Chvíli po jeho odchodu jsem se pokoušela zvednout. Bolel mě ale každý pohyb jako by mě do podbříšku někdo bodl. Připadal jsem si strašně. Nenávidím ho za to co udělal. Nenávidím je všechny. A to hlavně Tomase. Je to můj bratr. Teda on se tak nazívá, ale stejně. Proč mě tedy nepustí domů. Ale na něj nechci myslet, ani na to co se stalo před chvílí. To co Nick udělal. Vždyť mi je jen patnáct. Proč si na to nevzal nějakou starší a která by šla dobrovolně? Ublížil mi a vzal si kus mne. Poje panenství o které jsem s ním rozhodně přijít nechtěla. Už jako malou se mě jeden dotyčný pokoušel znásilnit, ale zachránil mě jeden kluk. Od té doby jsem se toho hrozně bála i byl mi nepříjemný každý mužsky dotek. Ale teď se jich přímo bojím.
Chci se jít umít, jelikož na sobě nechci mít jeho špínu. Ani jeho vůni a ani nic co by mě s ním spojovalo. Dobelhala jsem do koupelny. Svlékat jsem se nemusela, o to se před tím pkstaral Nick. Vlezla jsem si do sprchy a pustila proud vody. Chvíli jsem tam jen tak stála, ale pak se mi zamotala hlava a ujeli mi nohy. Spadla jsem hlavou na dlažky. Byla to dost ošklivá rána a mě se zatmělo před očima. Ještě jsem vyděla jak se voda barví krví na červeno a pak jsem omdlela.
Nevím jak dlouho jsem byla mimo, ale když jsem se probrala, byla jsem opět v posteli. Najednou mě překvapila bolest hlavy. Šáhla jsem si na čelo a nahmatala náplast. Pomalu jsem si sedala, protože mě furt bolelo v podbříšku. Když jsem se rozhlédla, abych se ujistila kde jsem, zděsila jsem se. V křesle u okna tam totiž seděl Nick. Začala jsem se klepat. "Ale, ale. Šípková růženka se probrala." zašklebyl se. "Jdi pryč. Já tě tu nechci." skoro jsem zakřičela. Ani netuším kde jsem vzala sílu tohle říct. "A to jako proč? Kvůli tam tomu? A co takhle si to večer zopakovat. Zítra se totiž vrátí Liam a já k tobě budu mít minimální přístup." jednoduše mi zdělil. Asi jsem byla mimo dost dlouho. Ale toho co řekl jsem se zdesila. "Ne, jen to ne .. Prosím ne .. Už ne!" zase se mi nahrnuli slzy do očí. Odtáhla jsem se na kraj postele ještě dál od něj. On se jen zvadnul a přišel ke mně. Chtil mě za bradu a plivnul mi do obličeje se slovy: "Ale jo ty děvko mrňavá." pak mě pustil a odešel.
Nemohla jsem zadržet pláč. To přeci nemůže. Nemůže mě přece jn tak znásilnit. A to v několika dnech. Nebo jen v jeden den? Sakra jak dlouho jsem byla mimo. Podívala jsem se na stůl, kde byly hodiny co ukazovali pokojovou teplotu, čas, den, atd... Byl čtvrtek. Ok. Byla jsem mimo od pondělí. To jsem si dala celkem na čas. Víc mě ale znervózňoval ten čas. Moc ho totiž do večera nezbívalo.
Z POHLEDU LIAMA
Jsem zvědavý co řekne All na to co jí vezu. Moje cesta se trochu zkrátila a tak jsem ještě zašel do obchodu a koupil jí hafo oblečení. Zbívají mi ještě čtyři hodiny jízdy. Vrátím se ještě dnes večer, takže se těším, až si sní zase budu povídat. Je hrozně milá. Něčím co má v sobě mě strašně přitahuje, ale nevím co to je. Taky je to trochu divný, jelikož jí je jen patnáct a mě už táhne na třiadvacet. Takový rozdíl.Po zbytek cesty jsem se díval na filmy a poslouchal hudbu. Štěstí, že jsem nemusel řídit já. To bych se asi nudou ukousal. Ve sluchàtkách mi hrála moje oblíbená a já zpíval společně s tïm.
Lately, I've been, I've been losing sleep
Dreaming about the things that we could be
But, baby, I've been , I've been praying hard
Said, no more counting dollars..........Takhle jsem přezpíval celou písničku. Falešně, ale přeci. One Republic jsou prostě TOP!
Za pár minut po doznění jsme zaparkovali u domu. Pobral jsem všechny věci a šel nahoru. Po cestě jsem jestě posílal fotku na snapchat kolik jsem toho koupil. Miluju tuhle appku. Koukl jsem se jestě rychle na hodiny. Bylo 21:37. To by ještě All spát nemusela. Doufám že ji překvapím.
Když jsem vyběhl schody, došel jsem až p4ed dveře mého, teď tedy našeho pokoje. Zmáčkl jsem kliku a otevřel dveře. To co jsem ale viděl, mě doslova vypumpovalo k tomu abych něco udělal.
Viděl jsem na posteli jak tam na sobě leží All s Nickem. Ona je ale svázaná a má zalepenou pusu. Je celá ubrečená. A Nick, tek skurvisin jeden ji tady vojíždí.(omlouvám se za použité výrazy) "Nicku, ty píčo jedna. Co si jakože myslíš že děláš ty kreténe? Okamžitě ji nech na pokoji." zařval jsem na toho debila. On se pohotově otočil. Otevřwl pusu a slezl z ní. "Já.. Já.. Ja myslel že přijedeš až zítra." vvysoukal ze sebe. "A to jako co? Neřekl jsem ti snad výsovně že se jí ani nedotkneš? Okamžitě osud vypadni!!" zařval jsem. On si pozbíral věci a konečně vypadl.
Hned jsem se vrhnul k Allison. Rozvázal jsem jí a slepil pásku z pusi. Vykřikla a plakala hrozně nahlas. Ani se jí nedivím. Lituju jí. Okamžitě jsem jí obejmul. Přitiskl jsem jí k sobě a ona sykla bolestí. Opět jsem ji od sebe odtrhnul a ažteď jsem si všiml modřin na jejím břiše a krve na prostěradle. Ten hajzl za to zaplatí. Ona dál plakala. Já ji podebral rukama a odnesl ji do koupelny. Sprchový kout byl obrovský a tak jsem ji položil na zem a svlékl si tričko. Začal jsem ji umívat, aby se trochu uklidnila. Ale vždy s mím dotekem sebou maličko cukla. Celou dobu jsem ji uklidňoval že to bude dobré a už se jí nikdy nic nestane.
Ahoj :) jestli chcete další díl, tak trochu projevte ajtivitu, třeba koment, nebo ★ ... Nemá totiž asi cenu si to psát sama pro sebe :/
ČTEŠ
Unesena
RandomNenávidí ho, ale i miluje. Zničil jí život, ale dal jí druhou šanci žít. Bojí se ho, ale chce s ním zůstat navždy. Jedna dívka. Jeden okamžik. Jeden kluk. Jedna láska. Postavy: Allison 15let Liam 22let Fin 25let Miley 19let Nick 22let Tomas 29let