Vešla jsem do hlavní místnosti, bylo docela rušno. Děti byly v kruhu okolo chlapce, kterému jsem zatím neměla možnost vidět do obličeje, protože byl ke mně otočený zády. Ale kaštanové vlasy měl poházené okolo hlavy. Byla to jediná věc, která šla zatím vidět.
Malá blonďatá dívka si mě všimla jako první, odpojila se od její skupiny a rozeběhla se ke mně. Když jsem o tom tak přemýšlela, vždy jsem se divila, že si ji z dětského domova nikdy nikdo nevyzvedl, byla opravdu krásná, i když byla ještě malé dítě. Měla dlouhé blonďaté vlasy, které se jí točily v loknách a její modré oči, které připomínaly hluboký oceán, měla lemovány dlouhými černými řasy. Po delším prohlížení byste dospěli k tomu, že vypadá jako panenka, ale v reálné verzi.
„Audreyy," zapištěla Rosie a přiběhla ke mně.
„Ahoj prcku," vzala jsem si ji do náruče a cvrnkla ji do nosu. Ukázala mi její malé bílé zoubky, které ještě neměla všechny.
„Harry s námi hrál pexeso," pošeptala mi do ucha. „Podváděl," doplnila a zamračila se. Zasmála jsem se a Rosie po mně hodila zamračený pohled.
Kudrnatý chlapec se konečně zvedl, oprášil si kolena, jelikož na zemi klečel a konečně se na mě otočil obličejem.
Mé srdce se na chvíli zastavilo, když jsem spatřila známého chlapce, možná muže. Kudrnaté kaštanové vlasy mu rámovaly obličej, jeho oči byli na chvíli středem vesmíru. Jeho ruce byly trochu vypracované, černé obrázky vytetované v kůži zdobily většinu částí těla, co ukazoval. Byl zahalený v černé barvě, která mu šla k trochu opálenější pleti.
Chvíli jsem si ho prohlížela a snažila se zafixovat tenhle moment do paměti.
Odkašlání vyrušilo mojí činnost, a když mi došlo, jak to bylo nevhodné, červeň se mi hrnula do tváří.
Drzý úšklebek měl nasazený na jeho dokonalé tváři, už nevypadal tak nevinně.
Koukali jsme si do očí, nepřetržitě a skoro bez mrknutí, dokud mně Rosie nezatahala za černý svetr, který jsem měla na sobě.
„Mám hlad," řekla Rosie a tím prolomila ledy mezi námi.
„Jdi se zeptat Jacka," dala jsem ji z mé náruče na zem a ona hned odběhla za svým nejlepším kamarádem.
Brunet přišel ke mně sám, takže jsem se zbavila trapné chvíle, která mohla nastat.
„Jsem Harry, asi tu budeme dělat spolu," ušklíbl se a natáhl ke mně ruku.
„Audrey," vložila jsem svou malou ruku do jeho velké, přičemž mnou projela elektřina a mé srdce bilo rychleji a hlasitěji než jindy.
Pustila jsem jeho ruku, jelikož už mi bylo nepříjemně a chtěla jsem přerušit tuhle trapnou atmosféru, která tu vládla.
„A co jsi vlastně udělal, že tu musíš být?"
Zarazil se nad mou otázkou a pak se zamračil. Na čele se mu vytvořila malá vráska.
„To není tvoje věc, kurva."
ČTEŠ
heart attack // h.s.
Fanfiction„Co sis o mně poprvé myslela, když jsi mě uviděla?" zeptal se. „Jako by se zastavil svět, čas přestal jít, zmáčkla jsem stop na přehrávači, mé srdce se zastavilo, začala jsem se potit, nevěděla jsem, jestli spím, protože někoho tak krásného, jsem...