17 kapitola

31 4 0
                                    

Letěli jsme dlouho.Byla jsem hrozně unavená a ruka mě strašně bolela.Doletěli jsme do města.Lidé.Ještě nikdy jsem v normálním lidském městě nebyla.
„Jak to že se nebojí Eirena"

„Nevidí ho a ani nás"až teď jsem si uvědomila že všude jsou stíny.Doletěli jsme na střechu domu.Eiren nemohl na zem takže jsme z něj museli seskočit.Zyron seskočil naprosto bez problému a to bylo opravdu z výšky.Taky jsem skočila nechtěla jsem vypadat jako slaboch.Asi bych se rozplácla ale stíny mě ve vzduchu chytli a snesli na střechu.Eiren odletěl.Zyron otevřel na střeše dveře pod kterýma byl hned pokoj.

„Proč mám pocit že sem hodíš často"vlezli jsme do pokoje všude byli slyšet hlasy.Mužské i ženské.Podívala jsem se z okna.Ženy před vchodem mávaly na muže a pokřikovaly.
„My jsme v nevěstinci?!"

„Ano"

„Děláš si srandu"

„A vypadám na to"

„Proč tu jsme"

„Protože tady jsme v bezpečí"

„No to určitě"

„Fajn"
„Chápu není ti to po chuti"
„vyrosta jsi v luxusu ale né každej víš"
„Projev aspoň trochu úcti"do místnosti vešla postarší žena.

„Říkala jsem si zda to budeš ty"
„Zyrone"objala ho.

„Ahoj tetičko"tetičko?Měla jsem za to že všechny elfy vyvraždili.Všechny ženy.

„A koho pak to vedeš"

„Jsem Valerie"

„Izolda"

„Teto potřebuji tu chvilku zůstat "
„My "

„Jistě jak dlouho budete chtít"

„Děkuji"Izolda odešla.Musela jsem si sednout na postel protože jsem byla hrozně slabá.

„Vyslíkej se"

„Cože?!"

„Musím to to zašít už si stratila dost krve"vyslékla jsem si vršek uniformi.Měla jsem na sobě jen korzet který konči pod prsama.Prsa jsem si musela schovat dlaněma.Zyron vytáhl z pod postele malou lékarničku.

„To je tvůj pokoj"

„Tak něják"Zyron se postavil za mě.konečky prstů mi odhrnul vlasy.Tělem mi projel elektrizující pocit.
„Pěkně hluboké "

„Super"

„Trochu to zabolí"

„Hlavně dělej"Zyron zaril jehlou.Trochu?To mu hráblo.Bolí to jak krává.A já ještě k tomu nesnáším jehly takže jsem sebou sekla.Probudila jsem se na posteli s obvazanou rukou.Zyron nikde.Měla jsem na sobě oblečenou jeho bundu.Nad tím se nebudu pozastavovat .Vylezla jsem z pokoje.Už byla noc .Sešla jsem pár schodů.Došla jsem do patra.Ženy tam zaplouvaly do pokojů s mužu.A všude se ozývaly zvuky.

Ze stínů a světel Kde žijí příběhy. Začni objevovat