12. Už si u mě maličká!

1K 49 6
                                    

Z POHLEDU LIAMA
Je to třetí den co si Gabe odvezl Allison. Dnes ji Tomas konečně dovete zpět. Ano vím o tom. Tomas mi to po mém naléhání kdo to byl a kde je All, řekl. I jeho plán jak získat důvěru Allison. Řeknu to narovinu. Tomas je fakt kripl. Tohle udělat vlastní sestře?

Sedím teď v našem pokoji a čtu si knížku. Jako záložku používám jednu starou fotku kde jsem já, Amy a naše mamka. Obě mi moc chybí.

Trochu mě přemáhá únava. Dva dny už jsem nespal. Bojím se o All. Co když jí Gabe ublíží ale opravdu hodně? Co když se mě bude bát a nenechá na sebe nikoho šáhnout? .. A proč se vlastně tolik zajímám? Mám pocit, že jsem se do ní zamiloval.

O pár hodin později
Tomas už mi volal že jsou na cestě zpět. No konečně. Dostal jsem od Tomase nakázáno že důvod proč u Gaba byla, sre nesmí douvědět.

Někdo zaklepal na dveře. Vstal jsem a šel jsem otevřít. Byl to Tomas a vedel něho stála All. Byla uslzená a hned jakmile jsem ozevřel, vrhla se mi do náruče. Kývl jsem na Toma, a odešel. Tedy nejdřív mi ještrě řekl, že až usne, tak se za ním mám stavit.

Zavřel jsem dveře a vzal All do náruče. "Šhššš, neplakej .. Už jsi u mě maličká." uklidňoval jsem ji. "L-li-liame, pr-prosím j-já chci domů!" řekla mezi vzlyky. Bylo mi jí hrozně líto. A v tu chvíli mě něco napadlo. Buď zkusím ukecet Tomase, ale myslím že to se mi nepovede, nebo s ní jednoduše uteču. Nemůžu jí tu přece nechat. Bůh ví co jí to hovado dělalo. A že vím čeho je Gabe schopnej. Pár holek už sme tam poslali. Jedna po návratu od něj nepromluvila. Druhá seprobouzela s nočníma můrama každou noc a nabrečela moře slz.  A mohl bych pokračovt.

"All naboj se, už si u mě! Šhšš už neplakej." šeptal jsem jí do ouška. Pomalu se uklidňovala.

Po chvíli byla klidná uż úplně. "Chceš se jít osprchovat?" přikývla. "Jenže já .. No .. " snažila se něco říct. "Copak?" "Já nemúžu mkc .. No .. Chodit. Spíš vůbec." posmutněla. "Chceš pomoct?" zeptal jsem se. Přikývla.

Vzal jsem ji do náruče a nesl do koupelny, kde jsem ji vyslékl. Po těle měla plno modřin, škábace a zaschlou krev. Chudák malá. A ten nateklý kotík ani nekomentuju.

"All, jestli mi to neřekneš, chápu to, ale co ti tam dělali .. Mel jsem strach co se děje." řekl jsem a koukl se do těch jejích oček, když už ležla po sprše na posteli a pokoušela se usnout. Pevně semkla víčka a z očí jí unklo pàr slz. "Znásilnili tě?" zeptal jsem se jí. Ona s obrátila zády ke mě. Slyšel jsem jak pláče. "Třikrát."  špitla. "All, je mi to moc líto." pohladil jsem ji po rameni. "Hrozně moc to bolelo. Dvakrátbyl jen jeden a ... " nadechla se  popotáhla "... A pak na mě byli tři. Tak moc jsem chtěla být doma v obětí mamky, taťky a sestřičky ... Nebo alespoň tady s tebou." tu poslední větu zašeptala.

Já jsem už nic neříkal a jen jí pozoroval. Po chilce usla.
"All, už nedovolím nikomu aby ti ublížil. Mám tě moc rád. A doufám že jednou mi budeš věřit natolik, abych ti řekl že jsem se do tebe zamiloval." špitl jsem a vyšel jsem k Tomasovy.

UnesenaKde žijí příběhy. Začni objevovat