My Vampire Lover

.13.

15+

Probudil ho dotek ve vlasech a polibek? Určitě to byl polibek a pak další na špičku jeho nosu. Pohl se a pak toho okamžitě zalitoval. Jeho tělem projela ohromná bolest. Bolestně zaskučel a neochotně otevřel oči. Střetl se přímo s upírovým pohledem. Nedokázal ten intenzivní pohled vydržet a proto svůj pohled sklopil. Připadal si jako srab. 

"Vezmi si léky." Upírův hlas byl přísný. 

Jungkook mu nechtěl odporovat a tak udělal jak mu řekl. Zapil léky co mu dal. Taehyung se přesunul za něj a nečekaně něžným pohybem ho objal, jako by ho už nikdy nechtěl ztratit. Jungkook se opřel a zavřel oči. Netrvalo dlouho a znovu usnul přímo v upírově náručí.

Znovu se probudil až uprostřed noci, ale upír v ložnici nebyl. Pomalu vstal a ještě rozbolavený se dostal do sprchy. Cítilo se mokrý a zpocený. Dal si dost dlouhou sprchu. Když vylezl a cítil se lépe tak v upírově ložnici našel ve skříni nějaké svoje věci do kterých se oblékl. Opustil ložnici a vydal se studenou, temnou chodbou až dokud nezaslechl tóny hudby z jednoho z pokojů. Došel až k těm správným dveřím, které potichu pootevřel a nepatrně nakoukl dovnitř. Upír seděl na stoličce a hbitými prsty hrál na klavír. Jungkook sebral odvahu a potichu přešel až k němu. Tiše vyčkával až dohraje onu skladbu. Taehyung k němu stočil svůj zrak a snad se i nenápadně pousmál? Skončil s hraním a Jungkooka si za pas přitáhl až k sobě. Jungkook chtěl něco říct, ale upír si ho přitáhl do polibku. Polibek byl plný vášně až se Jungkookovi zamotala hlava. Nějak si zvykne nebo už zvykl být mu vydán na pospas. Nedokázal vnímat nic jiného než upírovy rty a jazyk ve svých ústech. Taehyung si stoupl a opřel se do Jungkookova těla a ten se musel opřít o klavír a tím nástroj vyloudil zvuk. 

"Jen klid, dnes ti nic neudělám." Zašeptal mu do ucha.

"Dnes?" Představa toho, že je to jak na začátku ho děsila. Taehyung přikývl.

"Dnes tě chci jen držet." Znovu mu zašeptal do ucha. Jungkook se zavřenými oči přikývl. Taehyung se jemně dotkl jeho tváře. Dlaní mu přejížděl po boku.

"Měl bys jít spát." Taehyungův hlas zněl přísně a Jungkook jen rezignovaně přikývl. 

Už se chtěl vydat do ložnice když ho upír popadl do náruče a sám ho tam odnesl. Položil ho na postel a přikryl dekou. 

"Spi, zítra musíš do práce." Pohladil ho po vlasech.

"Do práce?" Jungkook se na něho nechápavě podíval.

"Je pondělí." Připomněl mu.

"Ovšem, pondělí. Já už v kavárně nepracuju." Taehyung se na něho díval šokovaně.

"Co všechno jsi změnil po tom co jsi mě odmítl?" Tentokrát byl jeho výraz tak temný.

"Já tě neodmítl." Jungkook se snažil odporovat.

"Nelži." Upír znovu zvýšil hlas.

Chytl Jungkooka za zápěstí a přišpendlil ho k posteli.

"Prosím, nech mě ti to vysvětlit." Jungkook nechtěl nic jiného než druhou šanci. 

"Vysvětlit?" Jungkook přikývl. "Tak vysvětluj." Povolil stisk na chlapcových zápěstí. 

Jungkook se přesunul až k čelu postele o které se opřel. Zhluboka se nadechl. 

"Ze začátku mě hnala zvědavost. Po první noci jsem měl strach, ale na druhou stranu jsem byl tebou fascinovaný. Opravdu jsem ti časem propadl a mám tě rád. Nechci tě ztratit. Celou tu dobu jsem se cítil prázdný a po tom všem co se mi stalo jsem se jednoduše lekl." Jungkook se mu díval upřímně do očí. "Byl jsem sobecký." Dodal.