kapitola 11.

26 3 0
                                    

Ráno bylo obyčejný , zkrátka jako každý jiný. Nasnídala jsem se a jako obvykle  neměla co na práci. Tedd mě má vyzvednout až ve 4 . Do tý doby  se ukoušu nudou , když v tu dobu jsem si vzpomněla , že mám nepřečtené knížky. Vystřelila jsem ze židle a letěla do pokoje. Z knihovny jsem vytáhla knížku Divergent. Jedna z mích oblíbených knih. Zabořím se do knihy a čtu. Tobby ví , když čtu , nerušit mně !!V moment ,kdy dočtu knihu mi zazvoní mobil. Tedd. ,, Ahoj krásko. Doufám , že počítáš s tím , že za hodinu tě vyzvednu a jedem na fesťák?",,Cože!!!!!! Už za hodinu. ",,No. Ty sis zase četla co ?" ,, Je vidět , že tě znám asi dlouho co?" zasměju se. ,,To si piš , od 5 třídy se známe." ,, To je ale daleká historie co ? " ,, Zase nepřeháněj . Tak za hodinu" ,, Za 52 minut , chlapče." ,, Detailistko " řekne naoko uraženě . ,,Lemple" zasměju se a vypnu hovor. Mám jen hodinu . To jsem četla tak dlouho. Super. Hodím na sebe černé úplé kalhoty , černé tílko a koženou bundu. Své bílé vlasy zapletu do rybího copu,který hodím přes rameno . Trochu řasenky a lesku na rty , já se moc malovat nemusím. Jsem za to celkem ráda. Za 30 minut jsem hotová. Dojdu do kuchyně kde mi zvoní mobil.Zvednu ho automaticky s tím , že je to Tedd. ,,Christin, to jsem já. Charlot.Máš už vše zbaleno? " ,,Ahoj . Jo mám už všechno.Charlot musím ti něco říct. Je to celkem dost zajímavý." a začala jí vyprávět moji včerejší příhodu. Prvnich pár minut bylo ticho,, Doufám , že už nikam nepůjdeš. Mohlo by se ti něco stát." ,, Počkej , počkej, dneska jedu s kámošem na hudební festival.Chtěl to udělat jako rozlučku, než nadobro odjedu. Prosím." žadonila jsem. Z druhé strany se ozvalo povzdychnutí.,,Co s tebou mám dělat. Tak jeď . Cokoli podezřelého hlaš . Užij si to." s těmihle slovy mi típla hovor. V tu chvíli před domem zatroubí auto. Vyjdu na balkon svého pokoje a obdivuju jeho auto . Páni  , to je dokonalý . Je to Alfa Romeo , je rudá jako krev, okýnka zatmavená. Za ní stojí Tedd a culí se na mně. Naznačím mu , že už jdu. Seběhnu schody , Tobyho dám na zahradu a vyjdu k autu. ,, Kde si prosímtě vzal na tuhle káru prachy?" zeptala jsem se mezitím co jsem okukovala auto.,, To víš když už 2 roky pracuju, si přece jen něco málo vydělám, pak ještě něco přispěla rodina . A když tak se jmenuje Alfii a je to ona. Že ano Alfii "začal se mazlit s autem ,,Jsi na tom hůř než já .Druhý stupeň schyzofrenie, povídá si s neživými objekty. Pak už jen budeš sledovat jak se háda auto s pouliční kočkou a nakonec se k nim přidáš." dokončila jsem a oba jsme se začali smát. ,, Tak nastup, Chris. Festival čeká ." Nastoupila jsem a my se rozjeli závratnou rychlostí 40 za hodinu . ,, Vohul to trochu , srabe. Nebo budu řídit já a varuju tě jestli nechceš mít po autě , šlápni na plyn. " Jak jsem řekla tak se i stalo Jeli jsme 100 za hodinu . Konečně jsem mohla zapnout moji oblíbenou písničku od Fall out boy  Uma Thurman. Volume doprava a jedem.Za 15 jsme tam byli . Právě hrál Imagine Dragons s písničkou Radioactive . Došli jsme si koupit pití a připojit se do víru zábavy.Hráli Fall out boy, One republic, Maroon 5 , Ellie Goulding , Anna Blue a Ed Sheeren co dokončoval své turné po USA.Už jsme se chystali domů , ale v tom jsem všimla mé Noční můry!!!!!!!!!  Zbledla jsem. ,,Chris , děje se něco ?" zeptal se Tedd. ,, Nekecej a nastup do auta řídím já." Tedd nevypadal , že mi věří . ,, Nečum a nastup !" kolem mne se začala pomalu tvořit magie . Rychle jsem ji setřásla a nastoupila do auta. Noční můra byl skoro u nás , tak jsem šlápla na plyn a 100 jsme si to řítili z festivalu . Jakmile jsem však koukla do zpětného zrcátka , on jel taxíkem za námi. Přidala jsem na 140 , což už taxík nestíhal a dojela až k nám před dům . Opřela jsem se o sedadlo a zhluboka dýchala. ,, Chris , proč si tak zmatkovala? " ,, Tedde , já ... já ti to říct nemůžu jde o tvé bezpečí . Jen ......mi prosímtě věř , ano? " ,, Tak jo .No tak tohle je asi dneska konečná. Užij si to na té škole , krásko a piš mi kdykoli budeš moct. " ,, Slibuju a  ty se mi prosímtě postarej o Lid a Johna. Jo?" ,,Jo." provedli jsme náš zaslibovací rituál , co máme od 5. třídy.  Divím se , že nám vydržel. Když se loučíme , on mi dá pusu na čelo  a odchází . Jediné co mi zbývá je úsměv a mávat.  Tohle byl krásný den , teď je ale čas jít do království snů.

Ahojte všici. 

Tak je tady další díl , pro ty co to čtou .Je to trošku kratší a zmatenější ,ale věřím , že vy si poradíte . Díky za čtení a votes ;) Mám vás ráda.

*Daiviz 


Secret of destinyKde žijí příběhy. Začni objevovat