.21.

27 0 1
                                    

Po ráně do hlavy ztratil Jungkook vědomí. Když se znovu probudil už nebyl v Taeho domě. Ležel na chladné betonové zemi. Bolela ho hlava, ale nějak se mu podařilo postavit se na nohy. Rozhlédl se kolem sebe. Musel být v nějaké opuštěné budově. Pokusil se jen o jeden krok a už se před ním zjevil upír s úšklebkem na tváři. Jungkooka se opět zmocnil strach a panika. 

"Estas preocupado?" Jungkook nepatrně přikývl. 

Nemyslel si, že by to upíra obměkčilo. Upír se nahlas zasmál. 

"Lo joguremos. Huir." Upír udělal krok vpřed stejně jako v Taehyungově domě. 

Jungkook se rozhlédl okolo sebe a pokusil se rozeběhnout k hlavním vratům. Upír mu zatarasil cestu a tak musel běžet dál a hlouběji do opuštěné továrny nebo kde to vlastně byl. Seběhl schody a dál běžel dlouhou chodbou. Všechny dveře vedli do různých místností, ale to by byl v pasti. Věděl, že v této hře je on ta myš. Za sebou zaslechl kroky a smích. Zaběhl za roh a schoval se pod výklenek pod schody. Upír prošel okolo, ale šel dál. Jungkook zjistil, že má v kapse telefon. Byl vypnutý a tak ho rychle zapnul. Jestli ho Taehyung bude hledat a věřil, že bude tak musí mít telefon zapnutý. Ztišil ho na vibrace a ztlumil světlo. Chtěl by zavolat nebo napsat zprávu, ale na to neměl čas. Slyšel kroky o něco blíž a tak telefon vrátil do kapsy, kterou zapnul aby mu nikde nevypadl. Kroky ustály. Jungkook se zhluboka nadechl a velmi pomalu vylezl ze své skrýše. Rozeběhl se směrem, kterým se tam dostal, vyběhl schody. Už byl u posledního schodu když ho upír popadl za kotník a stáhl dolů. Jungkook vykřikl strachem i bolestí. Skutálel se až dolů. Upír ho popadl za paži a táhl po zemi jako hadrovou panenku. Táhl ho až na konec chodby kde byli další schody. Táhl ho za sebou i po schodech. Jungkook se zmítal. Ty schody byli ze železa a každý náraz do jeho těla bolel. Několikrát se uhodil o kovové zábradlí až měl pocit, že tu bolest dlouho nevydrží. Upír ho táhl dál až dokud se s ním nezastavil u velkých, masivních dveří. Hodil jím jak s hadrovou panenkou. Jungkook zády narazil do protější stěny. Cítil křupnutí v těle, ostrou bolest a krev. 

Upír si k Jungkookovi přidřepl, silně ho chytl za vlasy. 

"Zlomím toho tvého upíra." Zasyčel. Poprvé promluvil tak aby mu Jungkook plně rozuměl. 

Jungkookovi se sevřelo srdce i žaludek. Vybral si ho jen pro to, že věděl jaký má vztah k Taehyungovi. Jungkook pevně zavřel oči, zaťal čelist. Nehodlal křičet. Upír se nad tím uchechtl.

"Te háre gritar y suplicar." Zašeptal mu do ucha. 

Jungkookovi po těle projela vlna strachu a bezmoci. Upír mu dal okovy z řetězů okolo zápěstí, uchechtl se a potom opustil místnost. Jungkook se u zdi schoulil do klubíčka. Byla mu zima, třásl se strachy i bolestí. Měl zavřené očí, ale nespal. Nemohl. Pomalu ztrácel pojem o čase. Netušil jak dlouho tam je. Den nebo dva? Z chvíle ticha ho vytrhli kroky. Otevřel oči a víc se natiskl ke stěně. Díval se k otevřeným dveřím kdy se tam upír zjeví. Tyto dveře se dali zavřít jen zevnitř. Upír se objevil a byl celý od krve. Jungkookovi se zvedl žaludek. Upír k němu přešel a vylil na něho kýbl ledové vody. Jednou rukou ho popadl za vlasy a druhou mu zatlačil na krk. Jungkook se začal zmítat z nedostatků vzduchu. Upír povolil svůj stisk. Nechtěl ho tak rychle zabít. Mučit a hrát si o nic jiného mu nešlo. Stále ho držel za vlasy. Jeho oči byli černé. Plály smrtí a šílenstvím. Hrubě ho chytl za jednu ruku v poutek, odhrnul mu mikinu a zakousl se do Jungkookova zápěstí. Jungkook už vykřikl bolestí. Nemohl se mu vytrhnout, nemohl utéct. Byl jako paralyzovaný. Upír ho kousal do těla, Jungkook se zmohl jen na křik. Křičel tak moc až ho z toho začalo pálit v krku. Když to upíra přestalo bavit, prostě odešel. 

My Vampire LoverKde žijí příběhy. Začni objevovat