Secret of destiny

kapitola 20.

Uběhly už tři měsíce, co studuju na Lucisii. Každý den je to téměř to samé.Vyučování,tréning boje a gymnastika, úkoly, léčitelství a studie pokročilých kouzel ,občas i další noční můra.S klukama jsme neoddělitelná parta , věčně v nějakém průseru.Pár krát , když jsem volala s Teddem , tak přišli .Padli si celkem do oka.Začali se mnou taky trénovat hodinu před Philim , a občas i Phili trénoval je. V léčitelství jsem pokročila a zřídila si kurz u školní ošetřovatelky.Ještě jsem málem zapomněla na Rogerovu partu. Od té doby co visel Levan na stropě mě víc nenávidí , čím to asi bude? Teď jdu na hodinu lektvarů.,,Hej! Jo , Lucy počkejte!" křičela jsem přes celou chodbu.,,No jo , ale nemusíš řvát přes celou chodbu!" zakřičela Jo na mně.,,Budu si to pamatovat." mrkla jsem na ni. Jen protočila očima a pokračovali jsme do třídy.Holky chodí vždy asi o čtvrt hodiny dřív , to je dneska na mně docela výkon , jindy touhle dobou chodíme s klukama na snídani, dneska jsem na něco zapomněla.,,Doprdele, nevzbudila jsem kluky." vzpomněla jsem si a vyletěla ze třídy směrem k pokojům. Cestou jsem to vzala kolem jídelny , kde jsem jim vzala nějakou snídani . Vletěla jsem do pokoje a začala je budit.,,Vstávejte ,vy kreténi . Zaspali jste , není čas fofr , fofr jinak vás Grimhold zabije!!!!!!!" řvala jsem jak pominutá.Kluci vylítli z postelí, oblíkli se ajá jim hodila něco k jídlu.,,Ne,ne ,ne..." koukal Carlos na hodiny , máme minutu, to nestihnem ani během.V tu chvíli mě napadlo jedno zapomenuté kouzlo.,,Chyťte se mě. Dělejte máme jen půl minuty." nedůvěřivě na mně koukali , ale chytli se. Začala jsem odříkávat kouzlo.,,Ego autem dico muros egredi moenibus et tentorium volo murum" kouzlo na putování skrz zdi ,cítila jsem jak se spojuji se zdí a jak jí putuji až do učebny lektvarů.Zhmotnili jsme se před zdí asi pět vteřin před začátkem hodiny.Vlastně nevíte co je Grimhold zač. Je to učitel lektvarů , pravděpodobně si vzal příklad ze Severuse Snapea , akorát mnohem horší.Ulepené hnědé krátké vlasy a neustále chodil ve svém starém záplatovaném hábitu.Když přijdeš pozdě, byť jen o vteřinu , promění tě na myš a hodí tě svému kocourovi na hraní.Ano, vlastní zkušenost.Rychle jsme zapadli do lavic , bez jediné hlásky.Po tom kouzlu jsem celkem unavená , budu mít co dělat abych neusla.Když Grimhold přišel do třídy , rozdal nám papíry a kotlíky ať mu uděláme lektvar na zcelení ran.Byl docela jednoduchý. Nejdřív dát do kotlíku dvě lžíce nektaru z divoké lilie, pak čtyři zrnka z chapony ,lžíci rozdrceného kosterníku , 4 kapky griffí krve, pak naředit křišťálovou vodou. Uvést do bodu varu.Přidat žíni jednorožce , lžičku mízi z lichobudu. Byla jsem hotová jako první,ostatní teprve přiváděli lektvar k varu.Grimhold právě procházel kolem mně,,Jak pokračujete ,slečno?" ptal se , když mě viděl ležet na lavici.,,Lektvar je hotový pane .",,Jak mi dokážete jeho účinnost?" pozvedl obočí. Vyndala jsem z podsukně malou dýku a řízla se do dlaně. Všichni na mně koukali jak na úplného idiota. Kápla jsem si pár kapek lektvaru na zranění, které se po chvíli začalo hojit. Nakonec se to vyléčilo úplně.,, Máte za jedna." řekl a nasupeně odešel.Zbytek hodiny jsem prospala , vzbudil mě až Kendall .,,Vstávej , prospalas skoro celou hodinu." .Neochotně jsem se zvedla a pokračovala s nima na bylinkářství.,, Jaks udělala to kouzlo s tou zdí?" hučel do mně neustále Logan. ,,Je to hodně nepoužívané kouzlo, díky přemísťování.To se ale tady na škole nedá praktikovat , tak je lepší tohle na rychlý přesun,ale strašně to vyčerpává energii.Přemístění tě stojí mnohem míň energie." zakončila jsem svou sáhodlouhou přednášku a unaveně sedla do lavice.Pár částí hodin jsem dnes prospala, ale stále jsem byla unavená.Vrtalo mi hlavou jak zvládnu boj. Teď byla polední pauza. Místo oběda jsem skočila do učebny lektvarů a chtěla si namíchat něco na probuzení.Projela jsem všechny učebnice a atlasy , ale nikde nic. Budu si ho vytvořit sama.Nebylo to zas tak složité. Stačili čtyři zrnka lifuchy , dvě kapky extraktu z kabuliny ,lžička hordáchu, jako vždy vodu a povařit. Kouzlem to pak zchladit. Byly to čtyři lahvičky, jedna bohatě stačila na to,abych mohla fungovat zbytek dne.Kopla jsem ji do sebe a běžela na boj. Přiběhla jsem akorát na začátek hodiny.,,Příští hodinu k nám přijedou nejlepší bojovníci z Jingenry. Vyberu po dnešku nejlepší z vás. Tohle už nebude žádný tréning. Takže jen zbraně a tentokrát žádná magie." když to Rement dořekl , tělocvičnou se ozvalo nesouhlasné mrmlání.,,Jak jsem řekl.Dnes máte celou hodinu na tréning.Rozchod!" zahřmělo sálem . Každá dvojice se rozešla trénovat a ke mně přišel , hádejte kdo? No náš starý dobrý amant ředitelky , Philli !,,Bojíš se?" ptal se .,,Já? Nikdy!" leštila jsem si dýku o triko. ,,Tak pojď trénovat." Nakonec vybral Rement mě, Levana,Rogera a kluky. Bude sranda.Díky lektvaru jsem nebyla vůbec unavená, teda jen do doby než jsem přišla zpět na kolej. Tam jsem padla na postel a hned usla. Přišel další sen . Tentokrát ale jiný.Nebyla jsem oběť , ale divák.
Byla jsem v temné místnosti , kterou jen lehce osvětlovaly modré plameny. Byl tam trůn na kterém seděl noční můra a před ním ještě někdo v černém plášti a dva týpci vedle něj.
Noční můra (NM),,Je plán připravený?"
Poskok s černým pláštěm(P): Zbývá jen dodělat detaily.
NM: To už mělo být dávno hotové!
P: Vyskytly se jisté komplikace.
NM: Jaké?
P: Na vaši sestru nemůžem již zaútočit.
NM: Tomu říkáš detail?!
Byl naštvaný .Mrštil po těch dvou zbylých černou kouli, která se do nich vsákla.Najednou se začali hroutit bolestí.Kouzlo je spaluje zevnitř. Nejkrutější způsob smrti, proto je to zapovězené kouzlo.Po chvíli se rozpadli .Právě zabil bez mrknutí oka dva lidi.
NM:Útok na princeznu Christianu zřídím sám .
P: Pane......já .....
NM:Zmiz už,někdo nás pozoruje.
Pláštěnka zmizel a Noční Můra se obrátil s děsivým úsměvem na mně.
NM: Ahoj sestřičko.
Scéna se změnila.
Zase ten sen o nehodě.Jsem zaa divák.Tentokrát vidím vše jasněji.Povídáme si v autě.Najednou se začne zatahovat , pak se asi dvacet metrů od auta objeví Můra a posílá nás pomocí magie do strže.Když jsme dopadli , já byla v bezvědomí se zraněními zachvíli neslučitelná se životem,táta měl rozbitou hlavu, jen máma byla lehce zraněná,zas se tam objevil on. ,,Jak smutné, naše Christin zachvíli zemře a nic s tím neuděláš." díval se na mě hraným lítostivým pohledem.,,To si myslíš." Máma mě chytla za ruku a přinášela složité zaklínadlo .Bylo to zaklínadlo na přenos života.Jak ona postupně umírala , já ožívala.,,Sbohem děti."Dořekla a zavřela nadobro oči.
Probudila jsem se a zrychleně dýchala. Byly dvě ráno . Noční můra nemůže být můj bratr. Já nemám bratra.Nemohla jsem čekat na ráno , to by mě zabilo. Rozhodla jsem se okamžitě běžet do knihovny.Za dveřma jsem srazila kluky.,,Co tady sakra děláte?"vyjela jsem na ně jako psychouš.No,psychiatrickou podporu ale budu brzy potřebovat.,,Chtěli jsme vyprankovat čtvrťáky s tvou pomocí.Co ty?" poměřuje mě pohledem Logan. ,,Nechcete se mnou do knihovny, prosím?" svěsila jsem hlavu.,,Když nás dokonce prosí, to je něco vážného." utahuje si Carlos.Nic neříkám a jdu do knihovny.Vyhrabu si všechny knihy o královském rodokmenu.,,Co hledáš?" koukal mi přes rameno Kendall.,,Každý si vemte jednu knihu a najděte moji větev." rozkázala jsem .,,Jak jako tvoji?" ptal se James.Otevřela jsem knihu a najela na svůj obrázek.,,Takže ty jsi ......",,Princezna Nurluxu , Christiana Viktora Roya White , teda to druhý jméno je i pro mě nový." doplnila jsem Carlose , překvapena ze svého druhého jména. Nic jsme po hodině nenašli,procházela jsem knihovnu, když jsem zakopla o koberec.Narovnala jsem ho, ale ten hrbolek se stále nenarovnal. Rozhodla jsem se odkrýt koberec, byl tam poklop , který jsem nadzvedla.Pod ním byla stará,tlustá, oprýskaná kniha. Vzala jsem jí, otřela prach a odnesla ke stolu , byl to starý královský rodokmen.Když jsem ji otevřela , byl tam každý můj královský příbuzný, asi na tisícé stránce byla naše větev.To co jsem viděla mi vyrazilo dech. Dole u mých rodičů nebyl jen jeden obrázek mně, ale dva. Jeden byl můj a druhý vypadal přesně jako noční můra. Pod tím bylo napsáno : princ Christian Edward Roya White . Byla jsem v šoku.

Ahoj,
ano stále žiji😂👏👏tady je další část , po dlooouuuuuheeeeee době.
Samozřejmě že se omlouvám za chyby.
Daiviz