Nekonečný příběh

Part 11

Louis

„Nialle, Terez... Rychle volejte záchranku. S Harrym něco je..." Snažím se dostat Harryho do stabilní polohy. Kontroluji mu pulz. Ulevuje se mi, když ho nahmatávám. Ti dva zmateně okolo pobíhají. Terka s telefonem u ucha a Niall se sklenkou vody, která by údajně měla pomoct Harrymu. Já osobně si myslím, že to nebude jen tak nějaké omdlení. Strašně se o něj bojím. „Za tři minuty jsou tady" řekne vyplašená Terka a z očí ji vytékají první slzy. Niall ji utěšuje a já už nevím, co mám dělat. Proto balím Harrymu hlavní hygienické potřeby, pyžamo, a čisté oblečení, když strkám hřeben do baťůžku, slyším houkat sanitku. Podívám se na Terku s Niallem a oni hned pochopí, běží otevřít dveře a já zůstávám u Harryho.

Ve dveřích pokoje se objevují dva lékaři a za nimi asi řidič nebo tak něco, který má nosítka. „Odstupte, prosím. Musíme dělat svou práci" řekne jeden z nich a já beze slova odstupuji. Začínám si teprve teď uvědomovat, co se stalo.

Začínám plakat. „Tak, jeho životní funkce jsou zajištěny. Teď ho převezeme do nemocnice a zjistíme, co s ním je. Nebojte se, on to zvládne je to mladý muž" řekne ten druhý a hned chápu, který s nich dvou je normální. Když ho naloží do sanitky, hned nasedám do auta a jedu do nemocnice. Jede se mnou i Terka s Niallem.

Vběhneme do nemocnice a u recepce je mladší sestřička. „Dobrý den slečno, prosím Vás před chvíli mi tady přivezli přítele. Řekněte mi prosím, kde ho najdu, jmenuje se Harry...Harry Styles" Sestřička začne něco klikat do počítače a hned mi odpovídá: „Je na třetím patře, ale teď Vás k němu nepustí. Musí projít přijímací prohlídkou." Hned se vydávám k výtahu s těma dvěma v patách. Když dorazím na patro. Všimnu si těch dvou zachranářu, kteří dovezli Harryho. Běžím k nim a hned se otáčím na toho rozumnějšího. „Prosím Vás, jak to s ním vypadá? Můžu za ním? Řekněte mi prosím cokoliv" vybafnu na něj jedním dechem a čekám. „Už se probudil, ale nepustí Vás tam. První mu musí udělat odběry krve, změřit tlak a další opatření, aby zjistili, co se mu stalo." „Děkuji Vám moc" podám mu ruku a oba dva odcházejí pryč. Jdeme si sednout před ošetřovnu a čekáme, až někdo vyjde.

Po hodině vychází doktor a dva pomocnicí, kteří tlačí nemocniční lůžko s Harrym, který spí. „Pane doktore, prosím Vás, co je s Harrym?" Doktor si mě nedůvěřivě prohlédne a ptá se mě: „Vy jste s Harrym něco do rodinny?" A teď jsem nahraný. „Nejsem, jsem jeho přítel. On totiž není vůbec v kontaktu s rodinnou. Prosím řekněte mi jak je na tom?" Smutně na mě koukne: „Promiňte, ale nesmím nic říct. Až se probudí, nechejte si podepsat papír o důvěrných informacích od pana Stylese a poté teprve Vám budu moct říct vše. Jo a ten papír seženete na recepci." Až se probudí, řekne mi všechno sám a nebudu potřebovat nějaký pitomý papír, řekl jsem si v duchu a nahlas jsem jen poděkoval.

Nervozně čekáme, než se Harry probudí. Asi po čtyřech hodinách za námi přichází mladá sestřička a oznamuje nám, že můžeme po jednom za Harrym. Obracím se na Terku a na Nialla a smutně se na ně koukám a prosím je pohledem, jestli smím jít první. „Jasně, utíkej za nim" řekne mi Terka a já se na ni jen usmějí a utíkám za ním.

Opatrně otvírám dveře, abych ho třeba nevylekal. Vstoupím a hned vidím jeho nádherný úsměv z postele. „Ahoj miláčku, jak ti je? A co ti vůbec je, nikdo mi nic nechtěl říct, protože nejsem tvůj příbuzný. Potřebuji vyplnit nějaký hloupý papír, aby mi mohli dát informace." „Ahoj zlato, zatím neví, co mi je, ale není mi tak moc špatně." Kouknu na něj a teprve teď zjistím jak je moc bledý, začínám panikařit. „Mám ti něco donést? Něco potřebuješ? Řekni si, cokoliv budeš chtít." Čekám, než mi odpoví, strašně se o něj bojím. „Louisi buď v klidu, neumírám... Snad..." dodá potichu a já se na něho nevěřícně kouknu. „Harry já...Já strašně tě miluji a ještě víc se o tebe bojím. Tohle mi nemůžeš udělat zrovna, když tě poznám tak tě nemůžu znovu ztratit." Vidím, jak mu první slza uteče z koutku a já ho na ní políbím. „Louisi já tě taky miluji. Vážně nevím, co mi je. Doktor mi řekl, ať počkám do večera, až budou výsledky a potom mi prý řekne."

„Dobře a podepíšeš mi ten papír?" kouknu na něj smutnými očima a on přikývne. Hned se otáčím a vybíhám ze dveří, kde narážím na Nialla. „Jdu pro ten pitomý papír." Oznámím mu a už chci jít, když mě chytne za rameno. „Na tady ho máš a pohni si, my ho chceme taky vidět." Vděčně se na něho podívám a už letím zpět za ním. Jsem šťastný, že jsou jeho kamarádi tak úžasní. „Tady ho mám, jenom mi tam hoď autogram a zbytek vyplním." Kyvné a podepisuje to. „Miláčku teď budu muset jít, protože ti dva tě chtějí taky vidět. Nechci odejit, ale dokud nebudu vědět, co ti je tak musíš odpočívat. Děkuji, že jsi mi to podepsal, a kdybys cokoliv potřeboval, budu celou dobu na chodbě. Miluji tě." Políbím ho a odcházím...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahojky tak tady máme další část po dlouhé době. Vážně se omlouvám, že nepřidávám častěji, ale přiznám se. Nebudu se vymlouvat na to, že nemám čas, ale skutečnost je taková, že potřebuji mít správnou náladu na to, aby ze mě vyšlo něco normálního. Budu se snažit přidávat častěji. Strašně moc, moc, moc vám všem děkuji za podporu, kterou mi dáváte každým přečtením a hlasem. Jste skvělí a nečekala jsem, že by má povídka našla stále čtenáře, ale asi je to pravda. Děkují vám moc a i když vás neznám mám vás strašně ráda...:) <3 Vaše V.

P.S. Co si myslíte, že je Harrymu? Nebojte se napsat do komentářů.