"Harry fucked me." "It just kinda happend..."

"Nikdo se nebude dotýkat Louise kromně mně!" part 1. cz

Prosím, prepáčte chyby ale páči sa mi písať po CZ lebo ten jazyk je pekny :3 Táto krátka story je z mojej hlavy tak keď tam budú chyby, ospravedlňujem sa, xx

Pohled třetí osoby

Malý kudrnáč brečel. Tělo ho bolelo, pálilo, a chtěl umřít.

"Prosím, už ne ! Nech mně. Prosím !" křičel a dával si malé ručičky před sebe aby alespoň trochu zabránil bolesti.

"Seš můj Harolde a já si s tebou budu dělat co chci !" zařval Harryho táta a udřel ho bičem po nohou. Harry by teď nechtěl nic, jenom umřít a jít za svojí milovanou maminkou.

O deset let později

"Přivezli jste mi ho ?" zeptal se kudrnáč chlápka, který mu mněl dovést chlapce.

"Ano, pane. Tady je." zašklíbil se a třikrát bouchnul po kufru auta.

"Výborně." zasmál se Harry.

"Ale, já vím že bych vám to nemněl říkat, ale je dost jako kočka. Bojí se... Tmy, hluku, a bouřky. Jo, a budete jeho první, tak jestli by jste nebyl trochu... Něžný." táto slova však pana Stylese ale vůbec nepotešila.

Chlapec bude jenom jeho, a on si s ním může dělat co se mu zlíbí !

"Vážený pane Maliku. Tenhle kluk bude jenom, a jenom můj, tak proč bych mněl s ním dělat to, co vy řeknete ? Já si uznám za vhodný, jestli budu milý nebo ne. Jestli ho zabiju nebo prodám. Jestli mu vyšukám mozek z hlavy nebo nechám jít. A bude mi u prdele jestli v tomhle lese zemře nebo ne. Tak si zvašte příšte, co mi navrhnete, nebo skončíte, jako on. A teď mi o něm něco řeknete." dokončil svůj proslov a hnědookému klukovi naběhla husí kůže. Začínal litovat chlapce v kufru. Sice mu pan Styles dá dost slušnou cenu, jenže on chlapce zná, a bál se o jeho zdraví. Litoval, že s ním neutekl někam, kde ho nikdo nenajde.

"T-takže. Jmenuje se Louis Tomlinson. Má třiadvadset, takže je jenom o tři roky mladší od vás. Má nádherně modrě oči, krásnou postavu, hnědé vlasy a je asi o hlavu menší než vy. Narozeniny má na Vánoce. Miluje červenou barvu, mrkve, a pro svou rodinu by udělal cokoliv. Je to takovej malej strašpitel, jelikož se bojí fakt mnoho věcí, ale nejvíc asi tý tmy, hluku, bouřky, ale čeho se bojí nejvíc, jsou klauni."

"Myslím, že to stačí. Otevřete to." řekl rychle kudrnáč a nemohl se dočkat, až kluka uvidí. Zamiloval se do věcí, které mu mladík o něm prozradil.

Kluk s bílymi vlasy přistoupil ke kufru a šel ho otevřít.

"Ale varuiji vás. Jestli to, co jste mi o něm teď říkal nebedude pravda, najdu si vás." vyhrozil se mu.

Bílovlasí mladík se strachem přikývnul a otevřel malinké místečko v autě, kde byl modrooký kloušek.

"Prosím, neubližujte mi." řekl hned a brečel. Mněl zavřené oči a čekal na vlnu bolesti. Bál se.

Harryho pohled

Když jsem ho uviděl, zlomil mně, ale nechtěl jsem si to přiznat. Pomalu jsem ho vzal do náruče a Malikovi dal peníze. Odešel jsem dovniř. Chudák, musel být celý zmrzlý. Posadil jsem ho ke krbu a přehodil přez něj deku.

Nachvíli jsem odešel, a když jsem se vrátil, mněl jsem na sobě masku klauna. "Halo ?" zakřičel do prázdna. Zasmál jsem se.

Potichu jsem přešel za ním. Když se otočil, a videl tvář klauna, s velkýma zubama, zlým úsmněvem, a krvavýma očima, zakřičel.

Rozbrečel se a začal rychle couvat. Mně se ale v tu chvíli zatemnilo před očima. "Pozor Louisi !" zakřičel jsem a chitil ho za ruku. On se zastavil. Otevřel oči a já ho rychle pustil.