STMÍVÁNÍ-naopak

I want to be with you...

Chytne mě za mé ztvrdlé ruce a pomalu přiloží své rty na ty mé...

Z POHLEDU BELLY:

Začne s nimi pomalu hýbat. Já se ale od něj odtáhnu a podívám se na něj nechápavým pohledem.

"Promiň, já... někdy se nedokážu ovládnout." Nevinně se usměje.
"Jaku...-" on mě ale dá prst na pusu a tím mě umlčí. "Pšt. Moje chyba. Promiň." Omluví se, vstane a nabídne mi ruku.
Myslí si, že mu tak rychle odpustím?
No, asi budu muset, přece jenom jdeme spolu zachránit Edwarda.

Cítím se divně... přece jenom. On je v cele a někdo ho mučí, a já se tu líbám s jiným klukem. Vlastně vlkodlakem. A on se líbá se mnou, ne já s ním. Zní to divně.

Jeho ruku odstrčím, prudce vstanu a rozeběhnu se z kopce dolů.
Jacob samozřejmě za mnou.
Musíme co nejdřív vyrazit, už chci být u NĚJ.

Z POHLEDU EDWARDA:

Dneska si mě Am zase vzala k sobě.
Chtěla po mě, abych jí řekl, kde je Bella.
Kéž bych to sám věděl.
Měla za to, že jí to nechci říct a tak jsem teď o hladu a před tím mě ještě nakopali její 'služebníci'. Ano, nakopali.

Renée, moje spolubydlící je teď na řadě.
Kdo ví kolik tu drží ještě lidí.
A co jsme jí udělali? Nevím co má v plánu.
Bella určitě ani neví že tu jsem, natož aby sem jela. Musí si užívat, dokud to jde.
Ale já- bez ní si už nedokážu vážit života.
Je moje druhá polovina srdce.
Bez ní pomalu umírám.

"Au!" Sykne někdo a vzápětí slyším bouchnutí dveří.
Připlazím se k té dotyčné osobě a odhrnu jí vlasy z čela.
"Panebože." Zakryju si rukama ústa.
Renée má zmlácený obličej do krve, roztrhané oblečení, modřiny a je hrozně vyhublá. Snažím se jí zastavit krev, která jí vytéká z ruky. Co jí to udělali?

"Edwarde... to bude dobrý." Zašeptá.
"Jo, uzdravíš se. Bude to dobrý."
"Ne, takhle jsem to nemyslela. Postřelili mě, ale stálo to za to. Dozvěděla jsem se, že chce moji dceru a tak jsem se pro ni rozhodla zemřít."
"Cože? Jak zemřít? Vždyť tě střelili do paže!"
"Ne." Ukázala na svoje prosáklé triko krví.

"Prosím, udělej pro mě něco."
Podívá se na mě prosebnýma očima.
"Ano?"
"Vyřiď jí, že jsem tu byla jen pro ni.
Milovala jsem ji a zemřela jsem pro NI."

A a důrazným "NI" přestala dýchat.
Naposledy se na mě podívala, a potom uú její oči měli prázdný výraz.
***

"Ty zrůdo!!!" Zařval jsem.
Odpověď mi byla jen smích.
"Upíři nemůžou umřít na zastřelení."
Poznamenal jsem už víc v klidu.
"Ano, to nemůžou. Zajímalo by tě jak jsem to udělala?" Ušklíbne se.

"Tajná přísada." Mrkne na mě.
"A teď- už mi k ničemu nejsi. Vím kde Bella je. Myslíš si, že jsem chtěla tebe. Ne, to bych tě rozhodně nemučila. Chtěla jsem JI zabít.
Je to moje už dávná nepřítelkyně. Máme nevyřízené účty. Já jsem se akorát přestrojila. Původně jsem měla třeba černě vlasy. Ty"- ukázala na mě- " jsi mi sloužil jen jako návnada. Teď už vím že jsou na cestě sem. Copak tomu řeknou, když tě tu uvidí oběšeného?" Začne se šíleně smát.
"Na cestě sem?" Zeptám se.
"Jo, ale ty už ji neuvidíš." Zaculí se a něco zmáčkne.

A pak už jen uvidím, jak se pohybuju směrem dolů, kde určitě zemřu.
------------------

Děkuji Vám, že máte se mnou takovou trpělivost. Část byla naposledy 31.12.2015- tedy minulý rok. :(
Moc- to je slabé slovo- mě to mrzí, ale psali jsme čtvrtletky a tak. Teď totiž pojedeme v pondělí na lyžák.
Ano, nebudou další týden části. ;(

Snad to se mnou vydržíte. :* ^.^
Ananashka :3