My roommate's an asshole

Z SF do LA? - Part 1

Až na potřetí jsem se trefila do zámku se svým zbrusu novým klíčem. Jakmile jsem otevřela dveře, popadla jsem oba dva kufry a nacpala se dovnitř.

„Haló?" promluvila jsem do ticha. Mám mít spolubydlícího, ale ten tu asi není.

Pořád nevím, jestli to je holka nebo kluk, věk ani nic podobného.

Kufry jsem nechala ležet před vchodovými dveřmi, které jsem hned zavřela, vyzula jsem si boty a šla jsem to tu prozkoumat. Otevřela jsem první dveře a přede mnou se rozprostřel neuklizený pokoj, super takže to bude kluk. Lehce jsem se porozhlédla, co tu měl a otočila se k odchodu, hledat další pokoje.

„Ahoj?" vrazila jsem do něj. Na sobě měl jen ručník okolo pasu a kapičky vody mu kapaly z vlasů. Vytáhl na mě svůj úsměv a jen tak koukal.

„Ahoj." Začervenala jsem se a natáhla k němu ruku s úmyslem se představit.

„Jen se převlíknu." Zavřel se v pokoji a já s údivem koukala s otevřenou pusou. Bože to tělo.

Během minuty vylezl jen v teplácích a nasazoval si přede mnou tričko. Všechny jeho svaly, bože - právě jsem roztekla. Znovu se usmál a tentokrát mi už podával ruku.

„Harry, těší mě."

„Abigail - Abby." Usmála jsem se a upustila jeho sevření.

„Myslel jsem, že už dnes nedorazíš, správce neříkal, že přijedeš takhle večer, spíš v noci."

„Letadlo mělo zpoždění."

„To naštve, máš hlad? Chtěl jsem si něco udělat k večeři tak-."

„Vlastně hroznej." Uchechtla jsem se.

„Okey, nejdřív tě tady provedu a pak něco udělám. Takže tady mám pokoj, tady vedle je tvůj." Ukázal na dveře hned vedle těch jeho, no skvělý.

Následovala jsem ho po mini chodbičce až k dalším dveřím.

„Tady je něco jako obývák a jídelna propojená do kuchyně v jednom."

„A koupelna?" zeptala jsem se, když zašel za kuchyňský pult.

„No jo." Vyšel druhými dveřmi a já hned za ním.

„Tady je koupelna a vedle záchod. Dej si sem, kam chceš věci, já to mám v týhle poličce a něco ve sprše."

„Dobře děkuju, jen si dám kufry do pokoje a přijdu. Možná se taky osprchuju, ta cesta nic moc."

„V pohodě." Zmizela jsem na chodbu a nestačila všechno vstřebávat. Takže tady budeme chodit polonazí nebo?

Vzala jsem svoje kufry a dojela s nimi do pokoje, uprostřed jsem je otevřela a vyndala si jen ručník, se kterým jsem se odebrala do koupelny.

Všechno jsem ze sebe sundala a zalezla do sprchy. Konečně!

Moje mysl se jakoby obnovila a já byla naprosto spokojená.

Po pár minutách jsem vylezla ze sprchy, před sprchovým koutem jsem se zabalila do ručníku a vyšla na chodbu.

„Abby?" slyšela jsem své jméno. Asi má dobrý sluch a slyšel jen to, jak jsem klapla dveřmi.

„Ano?"

„Můžeš sem prosím, mám problém." To si dělá srandu.

Ujistila jsem si, že můj ručník je pevně připevněn okolo mého těla a nikde mi nic nekouká a vydala jsem se o pár dveří vedle.

„Co se stalo?"

„Strašně to prská a já nevím, co s tím mám udělat." Po druhém slově se jeho oči zastavily na mém těle, konkrétně na mých prsou.

„Prská to u mě na hrudníku nebo kde?"

Jen si skousl spodní ret a pak se mi podíval do očí.

„Chtěl jsem to jen orestovat, ale nikdy to tak neprskalo a myslel jsem, že bys věděla, co s tím."

„Chlapi v kuchyni, bože. Pusť mě k tomu." Ušklíbla jsem se na něj a přidržujíc ručník jsem přešla k plotně.

Stáhla jsem to na nižší teplotu a normálně mu to orestovala a během pár minut jsem mu to nandala na talíř.

„Příště si objednej pizzu."

„Já, vlastně jsem chtěl, ale nevěděl jsem, jestli ji jíš."

„Bože, jmenuj jednoho člověka, který nejí pizzu."

„Moje bejvalá."

„Tak aspoň, že je bejvalá." Vzala jsem svůj talíř a dala si ho na stůl.

„Jen se dojdu převlíknout a vrátím se."

Rychle jsem se převlékla do trička a šortek, které měli sloužit jako pyžamo a vrátila se za ním.

Akorát dával na stůl dvě skleničky s vodou a příbor.

„Ještě něco chybí?" zeptala jsem se ho, než jsem si sedla.

„Ne, všechno."

„Dobře." Oba jsme si sedli a pustili se do jídla. Konečně!

„Takže odkud jsi?" zeptal se.

„San Francisco. Rozhodla jsem se, si tady najít školu a našla jsem."

„Jaká univerzita?"

„UCLA."

„Kecáš? Já tam chodím taky. Už třetím rokem."

„Super, aspoň budu někoho znát."

„No, je to velká univerzita, takže."

„Dělám si srandu." Uchechtla jsem se a jedla dál.

„Budeš se mi pořád koukat na prsa nebo budeš dělat, jakože nevidíš, to že nemám podprsenku?"

„Budeš mít pořád narážky na moje pohledy?"

„Jo budu. Doma zásadně nenosím podprsenky, sorry kámo."

Jen se tak uchechtl a do úst si vložil poslední sousto.

„Tak to jsem velmi rád." Odpil si ze sklenice s vodou a zaujatě sledoval moje oči.

Upřímně, co si budeme povídat, vypadal jako sexuální bůh.

„Kalhotky taky nenosíš?" optal se, když vstal s prázdným talířem k myčce.

„Aby ses do nich dostal? To jsou Briti vždycky tak úchylní?"

****

Ahoj!

Představuji vám můj zbrusu nový příběh!

Doufám, že budete s radostí číst!

Děkuju za všechnu odezvu, kterou vítám v komentářích, či zprávách :)

Maky xx