Deník Severuse Snapea

Běžný den

Ráno mě vzbudil otcův hlas. Křičel na mě, že jsem celé dny venku a nevěnuji se klavíru. Jen jsem na něj koukal a nic neříkal. Už abych byl ve škole, tam nebudu muset na pitomý klavír ani sáhnout. Oblékl jsem se a vyběhl z domu. Snídani jsem vynechal, poněvadž jsem se nechtěl zdržovat v otcovo blízkosti. Běžel jsem na kopec,ze kterého je vidět na Liliyn dům. Okno jejího pokoje bylo zavřené, takže ještě spala. Vyrazil jsem tedy zpátky domů. Když jsem byl skoro u domu, zaslechl jsem jak se rodiče zase hádají. Být doma když se hádají nebyl dobrý nápad a tak jsem se otočil a šel pryč. Rozhodl jsem se, že půjdu k potoku. Když jsem tam došel,bylo všude ticho. Tak jsem si sedl a pozoroval tekoucí vodu. Asi po hodině naprostého ticho jsem zaslechl smích. Smích mi tak známý a příjemný. Byla to Lily. Když běžela z kopce dolů směrem ke mě,mávala a usmívala se na celé kolo. Sedla si vedle mě. Začali jsme si zase povídat. Vyprávěl jsem jí o Bradavicích a sovách. To jí zajímalo. Zajímalo jí vlastně všechno. Od košťat po máslový ležák, od mozkomorů po hábity. Hltala každé mé slovo a její velké smaragdově zelené oči na mě upřeně zíraly. Říkal jsem Lily různá základní zaříkávadla a ona se je snažila zapamatovat. Měla v hlavě ale tolik nových informací, že jí to nešlo. A pak mě něco napadlo. Řekl jsem Lily ať na mě počká a běžel jsem domů. Když jsem byl skoro uvnitř, zastavil jsem tesně před dveřmi a chvilku poslouchal. Rodiče se už přestali hádat. Rychle jsem vyběhl schody a zavřel za sebou dveře mého pokoje. Po chvilce hledaní jsem našel věc kterou jsem hledal a vyběhl ven. Když jsem byl skoro u potoka zahlédl jsem Lily. Seděla v trávě a pletla si věneček z květin. Když si ho nasadila na hlavu,byla ještě krásnější. Přiběhl jsem k ní a podal jí knihu, kterou jsem schovával za zády. Lily si přečetla název a v očích měla slzy štěstí. Byla to kniha základních kouzel, kterou jssm dostal od maminky. Všechna kouzla z ní jsem znal a bylo mi jasné, že Lily se ta kniha bude hodit. Obejmula mě a knihu si položila na kolena. Nevěděla co říct a tak se koukala na knihu a hladila prsty její měkkou novou vazbu.
" Tak jí otevři " řekl jsem a usmál se.
Kývla a otevřela knihu. Začala číst. Po každém otočení stránky se na mě usmála. Četla a četla. Ale já jí nevnímal. Zakoukal jsem se na její krásné dlouhé zrzavé vlasy na kterých měla posazený věneček. Pokaždé když Lily naskočila vzrušením, se věneček posunul. Takhle jsme u potoka byli az do večera. Když se začínalo stmívat řekla Lily, že bude muset jít. Vyběhla nahoru na kopec a naposledy mi zamávala. Pak zmizela za kopcem ve tmě. Chvilku jsem koukal směrem k Lilinu domu a pak jsem se vydal do toho svého. Otevřel jsem dveře a šel do kuchyně kde byla maminka. Podala mi večeři, kterou jsem rychle snědl. Poděkoval jsem a běžel do svého pokoje. Lehl jsem si do postele, ale spát se mi nechtělo. Tak jsem si pod postelí našel pár knih a dal se do čtení.

"Severusi! Okamžitě jdi spát" matka vběhla do pokoje a začala na mě křičet.
Rychle jsem se prevlékl a zalezl do postele.
Dlouho jem se koukal do prázdna.

"Dobrou Severusi" řekl jsem si.