Doctor is coming #2 - Cyberman is here (Czech Doctor Who FF)

Sprcha

Doctor byl ve sprše nekonečně dlouho. ,,Úžasně zpíváš!" zařvala jsem na něj. ,,Díky!" ozval se. Už konečně vypnul vodu. ,,Kde je Gallifrey?" Vylezl ze dveří. Nahý, jen kolem pasu měl ručník a v ruce kartáček kterým na mě mířil. ,,Cos to řekla?" ,,No. Pamatuju si to z minule. Gallifrey... nebo ne?" Jeho lehce vyděšeně-tázavý výraz povolil. ,,Jo... jo..." K jeho výrazu se přidala kapka smutku. Chvíli bylo ticho. ,,Ehm no... a... jak fungují ty věci co jsi vyrobil?" Tak nějak mu svitlo. Zahodil kartáček někam za sebe a když začal mluvit všelijak máchal rukama. ,,No" začal ,,prostě a jednoduše. Připneš to na kyberčlověka a zmáčkneš tlačítko. Pak to trvá asi 5-10 sekund než... Bum" ,,Bum?" zasmála jsem se. ,,Bum" zasmál se i on. ,,A... co bude potom?" zeptala jsem se. ,,Jak potom?" ,,No... kyberlidé budou zničení... už tu nebudeš mít co dělat..." Přišel ke mě blíž. Koukal se mi do očí a naše čela a nosy se zase skoro dotýkali. ,,Můžeš letět se mnou..." ,,Ehm... Neruším?" Kdo to asi je?! Táta? Ne! Jo je to on... kdo jiný... ,,Doufám že jsem vás nevyrušil." ,,Co potřebuješ tati?" Chvíli na nás koukal, nebo spíš na skoro nahého Doctora s mokrými vlasy. ,,Ehm jo... Já vlastně... nic... Ahoj" a rychle odešel do své ložnice. ,,Ehm... já se půjdu obléct." řekl Doctor a ukázal na koupelnu. ,,Jo... to bys asi měl" koukla jsem jinam. ,,Počkej... nechceš půjčit pyžamo?" ,,Ehm nic proti ale... růžový medvídci nejsou můj styl..." ,,Tak to nemyslím. Dám ti jedno tátovo." řekla jsem a běžela za tátou do ložnice. Zaklepala jsem a otevřela dveře. ,,Tati?" ,,No? Co?" Vyšel ze skříně. ,,Ehm... můžu Doctorovi půjčit jedno pyžamo?" Nejdřív si asi myslel že moje, ale pak mu to došlo. ,,Ehm. Jo jistě" Otevřela jsem šuplík a vytáhla jedny kalhoty a triko. Už jsem šla když najednou. ,,Nataly?" ,,No?"  otočila jsem se. ,,Kdo je to... ten Doctor?" ,,No... je to... ja to takovej... šílenej kamarád." Asi. ,,A... jak se jmenuje?" ,,Doctor" ,,To není jméno." ,,Jo je. On se tak jmenuje." usmála jsem se. Táta vzdychl a já šla. Doběhla jsem ke koupelně, zaklepala jsem. ,,Co? Ne! Nevstupovat!" Nevím proč ale i tak jsem otevřela dveře. Doctor tam stál, stejně jak před tím, ale vážně nenápadně měl za zády fén a hřeben. Musela jsem se smát. On jen tak koukal jakože nic. ,,Tady... tady máš to... to pyžamo." řekla jsem nakonec, položila mu ho tam a šla...