Když jsem přijela do bytu, padly na mě vzpomínky, co jsme spolu za tu dobu prožili, ať už z tohoto bytu, nebo odjinud. Jeho nezapomenutelná vůně se táhla od prádelny , kde měl oblečení, které si tu nechával a chtěl ho vyprat až do chodby. Najednou jsem si uvědomila, že vlastně nemám co udělat. Nemám komu uvařit, až na těch pár věcí tu nemám co vyprat... Tohle budou opravdu asi dva nejtěžší měsíce v mém životě, pomyslela jsem si. Stála jsem v chodbě se skromným nákupem v ruce. Nakoupila jsem si jen to, co spotřebuji sama. Nehodlala jsem si zvát návštěvu, ani nic podobného. Šla jsem dát nákup do ledničky, srovnala jsem tam tři bílé jogurty , nějakou zeleninu vločky a ovesné chlebíčky. Byla jsem zvyklá takhle nakupovat, když jsme tu byli s Ondrou a nehodlám to změnit. Docela mi to vyhovuje. Potom jsem si šla na chvilku lehnout. Projela jsem všemožné stránky a soc. sítě, kdesi jsem se dozvěděla, že dneska prý odletěl brankář Ondřej Pavelec zpět do Ameriky. Nad tím jsem se pousmála. O mě tam bohudík nebyla ani zmínka. Dokonce jsem i na chvilku usnula. Asi kvůli tomu, že jsem ráno dřív vstávala... Když jsem se probrala, šla jsem si nalít koupený pomerančový džus a po jeho vypití jsem chtěla jít vyprat kousky špinavého prádla. Když jsem otevřela koš na prádlo, čekalo mě obrovské překvapení. Na víku byly tři papírky ve třech různých barvách. Jeden papírek byl červený a na něm stálo : "Proč tě miluju" , další byl modrý, byl na něm napsáno : "Co všechno jsme spolu prožili" a třetí byl nenonově žlutý a na něm byla napsaná dvě slova - citáty a motta... Pod tímhle vším ještě stálo : Miluji tě ! Tohle je jenom a jenom pro tebe lásko. Tvůj Ondra.
Rty se mi dnes již podruhé zvlnily v mírném úsměvu. Byla jsem zvědavá a to moc a tak jsem si sedla na vyhřátou kachličkovanou zem v koupelně, na které byl kobereček a vzala jsem do ruky první papírek... "Náš vztah je jen test, jak daleko může cestovat láska" bylo tam napsáno. Měla jsem slzy v očích. To od něj bylo tak krásné! .... .... ..... "Na světě je sedm miliard lidí a já mám takový těstí, že jsem si vybral zrovna tebe!"
Ani nedokážu popsat co pro mě ten košík znamená. Takový krásný dárek jsem v životě nedostala. Hned jsem mu musela napsat děkovnou SMS... "Hezčí dárek mi ještě nikdy nikdo nedal! Děkuju strašně moc, lásko. Miluju tě strašně moc a promiň, jestli tě budím, ale musela jsem ti to hned napsat. Strašně děkuju a miluju tě. Už se nemůžu dočkat, až za tebou přiletím. pa Stella odpověď přišla téměř okamžitě : "Budíš, ale kvůli tobě bych vstal opravdu kdykoliv :) . Dík za krásnou zprávu. hned mám hezčí spaní pa, lásko I miss you so much! I love you."
Jak mě se stýská už teď. A to jsme bez sebe teprve pár hodin....
