Nekonečný příběh

Part 4

Dveře se otevíraji a stojí v nich on. Ten, který mi učaroval na první pohled. Ten, který se umí obléct jako model. Ten, který mě pozval dnes na večeři. „Dobrý večer Harry, pojď dál" říka a ukazuje dovnitř domu. „Dobrý večer Louisi" říkám schválně, aby si uvědomil, že umím taky provokovat. Vcházím a rozhlížím se, má to tady nádherné.

,,Co si dáš?" říká mi a ukazuje na svojí poličku, která je plná láhvi. „Whisky s ledem děkuji" Louis chystá dvě skleničky s ledem a whisky, podává mi ji a v trapném tichu si ťukáme. „Na skvělý večer, co ty na to?" „Doufám, že bude skvělý, že mě nezabiješ a nezakopeš na zahradě." Louis se začína smát a tím odpadá ta prvotní stydlivost. „Jistě tak pojď ke stolu a bacha na to, co piješ nebo jíš, ať v tom není třeba jed" spiklenecky na mě mrká a jde směrem asi do jídelny.

Jak jsem odhadoval jídelna, jeho dům je obrovský a neskutečně zařízený. „To je tvůj dům?" ptám se ho. „Ano to je můj dům, když mi bylo sedmnáct, rodiče jeli v prvním sněhu na nákupy a nějaký sfetovanec jim vjel do protisměru. Oba byli na místě mrtví" říká a nejistě se koutkem úst pousmíva. „Promiň, já nechtěl, nevěděl jsem, je mi to líto, velmi tě chápu" říkám nejistě a v duchu si nadávam, jaký jsem vůl. „Nemohl jsi to tušit, je to dávno a od té doby žiju sám, konec povídáni o mě. Co ty a rodiče jak vycházíte? Máš sourozence?" ptá se mě a čeká, co řeknu. Nevím, co říct, vážně ne. „ Jestli o tom nechce mluvit, nemusíš, nenutím tě." „Ne v pohodě jenom jsem uvažoval odkud začít. No v sedmnácti jsem si uvědomil, že jsem gay" dívam se, jak zareaguje, ale nic. „ Neměl jsem odvahu to říct rodičům, věděl jsem, jaký mají na ně názor. No tak jsem to tajil, než jsem vystudoval a potom jsem jim to řekl. No a co nastalo...Rodiče mě vyhodili z domu, mé čtyři sestry a bráška nechtějí se mnou mít nic společného, protože rodiče je proti mně poštvali. Konec mého příběhu, Teď pracuji a bydlím u nejlepšího kamaráda." „No vidíš a teď se zas omluvím já tobě, jak vidím tak my dva jsem případ" směje se. „Můžu podávat večeři?" ptá se a já jenom pokyvují hlavou na souhlas.

Odbíha, jak tuším do kuchyně a já si sedám ke stolu. Donáší mísu s těstovinami a vzápětí dva talíře s masem a nějakou houbovou omáčkou. „To si vařil sám?" ptám se. „Sám a nikdo mi nepomáhal, jenom jsem se modlil, ať ti chutnají houby." „Miluju houby." a vkládam si první sousto do pusy a to, co se mi odehráva v ní, to nejde popsat, tak vynikající jídlo jsem v životě nejedl. „Vy-ni-ka-jí-cí vážně" říkám mu ještě s plnou pusou. „Děkuji, ale nepřeháněj." V klidu dojídáme celý obsah svých talířů a přesunujem se do obývacího pokoje.

Konverzace plyne a bavíme se o všem možném. Pořád navzájem flirtujem. Jiskří to mezi námi jako na Silvestra. Kolem půl jedenácté si uvědomuji, kolik je vlastně hodin. „Už bych měl jít domů" zděluji mu. „ Musíš a nebo chceš ?" „Nemusím a ani nechci, ale je půl jedenácté a je to neslušné a pořád je tady ta možnost, že mě chceš zabít." směju se. „Jak myslíš, ale klidně můžeš přespat v ložnici pro hosty." „Pro dnešek odmítnu, děkuji ti mockrát za úžasnou večeři a za úžasný večer" zvedám se. „Pro dnešek? Takže mi nedáš košem a uvidíme se ještě?" „No to uvidíme, můžeš mi zkusit napsat" šibalsky se na něho dívám. „ Počkej minutku, zavolám řidiče" a odchází. Mohl jsem si zavolat taxíka, chci řic, ale už je pryč.

Louis mě doprovázi ke dveřím a já znovu děkuji. „Nemáš zač Harry a můžu ještě něco?" ptá se mě. „Jasně" ani si neuvědomuji, co chce. Najednou se ke mně přiblížuje a líba mě na rty. Letmý polibek, ale kolik napětí v něm je ani popsat to nejde. „ Děkuji, že jsi mi to dovolil a dobrou noc." Šeptá mi do ucha a já se jenom otočím a nastupuji do auta a mávam mu.

Teď mám stoprocentní jistotu, že je taky gay. Ještě nezajiždime ani za roh a pípa mi mobil. Vytáhuji ho z kapsy a čtu si: DOUFÁM, ŽE TO NEBYL POSLEDNÍ VEČER STRÁVENY S TEBOU. MYSLÍM, ŽE LÁSKA NA PRVNÍ POHLED EXISTUJE. TVŮJ LOUIS P.S. DOUFÁM, ŽE MÁŠ ASPOŇ Z POLOVINY STEJNÝ NÁZOR JAKO JÁ...:* Bože co z poloviny, stoprocentně stoprocentní Hned začínám odepisovat: NE TO JÁ DOUFÁM, ŽE TO NEBYL POSLEDNÍ VEČER S TEBOU A LÁSKA NA PRVNÍ POHLED URČITĚ EXISTUJE, TVŮJ HARRY. Hned přichází odpověď: TO JSEM RÁD, ŽE SE SHODNEME. DOBROU NOC HARRY A SLADKÉ SNY O NĚČEM PĚKNÝM, JÁ VÍM PŘESNĚ O ČEM NEBO SPÍŠ O KOM SE MI BUDE ZDÁT. :* Není ani možné, že já mam takové štěstí. DOBROU NOC LOUISI, MÉ SNY BUDOU JAKO TVOJE...:* HARRY