Probouzím se, když slyším kapky deště, které mi bubnují melodií na parapet. Líně vylézám z postele a jdu si do kuchyně nachystat snídaní. Nešikovně uchopím sklenici s džusem a ta mi padá na zem a tříští se na miliony kousku. Volám na služebnou ať to jde uklidit a pokračuji ve své snídani. Po jídle se rychle převlékám, dělám ranní hygienu a letím po schodech dolů jen, abych byl u Harryho, co nejdřív.
Zastavuji se u Harryho v práci a domlouvám se s šéfem, který je velice chápavý a dokonce pozdravuje Harryho. Přijíždím k nemocnici, vystupuji z auta a vcházím do nemocnice. Rychlosti blesku se dostávám na oddělení, kde leží Harry a ještě vetší rychlosti se dostávám k němu na pokoj. „Ahoj miláčku. Jak ti dneska je? Tady máš." řeknu a podávám mu kávu, kterou jsem mu vzal u něho v práci. „Ahoj, už mi je mnohém lépe a děkuji moc za kávu, ale nerozmazluj si mě tak moc" odpoví mi a já si v duchu říkám, tebe si rozmazlím, tak moc až budeš koukat. „Ty budeš ten nejrozmazlenější človíček na světě a budeš jen můj" směji se, protože vidím, že mu je vážně lépe než včera. „Ano budu jen tvůj. Mám ti vzkázat od doktora, že jak přijdeš tak máš jít hned za ním, chce ti udělat ty testy." Mění téma a já začínám být nervozní.„Už jdu, ale hned budu zpět" říkám z hrůzou v hlase a Harry mě hned chytá za ruku: „Louisi jestli sis to rozmyslel, že mi ji nechceš dát, já to pochopím." Hlupáček můj malý: „Harry já se nebojím ti ji darovat, naopak bojím se toho, že kvůli těm výsledkům ti ji nebudu moci dát." „Louisi ať to dopadne jakkoliv je mi to jedno i tak ti budu neskutečně vděčný a budu tě milovat." Z koutku oka mi vytéká slza a já líbám Harryho na čelo. Otáčím se a vycházím z pokoje.
Když mi doktor vezme krev, zváží a změří, projde mé zdravotní spisy a ještě další sto věcí jsem propuštěn k Harrymu a jsem odsouzen k tomu, abych vydržel až do večera na výsledky. „Už jsem tady..." vcházím do pokoje a směji se směrem, kde leží Harry. Jejda, Harry spinká. Potichu se kradu k jeho posteli a sedám si na židli vedle něj, projíždím si mobil a čekám, až se Harry vzbudí. Asi po dvou hodinách vchází do dveří doktorka. Mladší, blonďatá, chudé postavy a vypadá docela příjemně. „Dobrý den, přišla jsem jen zkontrolovat Harryho, jestli je v pořádku" kývnu na pozdrav a ona se jen usměje. Začne si zapisovat hodnoty z monitoru, poté přiloží takový ten rychlý teploměr k jeho čelu a jen pípne a hned ji to ukáže hodnotu, kterou nevidím, ale ona si ji zapisuje. „Všechno je v pořádku. Za dvě hodiny zase přijdu Harryho zkontrolovat" mrká na mě a já nevím, co to má znamenat: „Děkujeme" vyletí ze mě jediná rozumná věc.
Po chvíli se mi začne chtít na záchod, který je až za dveřmi, a proto vstávám a jdu ke dveřím. Vycházím ze dveří, a když je zavírám a otáčím se, vrážím do někoho. „Jejda, promiňteneviděljsemVás." Řeknu rychle a uvědomuji si, že je to ta mladá doktorka. Najednou udělá něco, co bych nikdy nečekal. Přitlačuje mě ke zdi a já panikařím. „Co to děláte?" ptám se ji a ona se jen směje. „Hádej chlapečku... Takový krásny muž a nabízí se mu mladá doktorka jako já. Neříkej, že bys teď nechtěl někde zalézt a rozdat si to se mnou a bráška určitě počká" vyprsknu smíchy a ona uhýbá. „Ne vážně bych si s vámi nechtěl nikde zalézt, protože v tom pokoji neleží můj bratr, ale můj přítel, kterého miluji. Možná kdybych byl hetero tak byste se mi líbila, ale bohužel." Je zaskočena, jde vidět, že neví, co má dělat. Otáčí se a odchází se zaskočeným obličejem pryč. Směju se jak debil, vážně nevěřím, že se to stalo. Jdu na záchod a rychle zpět na pokoj. Nerad bych zažil nějakou další vtipnou historku.
„Jééé, zlatíčko už jsi vzhůru." Říkám při příchodu a líbám ho na čelo. „Ano už jsem vzhůru. Promiň, že jsem usnul, když si tady se mnou a já bych si s tebou měl povídat." „Harry jsi nemocný a budeš dělat to, co tvé tělo bude chtít. Bude se ti chtít spát, tak budeš spát a nebude záležet, jestli tu jsem nebo ne. Miluji tě, a proto ti teď řeknu, co se mi stalo mezi tím, co jsi spal a budeš se tomu hrozně smát." Řeknu a začnu mu povídat, co mi ta doktorka udělala na chodbě. Harry se směje ještě víc než já. A jsem rád, že jsem ho pobavil.
Bavíme se další dvě hodiny než přijde znovu na kontrolu a tváři se jako by se nic nestalo. „Jak ti je Harry" jediné, co řekne. „Je mi mnohém líp, když mám tady přítele." Řekne Harry provokativně a doktorka se jen ironicky usměje a odchází. Jen, co zavře dveře, oba dva vybuchneme smíchy a nevíme jak přestat. „Vypadá to, že ti je už doopravdy dobře" směji se dál.
Najednou někdo otvírá dveře a vchází doktor. „Dobrý den, pánové. Jakpak se nám máte? Vypadá to, že dobře, když se tu smějete." Jsem nervozní, nevím, co říct. „Máme se oba dva dobře, pane doktore." Odpovídá za mě Harry. „Donesl jsem vám výsledky. Mám dvě zprávy samozřejmě jako vždy. Jednu dobrou a tu druhou asi, možná špatnou." Řekne a já přestávám dýchat. „Louisi dýchej" říká mi Harry potichu a já se jen chabě usmívám. „Dalo by se říct, že je to jako v nějaké pohádce, ve které vychází všechno tak jak by mělo. Protože vy pane Tomlinsne jste dokonalý dárce tadyhle pro Harryho." Tak a teď jsem nejšťastnější člověk na světě. „Ale?..." dodám, protože jsem neslyšel tu špatnou zprávu. Doktor se odmlčuje a nadechuje se k prvním slovům.
..............................................................................................................................................
Ahojky , KONEČNĚ je tady nový díl. Strašně moc děkuji Andy Baginové, která mi u předchozího dílu napsala krásný komentář, který mě neskutečně potěšil. Tím bych vás chtěla všechny povzbudit a poprosit napište do komentáře svůj názor na tuto povídku ať bude jakýkoliv. Děkuji za každý hlas, kterým podpoříte tuhle povídku.
A ještě jedna věc. Moje dobrá kamarádka píše taký povídku. Svou první a myslím si, že je to skvělá povídka. A proto vás chci poprosit jestli byste si ji přečetly, protože jestli si ji nepřečtete tak váš život nebude mít smysl. :D Ne samozřejmě si dělám srandu, ale i tak jestli máte čas tak upalujte si ji přečíst. Povídka se jmenuje The story about my true love a napsala ji velká spisovatelka Tereza Havelkova.
Děkují vám a mějte se krásně. <3
ČTEŠ
Nekonečný příběh
FanficMůj život nestál za nic. Neměl jsem pro co žít, ale nevzdal jsem to a počkal jsem si. Snad se jednoho dne ohlédnu za svou minulosti a budu šťastný za každé své rozhodnutí. V životě jsem trpěl dost, ale on mi ukázal, že jsem netrpěl pro nic za nic...