Secret of destiny

Kapitola 12

Věnováno AdelkaZemankova ;)

Když jsem se ráno vzbudila , budík hlásil 6:30 ráno. Nejsem blázen, abych vstávala v tuhle hodinu. Pokusila jsem se znovu usnout. Marný pokus. Podívala jsem se na Tobyho, chrápal jak zařezaný.Já chci být tím psem!! Chvíli jsem se převalovala a pak to vzdala. Odhrnula jsem závěsy. Venku bylo krásně , až mě to nutkalo jít ven . Ne !!!!!! Nikam nejdu . Ještě někoho potkám . Zase budu slyšet to šuškání ,, hele to je ta divná , jakže se to jmenuje Chilsyr?,, . Bože jak já to nesnáším. Závěsy jsem zase zatáhla , aby mně to nelákalo . Otočila jsem se a vyrazila směr koupelna. Obvyklá ranní sprcha ,čištění zubů a česání. Vlasy jsem si stáhla ledabyle do drdolu a vydala se ke skříni . Asi 10 minut jsem tam stála a uvažovala nad dnešní oblečením, protože mi tam toho moc nezbylo. Vše bylo v kufru. No nakonec jsem si vzala černé šortky , tílko barvy krve , černé kotníkové boty a černé kožené nátepníky se sluncem na jednom a měsícem na druhém. Ani nevím kde jsem je našla, ale líbí se mi . Toby byl už taky vzhůru a skákal po pokoji jako radioaktivní rybička.,, Dobré ráno , ospalče." usmála jsem se.,,Dobré ráno a jaký ospalec. Je osm ráno , to tys byla vzhůru už od půl sedmý." oponoval.,,Ty víš v kolik jsem vstala?" Jak to ví ? Spal jako dudek.,,Probudilas mně." ,, Promiň" řekla jsem nevinným tónem. ,,Pojď, pudem dolu a nasnídáme se. " Toby jen horlivě přikývl. Jakmile jsem ale vyšla ze dveří , zakopla jsem a letěla na hubu. To se může stát jen mně. Když jsem se konečně vzpamatovala , koukla jsem o co jsem zakopla . Byl to pevný , černý vlasec . Kdo to sem sakra dal!! Teď už jen čekám , jak John vyběhne zpoza rohu a začne se nehorázně tlemit , ale nic. Najednou uvidím v rohu papírek. Je to černý lísteček a na něm je červeně napsáno : Sleduj nit. Tak jo . ,, Toby , pojď" křikla jsem a otočila se. Toby však nikde. ,,Tobyyyyyy, kde zase seš." Jakoby se po tom psovi slehla zem.Uposlechla jsem rozkaz na lístku a vydala se po niti. Dovedla mne až do obýváku. Tam ležel další lístek : Jednou dírou tam , dvěma ven . Však když je venku, je teprve uvnitř. Hledej tam i následující lístek. Ta hádanka je primitivní , jsou to kalhoty .Tu hádanku mi dával táta , když jsem byla malá.
,,Je mi líto , že tu nemůžete být semnou." povzdechla jsem si do prázdna.Zahnala jsem myšlenky a vyšla směrem kde jsou kalhoty. Šatník. Opravdu tam byl další lístek. Stálo na něm : Jsi skoro u konce. Vrať se na místo tvé první červené. Pod tím byl ještě nakreslený luk a šíp. Jasně , střelnice. Sebrala jsem klíče, mobil a vyrazila. Cesta trvala tak 15 minut. Vešla jsem do vestibulu hlavní budovy. Tam za pultem seděl pan Rayen . Postarší muž s křivým nosem a šedými vlasy. ,,Dobrý den, Christin.Copak tady děláš ? Tréninky máš až od zítřka. " ,, Dobrý den .Zavedl mne sem tenhle vzkaz." vytáhla jsem černý lístek,,Nevíte kde je další? " Chvilku přemýšlel, pak vzal luk s pár šípy a pokynul, ať jdu za ním.,,Je tady jeden lístek ,ale ten si budeš muset zasloužit."Já na něj jen nechápavě zírala. Došli jsme na střelnici a asi 200 metrů od nás byl červený balonek.Pan Rayen mi podal luk a šípy se slovy : Sestřel ten balonek.Zasadila jsem šíp do tětivy , zamířila a nakonec vystřelila. Hned na poprvé jsem se trefila. Z balonku vypadl černý lístek s nápisem : Vrať se tam kde to vše začalo. Musím se vrátit domů. Poděkovala jsem panu Rayenovi , vrátila luk a ještě se rozloučila. Střelnici jsem opustila sprintem. Domů jsem doběhla udýchaná , přece jen kilometr sprintem je celkem dost. Odemkla jsem dveře a šla hledat další lístek. Prošla jsem všechny pokoje až na obývak, nikde nic. Jakmile jsem došla do obýváku vchod na zakradu byl zatažen závěsy . Přišla jsem blíž a roztáhla závěsy . Pak jsem se jen zmohla na ,,Páni" . Na zahradě byla připravená oslava mých narozenin . Úplně jsem na to zapomněla. Vše bylo laděný do černý a červený.Kolem stolu stáli John , Lidia , Charlot a Tedd. Já tam stála jak solný sloup, teda dokud mne nesrazil Toby.Ležela jsem na zemi a smála se jako všichni ostatní. Přišel ke mně Tedd a pomohl mi na nohy.,,Všechno nejlepší , Chri. " řekl a podal krabičku. Já se na něj jen podezřívavě podívala. ,, Otevři to " byl nedočkavý. Pomalu jsem sundala z krabičky černou mašli. Otevřela jsem ji a tam bylo něco jako blok a fotoalbum dohromady. Na obalu byla fotka mne , Tedda ,Tobbyho ,Lidie a Johna . Všimla jsem si , že ta fotka je uřízlá.,,Tam byla Riky, ale po tom co jsem zjistil co všechno o tobě říká........"Tedd zatnul pěsti až mu zbělaly klouby.,,Co o mně říkala?" snažila jsem se zadržet slzy.,,Já......já ti to nechci říkat . Hlavně ne dnes." odvrátil odemne hlavu. Chytla jsem ho za ruku.,,Prosím , řekni mi to Teddy. Ať jí kdyžtak ještě stihnem něco provést." mrkla jsem na něj . Jen si povzdechl a začal: ,,Prej , že jsi strašná kráva, žes jí využívala a šikanovala. Prý že s tebou byla ,kamarádka, z donucení. Chovala ses k ní jak k otrokovi. Baví se teď Alice , Lanou a Kim ." Ve mně vřela krev i magie.,,Charlot , pomoc.Neudržím ji v sobě." Zakřičela jsem. Charlot se jen vyděšeně podívala a kolem mně vytvořila silové pole. V tu chvíli jsem magii už neudržela. Vypustila jsem ji z těla. Všechny různé barvy se míhaly kolem mne. Bylo to překrásné.Když magie pomalu zmizela spolu se štítem Tedd jen vyjeveně zíral. ,,Myslím Christin, že bys mu to měla říct." ozvala se Charlot, která vypadala dost vyčerpaně.Podívala jsem se na Tedda . On jen kývnul. ,,Tedde ...... .no ja nevim jak ti to mám říct................" ,,Začni od toho co se tady stalo." Začala jsem se bát . Co když se mně pak bude bát? ,,Ale slib mi, že nebudeš blbnout." on jen nechápavě přikývl.,,Já umím to co moc lidí ne. Já umím kouzlit. Říká se tomu thaumaturge nebo taky divotvůrce. Moje magie se ale téměř dostala mimo kontrolu. Proto dnes odjíždím do školy , kde se to naučím kontrolovat. A to není bohužel vše. Charlot , je moje teta , sestra mého otce , krále Nurluxu. Jestli chceš můžeš odejít. Pochopím to." s těmito slovy jsem se chtěla odejít. On mně chytil za zápěstí a otočil k sobě.,,Neodejdu , ses zbláznila ne? Je super co dokážeš.Furt budem nejlepší kámoši. Jasný princezno." usmál se,,Jasný. Tohle jsou ty momenty z těch přeslazených telenovel. Teď jen chybí , abychom se líbali." on na mně hodil svůj ďábelský úsměv
,,Tak na to radši zapomeň. " zasmála jsem se . Pohledem jsem se zastavila na Charlot. Ta měla co dělat , aby se nesložila.,,Charlot , pojď si radši odpočinout . Tedde , pojď mi pomoct." Odvedli jsme ji do pokoje pro hosty , kde zanedlouho usla. Odešli jsme zpět na zahradu a začali slavit.

Zeus s vámi .
Tak je tu další část 1122 slov . Nikdo to nečekal,ani já. Tímto děkuji za všechny votes a za to , že to čtete. ;)
PS : v mediich Tedd
* Daiviz