My Vampire Lover

.25.

18+

Jungkook začal procitat. Pomalu otevřel oči. Měl pocit jako by vše bylo blízko a zároveň daleko. Párkrát zamrkal a na posteli kde doteď ležel se posadil. Všiml si, že je umytý a převlečený. Dokázal zaostřit každé smítko prachu, které se vznášelo ve vzduchu. Cítil vodu, venku muselo pršet a zvuky hmyzu z nedalekého lesíku. Víc nastražil uši když zaslechl vzdálené kroky. Dotyčný se musel pohybovat na schodišti. Pohl se, že vstane, ale hned na to narazil do protější zdi. 

"Je to těžší než jsem čekal." Zaklel když neudržel svou rychlost. 

Otevřeli se dveře od ložnice a tam stál Taehyung. Okamžitě přešel k Jungkookovi.

"Vše v pořádku?" Netušil jestli se třeba nevyděsil své změny.

"Ano, omlouvám se." Podíval se za sebe jestli něco nerozbil. Taehyung se nad tím pousmál.

"V pořádku. Ze začátku to může být trochu těžší." Taehyung si přidřepl k Jungkookovi pokládaje mu ruce na ramena.

Jungkook se na něho pozorněji podíval. Vidět ho novými oči bylo něco úžasného. Přesto byl stále stejně krásný a přitažlivý jako když ho viděl jako člověk. Jungkook zvedl ruku aby se ho mohl dotknout. Dlaní mu přejel po tváři. Nic se nezměnilo, stále byl oním upírem fascinovaný. 

"Nečekal jsem, že budeš stále víc jako ty." Zašeptal Taehyung. Jungkook se nad tím pousmál.

Jungkook zaslechl Taehyungovo bušící srdce a náhle mu došlo, že slyší i to své.

"Bije mi srdce?" Netušil jestli se mu to jen nezdá. Věděl, že mu Taehyung říkal, že to občas trvá než se to stane.

"Ano, tvé srdce i každý tvůj nerv v tvém těle žije. Je to opravdu neuvěřitelné asi jsi výjimečný." Taehyung ho pohladil ve vlasech. Kdyby Jungkook mohl tak by se začervenal. "Jsme jen o něco tvrdší než lidé." Uchechtl se nad tím Taehyung.

"Dobře." Jungkook se nad tím zasmál. 

Zpracoval nové poznatky o svém novém já. Taehyung se postavil a podal mu ruce aby mu pomohl se postavit. Jungkook se cítil tak nějak lehký. 

"Cítíš se dobře?" Taehyung se na Jungkooka podíval obezřetným pohledem. 

"Řekl bych, že ano." Necítil, že by bylo něco špatně.

Taehyung jen překvapeně pokýval hlavou. Jungkook nechápal proč.

"Miluju tě." Taehyung se Jungkookovi díval do očí. V jeho očích nebilo nic jiného než něha.

"Taky tě miluju." Jungkook ho k sobě přitáhl a vášnivě ho políbil. Zjišťoval, že se nepotřebuje nadechnout. Mohl si to užívat do sytosti. 

Taehyung mu v tom nebránil dokud ho Jungkook ještě víc nestiskl. Nepatrně mu zatlačil do ramen. Jungkook nechápal.

"Drtíš mě. Teď když jsi novorozený tak budeš mít nějakou dobu větší sílu než já." Promluvil k němu přiškrceným hlasem.

"Oh, promiň." Jungkook ho rychle pustil ze svého sevření.

"Nic se neděje." Rozverně se nad tím uchechtl.

Jungkook si najednou spiklenecky skousl spodní ret.

"Říkáš, že teď jsem silnější než ty?" Rošťácký úšklebek na rtech.

"Hmm?" Taehyung jen nepatrně couvl.

Jungkook ho zachytil za ruku a znovu ho k sobě přitáhl. Taehyung nad tím pobaveně zavrtěl hlavou. Jungkook se nad tím radostně zasmál. Byla to úžasná chvilka, ale náhle to pocítil. To něco co mu doteď dávalo klid. Cítil tlak a pálení v krku. Ten pocit mu procházel až do hrudi. Chytl se za krk. Oči změnili barvu na černou.