My Vampire Lover

.19.

Druhý den ráno když se Jungkook vzbudil, Taehyung v ložnici už nebyl. Vedle Jungkooka ležela rudá růže. Jungkook se smutně pousmál. Vstal, přešel do koupelny kde si dal sprchu, vyčistil si zuby a v ložnici se převlékl. Růži dal do jedné z váz, které měl Taehyung v ložnici. Opustil pokoj, přešel chodbou, sešel schody a zamířil rovnou do kuchyně. Do misky si zamíchal nakrájené ovoce s bílím jogurtem. Nalil si pomerančový džus a se vším se posadil k pultu v kuchyni. V celém domě bylo hrozné ticho, které přehlušovalo jen tikání hodin co vyseli na zdi. Během snídaně přemýšlel co ty celé dny bude dělat. Podíval se z okna a všiml si, že na jedné větvi od stromu seděl jeden z upírů co na něho měl dávat pozor. Povzdychl si. Všem zbytečně přidělával práci. Po snídani po sobě okamžitě umyl použité nádobí a zapřemýšlel se kdo vlastně uklízí celý tenhle dům. Nikdy nikoho neviděl. Dělal to Taehyung když on už spál? Věděl, že i upíři spí, ale nepotřebovali na to tolik hodin a času jako lidé. I když dům vypadal uklizeně, stejně se rozhodl, že všude otře prach a vytře podlahu. Celý dům mu zabral celý den. Udělal si pauzu jen aby si mohl uvařit oběd i večeři a najíst se. Spát šel brzy. Díky úklidu byl unavený. Tu noc, ale nemohl pořádně spát. Opět měl tíživý pocit na hrudi. Přišlo mu jako by se nemohl pořádně nadechnout. Vzbudil ho chlad. Když otevřel oči, zjistil, že okno je otevřené. Rychle k němu přispěchal a zavřel ho. Dál už usnout nemohl. Opustil ložnici, přešel domem do obýváku kde se na pohovce zamuchlal do deky, pustil si film a snažil se nevnímat ten nepříjemný pocit. Uklidňoval se tím, že venku stráží jiní upíři. Časem ho únava přeci jen přemohla a on už klidně spal až do rána. 

Další den když snídal mu přišla zpráva od Taehyunga, že je na místě a podle toho jak to jde dobře se i brzy vrátí. Jungkookovi se neskutečně stýskalo. Povzdychl si. Jen mu napsal, že se těší až se vrátí a že je v pořádku. 

Zašel si do hudebního salonku kde si na chvíli hrál na kytaru a potom dostal nápad. Kytaru vrátil na místo, vrátil se do ložnice, popadl volný papír a tužku. Z paměti začal kreslit upírův portrét. Byl rád, že ho mamka tenkrát nutila chodit na různé kroužky. Dokázal se tím zaměstnat na dost dlouhou dobu. Když skončil byl čas na večeři. Prohlédl si svou práci, byl na sebe pyšný. Portrét odložil na psací stůl k růži, kde věděl, že ho Taehyung uvidí. Opustil pokoj, seběhl schody a v kuchyni se pustil do přípravy večeře. Už to nějak vydrží, ale v ložnici spát nemůže. Spí v obýváku kde se cítí líp. Zítra nebo pozítří na večer by se měl Taehyung vrátit. Sem tam měl pocit, že ho někdo sleduje, ale mohl být paranoidní přeci jen venku hlídkovali upíři a mohli to být oni kdo se díval. Upíří legie co na něho dává pozor a další prohledává město. Brzy toho zběhlého upíra jistě chytí a odvezou ho zpět do Itálie kde ho zavřou nebo co vlastně dělají upírům co poruší jistá pravidla. 

Z myšlenek ho vytrhlo když se začala vařit voda a tak do ní vložil všechny připravené suroviny. Vše povařil dokud suroviny nebyli na zkus měkké. Dal si vařit rýži a na pánev rozehřál olej a povařené maso a zeleninu do ní vložil a osmahl. Vše dokořenil, odložil z plotýnky a i s uvařenou rýží nandal na talíř. S hotovým jídlem se posadil k barovému pultu. Svou večeři vyfotil a poslal Taehyungovi. Byl skoro u konce jídla když mu v telefonu pípla zpráva. Usmál se když zjistil, že je právě od Taehyunga. 

Tae: Chybíš mi. Ještě jeden den a konečně tě zas budu moct držet ve svém náručí. Miluju tě. PS: To jídlo vypadalo lákavě.

Jungkook se culil. Strašně se těšil až tu bude s ním.

Kook: Taky mi moc chybíš. Těším se až tu budeš se mnou. Miluju tě. PS: To samé ti rád uvařím.

Zprávu odeslal. Dojedl jídlo a umyl nádobí, které dnes použil. 

Vydal se do ložnice kde si dal sprchu, vyčistil si zuby a zkusil si lehnout do postele. Ještě bylo brzy a proto si vzal knihu a četl si. Myšlenkami se však ubíral někam jinam. Neustále ho tížil zvláštní pocit, že se něco stane. Zkrátka měl divný pocit. Nedokázal se plně soustředit. Později usnul, ale spal jen s velkými obtížemi. Většinu noci se přetáčel z jedné strany na druhou až to vzdal a šel si lehnout do obýváku. Tam se mu povedlo usnout, ale už bylo nad ránem. Spal skoro až do oběda. V koupelně si musel dát vlažnou sprchu aby se probral. Byla mu zima a i když bylo venku teplo, oblékl si kalhoty, triko s dlouhým rukávem a teplou mikinu. V hale se podíval na teploměr, ale ten ukazoval přiměřené teplo tak jako vždy. Nechápal to, ale asi to bylo tím nevyspáním. Třásl se a proto si v kuchyni uvařil čaj a k jídlu jen suchou housku.

Mátový čaj pil celý den aby se prohřál a uklidnil. Podle všeho se dnes měl vrátit Taehyung a tím se Jungkook alespoň nějak uklidňoval. Napadlo ho, že by mohl uvařit večeři a překvapit ho. Připravil japonskou Miso polévku, vařenou rýži s orestovaným masem, dušenou zeleninou a teriyaki omáčkou. Byl na sebe pyšný. Vše odložil z plotny na stranu a vyčkával. Vzal si telefon a díval se na různá videa o vaření. Venku se najednou setmělo a začalo hustě pršet. Jungkook tohle počasí nesnášel. 

Z ticha ho vytrhlo když zaslechl otevření vchodových dveří. Telefon zastrčil do kapsy od mikiny kde ho zamkl a rozeběhl se do hlavní haly, ale zastavil se hned u dveří do jídelny. Šokovaně a vyděšeně se díval na upíra, který stál uprostřed haly a škodolibě si chlapce prohlížel. Otevřenými dveřmi šla do domu zima od deště. Světla venku nesvítila. Jungkook sotva dýchal. Upír měl ruce i věci od krve, oči černé bez bělma a šílený úsměv na tváři. Jungkookovo tělo se začalo třást strachy. 

"Hola bebé." Pronesl ze sebe upír. 

Jungkook uměl základy španělštiny, ale nic víc. Měl sucho v krku.

"Kde jsou ostatní?" Dostal ze sebe a doufal, že mu ten upír rozumí.

"Muerto." Odpověděl zcela v klidu.

Jungkooka polil studený pot. Ten upír zabil všechny ostatní, kteří ho měli hlídat? Znovu se podíval ven do tmy a deště. Upírův pohled se stočil stejným směrem. 

"Lo jugoremos. Huir." Pronesl škodolibě upír.

Vydal se směrem k Jungkookovi a ten se rozeběhl po schodech nahoru. Neběžel do ložnice. Věděl, že tam by byl v kleci. Běžel na konec chodby, tam byl pokoj s tajnými dveřmi. Zavřel za sebou dveře a z druhé strany slyšel kroky a vrčení. Měl hrozný strach, ale půd sebe záchovy byl v tuhle chvíli silnější. Potichu šel tajnou chodbou než narazil na schody, které vedly zpět dolů do jídelny. Potichu otevřel dveře a k jeho zděšení zjistil, že je v celém domě tma. Možná by se mohl pokusit přežít co nejdéle to jde. Jen do doby než se vrátí Taehyung. Našlapoval potichu, skoro nedýchal. Věděl, že upír si s ním hraje, ale musel něco dělat. 

"Baf." Došlo k Jungkookovi hned za jeho zády. 

Upír s ním prohodil po místnosti. Jungkook přeletěl přes pult, shodil se sebou nějaké skleničky a barové židle o které zavadil. Dopad ho bolel, ale i tak se vyškrábal na nohy a rozutekl se z kuchyně do jídelny. Upír šel pomalu a krev co měl na rukách roztíral po nábytku a zdích. Jungkook se dostal jen do haly. Upír se zjevil hned před ním. Hrubě ho chytil za paže. 

"Te tengo." Zasyčel s vysunutými tesáky. 

Jungkook se mu chtěl vysmeknout, ale neměl dost sil a upír se tomu jen zasmál. Znovu s ním hodil o zem, pak ho znovu popadl a odhodil na protější stěnu. Jungkook narazil do zdi o kterou se uhodil do hlavy. Zatmělo se mu před očima. Upír přešel až k němu.

"Proč?" Jungkook bolestně zaskučel. 

Upír si k němu přidřepl, prstem se dotkl jeho čela ze kterého mu tekl slabí potůček krve. Prst si mlsně olízl. Jungkook se bál a taky se začal smiřovat s tím, že umře dřív než dorazí Taehyung. Upír ho znovu uchopil a silou ho znovu narazil ke zdi. Jungkook měl před očima mžitky. Začal ztrácet vědomí a jeho poslední myšlenka patřila právě Taemu.