Po dvou náročných dnech plných zmatků a divného tréninku, chci jen jeden klidný večer bez toho, aby mě každý pozoroval a zkoumal moje tetování. To toho chci tolik. Ne. Ale ani tahle troška mi není dopřána. Jen co jsme s Jackem vstoupili do jídelny, obrátili se všichni naším směrem. Včera by mě to překvapilo, protože nejsem ničím zajímavá, ale po mém dnešním výstupu na tréninku se už nebylo čemu divit. Musím se s tím naučit žít. S tím, že jsem jiná, i když je to těžké.
Zhluboka jsem se nadechla, strčila ruky do kapes v mikině a vydala se k velkému stolu s jídlem. Vzala jsem si ze stolu talíř a z obřího hrnce si nabrala rizoto. Vonělo to krásně. Došlo mi, že jsem od snídaně nic nejedla a žaludek se mi začal ozývat.
„Hladová?"zeptal se Jack, když jsem si nabírala třetí kopeček rizota. Skousla jsem si rty a nevině se na něj podívala.
„Popravdě děsně. Od snídaně jsem nic nejedla."
„Jo no zapomněl jsem, že jsem ti nedal příležitost se najíst a vytáhnul tě rovnou ven."
„Za to ti děkuji a omlouvám se za to, jak jsem na tebe řvala přes ty dveře. Chtěl jsi mi pomoct a já...no byla jsem...mimo,"řekla jsem a zamířila ke stolu, kde seděl Jackob s Rebekou.
Sedla jsem si za nimi a hned poté i Jack. Rebeka si zase něco četla."Takže teď, když už jste tu vy dva, může mi někdo konečně vysvětlit co se na tréninku stalo. Vzhledem k tomu, že jsem skončil na zdravotním, nemám nejmenší tušení, jak Anna nakopala Ianovi zadek a ani neviděl ten jeho přiblblý výraz,"řekl Jackob. Dívala jsem se do talíře a házela do sebe rizoto. Cítila jsem, jak mě někdo pozoruje.
„Proč ses nezeptal Rebeky?"zeptal se Jack.
„No rád bych, ale slečna knihomolka mi nechtěla nic říct."
„Ještě jednou mě, tak nazvi a na tréninku ti nakopu zadek,"odpověděla mu výhružně Rebeka a stále se dívala do knihy.
„Co to vlastně čteš?"zeptala jsem se jí.
„Snažím se přijít na to, jak se dostat do sítě společnosti, ale stále na to nemůžu přijít, tak čtu nějaké staré knížky o počítačových systémech,"odpověděla mi Rebeka s očima v knížce."Jo a mimochodem Jacku hledal tě Black, a když tě nenašel, tak mě pověřil, abych ti řekla, že jsi dostal Annu do své skupiny, takže ji odteď trénuješ."Přestala jsem žvýkat jídlo a polkla.
„Super,"řekl Jack nadšeně.
„Fajn, chci vysvětlení, co to znamená,"řekla jsem a probodávala ostatní pohledem.
„Black sám nezvládá tolik lidí, aby je naučil, jak se bránit, a proto si vybral mě a Iana, aby jsme mu pomohli. Takže rozděluje lidi do tří skupin, které každý z nás má na povel, no a po dnešní výstupu jsi se dostala mezi pokročilé,"vysvětlil mi Jack.
„A Black s Ianem mají koho?"
„Black má začátečníky a Ian ty pokročilejší."
Jack s Jackobem něco probírali ohledně tréninku a Rebeka si soustředěně četla knížku. Snažila jsem se vidličkou vyjíst zbytky rizota z talířku. Byla jsem plná.
„Chceš nášup?"zeptal se mě Jack a popostrčil ke mně jeho talířek se zbytkem rizota.
„Ne díky. Jsem plná. Asi si půjdu lehnout, jsem po dnešku docela unavená,"řekla jsem a vstala od stolu. Odnesla jsem talíř k okýnku s nádobím a šla chodbou k sobě do pokoje.
Chtěla jsem vejít do pokoje, když na mě někdo zakřičel."Hej Blakeová,"ozval se ženský hlas. Otočila jsem se a uviděla za sebou Deisy.
„Ahoj Deisy,"řekla jsem jí a opřela se o dveře pokoje."Děje se něco?"
ČTEŠ
Ztracené tajemství assassínů
AcciónVšechno to začalo jako normální den v táboře pro mladistvé. Jenže během jednoho dne se mi změnil celý život. Unesli mě z tábora a zachránil mě neznámí kluk, který je stejný jako já. Dovedl mě do Útočiště, kde nás takových jako my bylo víc a já pomal...