STMÍVÁNÍ-naopak

Středem pozornosti

Z POHLEDU BELLY:
"Pitomá Angela!"zařvu přes celý areál školy. Znovu se nevěřícně podívám na noviny.
"Isabella Marie Swanová si bere za muže Jaspera Halla, kdy bude svatba?" Stojí tam hned na titulní stránce. A pod tím je nějaká fotka. Každýmu je jasný, že to nejsme my dva. Je tam fotka, kde nějaký chlap žádá ženu o ruku a navléká jí prsten. Angela si jen pohrála s tím, že tam dala naše obličeje místo jejich. Pod článkem na konci, bylo napsáno: Angela Weber, školní noviny . Myslím že jí zabiju. Doslova pěním vzteky. I když to na mě není moc vidět. Za rohem vidím Angelu, jak na mě ukazuje a má tam tu svou partu poskoků. Všichni se smějou s ní a dívají se na mě. Dojdu k nim a postavím se proti Angele. Použiju svůj tvrdý výraz, bez nějaké známky emoce, a zavrčímna ní. Ona o krok ustoupí. Velmi dobře Bello, musím se v duchu pochválit. Už bych jí nejradši rozdrtila, ale když se kouknu kolem sebe, asi polovina školy se na nás dívá. Dokonce i Edward. Zničeným výrazem. Že by tomu uvěřil? Po chvilce se tu objeví Jasper, oddělí mě od Angely, vrhne na ní vražedný pohled a promluví: "Promiňte, ale to je nedorozumění. Bella se s Angelou nesnáší a tak Angela upravila nějakou blbou fotku a něco k ní napsala. Něvěřte jí. Je to prolhaná mrcha!" Už to ani Jasper nevydržel a vrhl se na ní. Shodil jí na zem, ale já do něho vší silou strčila, takže jí nic neudělal, až na pár modřin. Potom si asi uvědomí co udělal a odejde se svěšenou hlavou. "Kdy bude ta svatba?" zeptá se nějaký prvňák a já mu naštvaně odpovím: "Žádná svatba nebude" a odejdu. Než ale stihnu dojít k autu, někdo mě zastaví. A ten někdo je Alice.
Z POHLEDU EDWARDA: (krátké)
Chtěl jsem jet domů, ale zastavil mě křik z jídelny. Nedalo mi to, a musel jsem tam zajít. Cestou mi podal Erik dnešní školní noviny. "Vem si je, je to zajímavý" a podal mi je. A když jsem viděl titulní stránku, tak mi spadla brada. Moc tomu sice nevěřím, ale i tak. Šel jsem naštvaně do jídelny a uviděl jsem Bellu a Angelu jak se hádají. Je tu snad polovina školy. Potom tam přijde Jasper a něco tam vykládá. Je mi to jedno, protože teď mě zajímá jen jediný- bere si Bella Jaspera za muže? Otočím se a odejdu. Vlezu do svého Volva a jedu domů dát si sprchu a všechno si urovnat v hlavě. Jessica na mě teď poslední dobou pořád civí. Co se jí stalo?
Z POHLEDU BELLY:
Než stihnu dojít k náklaďáčku, někdo mě zastaví. A ten někdo je Alice. "Bello, vím co se stalo, kdo by to taky nevěděl že jo. Nejdřív jsem na tebe byla naštvaná, že jsi tak snadno odpustila tomu Jasperovi, ale tohle už je moc." (na jménu Jasper se ušklíbla) "Věřím ti, že to není pravda a že si to Angela vymyslela."dořekla to Alice a koukala na mě. Já se jí vrhla kolem krku. "Díky, alespoň někdo mi věří" zamumlám jí do ucha. "To je jasný. Jdeš teda na ty nákupy?" nadějně se mě zeptá. "No... já nwm... je toho na mě teď trochu moc..."no nic lepšího jako výmluvu mě fakt napadnout nemohlo. "Noo tak, alespoň se odreaguješ a na všechno na chvíli zapomeneš." nutí mě. No, nakupování mě zrovna moc nebere, ale proč ne. "Tak teda fajn." souhlasím a obě nastoupíme do mého náklaďáčku. Vyjedeme směr...- PORT ANGELES!
Z POHLEDU JASPERA:
Naštvaně, se svěšenou hlavou odejdu ze školy. Mám v plánu jít někam hodně daleko, pryč odtud. Tohle už Angela přehnala. Nejradši bych si na ní vylil všechen svůj vztek, ale bohužel nemůžu. Ještě že tam Bella byla. Šel jsem normální chůzí směrem k lesu. Jakmile jsem byl u něj, ihned jsem se rozeběhl svojí nejvyšší rychlostí. Jen tak se uvolním. Když už jsem byl na cestě necelých deset minut, najednou mě něco ostře píchne v nose. To je zápach! Tady to smrdí psema. ( pozn. upíři říkají vlkodlakům psi) Tady jsou určitě naše hranice. Nesmíme na jejich území, kvůli jedné dohodě. Ale tu vám povím jindy. A já myslel že už vyhynuli! Ale asi jsem se mýlil. Najednou slyším zavytí. Skvělý. Za řekou, která tvoří hranici, jsem zahlédl černého velkého psa (vlka), s mohutnými tlapami, jak na mě civí. O co mu jde? "Hranici jsem nepřekročil!" houknu na něj. On se zamračí, nakrčí nos, no neumí ocenit vůni, a odběhne pryč. Já se vydám směr na východ, k mím vzdáleným příbuzným. No co, už jsem je dlouho neviděl a logicky oni mě taky ne. Jsem to ale chytrej. Rozeběhnu se, a rozmýšlím se, jestli bych neměl opustit mojí školu, kam chodí má láska, která mi neodpustí-už nikdy- a nejlepší kamarádka-upírka. No nevím, zatím si ale dopřeju pěkného grizzlyho. Už mám žízeň. A vrhl jsem se na ohromného medvěda, který okamžitě padl k zemi.
Ahoj! Dnes kratší část, ale nějak to nestíhám. Příště vám to vynahradím. Zatím se mějte a děkuju že můj příběh čtete. ❤❤❤ Ananashka ♡