A co když to bylo takhle...

Úvod do příběhu

Od dávných časů až po současnost:

Tuor, syn Huorův, a Idril Celebríndal, dcera elfského krále Turgona, měli syna Eärendila (přezdívaný „námořník") a dceru Idril Telrúnya („vznešenou"). Eärendil si vzal za ženu Elwing, která mu porodila syny Elronda a Elrose. S pomocí svého přítele Círdana Stavitele lodí postavil Eärendil loď Vingilot, na které často plavil v mořích západně od Středozemě. Círdan ho poté požádal o ruku jeho sestry Idril Telrúnye, do které se zamiloval. Eärendil souhlasil a uspořádal velkou svatbu. Idril s Círdanem byli šťastní a zanedlouho se jim narodila dcera Aredhel. Avšak při Válce hněvu byla Idril zabita a Círdan i Aredhel zůstali s Gil-galadem, Celebrimborem a Elrondem v Lindonu.

Celebrimbor, pán a největší řemeslník elfské říše Eregionu měl s níže postavenou elfkou z Eregionu nemanželskou dceru Naryi, podle které Celebrimbor pojmenoval jeden ze Tří prstenů elfů. Nikdo nevěděl, že Narya je dcera Celebrimbora, a tak ho po jeho smrti mylně prohlásili za posledního z větve Finwëho rodu knížat Noldor. Naryina matka zemřela s mnoha dalšími elfy při napadení Ost-in-Edhil, hlavního města Eregionu. Jejich dcera v té době žila již v Lindonu, kam jí odvedl Velekrál Noldor a přítel jejího otce, Gil-galad. Již při jejich prvním setkání se do sebe zamilovali a Gil-galad se zavázal Celebrimborovi, který mu pravdu o své dceři prozradil, že ji ochrání. Celebrimbor mu také daroval dva elfské prsteny (Narya a Vilya).

Narya a Gil-galad se zasnoubili, avšak nikdy se nevzali, protože noldorský Velekrál odjel na pomoc knížeti Elendilovi, pánovi lidí, vybudovat na severu Středozemě říši Arnor. Společně poté vytvořili ve druhé válce o Prsteny Poslední spojenectví elfů a lidí. Skvělý válečník Gil-galad vlastnil velice výjimečné kopí, o kterém se říkávalo, že z rukou Velekrále Noldor přinese zkázu všem bytostem zla. Bohužel se kopí v této bitvě ztratilo a Gil-galada smrtelně zranil první, nejsilnější a nejinteligentnější Uruk-hai svého druhu, Garrot. Byl stvořen ve tmě Morgothova pekla, který jej obdařil kouzlem, díky němuž se na rozdíl od skřetů nebál slunečního svitu. Poté, co byl Morgoth poražen, začal sloužit Sauronovi. Jeho úkolem bylo najít kopí Aeglos a donést jej svému pánovi.

Před tím, než Gil-galad zemřel, Garrot zlověstně prohlásil, že najde a vyvraždí celou jeho rodinu, aby nikdo nemohl použít, pro bytosti zla nebezpečné, kopí Aeglos, které se ztratilo v bitvě.

Velekrál však nevěděl, že je jeho snoubenka těhotná a čeká jeho dědice, a proto se skřetovi vysmál. Než naposledy vydechl, svěřil prsten Narya jeho příteli Círdanovi a druhý prsten (Vilya) Elrondovi. Mezi tím však Narya porodila syna Lólindira, ale když se dozvěděla o smrti Gil-galada, zanedlouho zemřela žalem.

Lólindir byl vychováván Círdanem, který se, podle přání Gil-galada, stal pánem tenčícího se lindonského lidu. Po dovršení jeho dospělosti se měl syn Gil-galada, stát dalším Velekrálem Noldor a vládcem Lindonu. To se ale nikdy nestalo, jelikož Lólindir se tohoto dědictví zřekl a pánem Šedých přístavů, hlavního města Lindonu, zůstal Círdan. Lólindir se stal výborným vojevůdcem a i přes to, že nebyl králem, stále se zajímal o svůj lid a chránil ho před nebezpečím.

Již od dětství se Lólindir přátelil s Círdanovou dcerou Aredhel. Později se do sebe zamilovali, vzali se a žili spolu u Círdana v Šedých přístavech. Když přišel do Lindonu Gandalf, Círdan mu daroval prsten Narya. Gandalf prsten přijal, ale předpověděl, že Lólindirův potomek je předurčen k velkým skutkům, a proto mu prsten, až nastane správný čas, vrátí.

Roku 197 Třetího věku Aredhel porodila dlouho očekávaného dědice. Narodila se jim dcera Nellas. Lólindirovo nadšení z nadějného potomka vyprchalo, když město napadli skřeti, v jejichž čele stál Garrot, který se dozvěděl o pokračujícím rodu noldorských Velekrálů.

Lólindir bojoval po boku svých nejlepších válečníků, aby ochránili své město a rodiny. Nakonec se jim podařilo útok zastavit, ale Lólindir za to zaplatil svým životem. Poté, co ho Garrot zabil, vydal se se skupinkou skřetů do Círdanova sídla, kde hledali novorozeně. V tu dobu však byla Nellas již v bezpečném úkrytu, kam jí schoval Círdan. V sídle našli skřeti jiné dítě, které donesli Garrotovi a ten jej chladnokrevně zavraždil. Díky tomu odešli spokojeně z Šedých přístavů, i přes to, že jejich útok byl odražen. (Garrot si myslel, že splnil svůj úkol, a tak ulehl k dlouholetému spánku).

Aredhel, která se nestačila ukrýt do bezpečí, byla zasažena otráveným šípem. Proto Círdan postavil loď, na které poslal svou umírající dceru do Valinoru, čímž jí zachránil život, ale oddělil ji od dcery.

Lólindir s Aredhel by si nepřáli, aby Nellas vyrůstala v Šedých přístavech, jelikož by jí to místo přinášelo pouze zármutek a také ji tam nepřítel mohl najít. Círdan proto požádal svého přítele Elronda, aby jí odvezl do Roklinky.

Tam dostala jméno Ireth Melwasúl ("Nadaná") a prohlásili, že Nellas, potomek Velekrálů Noldor, byla zabita při napadení Šedých přístavů. O tom, že je naživu vědělo jen málo vyvolených, kteří je zavázali slibem mlčení. Mezi ně patřil pan Elrond, Círdan, Gandalf, paní Galadriel a její muž Celeborn.

Ireth sama svůj původ znala a byla na něj náležitě hrdá. Vždy toužila po tom, podobat se svému statečnému otci nebo dědovi Gil-galadovi a jít v jejich šlépějích.

Již odmalička se projevoval její mimořádný talent v zacházení se zbraněmi. Vynikala zejména ve střelbě z luku, ale také výborně šermovala nebo bojovala s dýkami. Díky tomu také získala své přízvisko („Melwasúl", neboli „Nadaná").

Mezi elfy a lidmi byla velice oblíbená. Její největší přítelkyně byla Elrondova dcera Arwen. Byly si blízké, jelikož spolu vyrůstaly a díky jejich podobnému věku si navzájem rozuměly. Přátelila se také s Elrondovými syny, Elladanem a Elrohirem. Často s nimi jezdila za hraničáři, se kterými bojovali proti všemožným hrozbám na jejich území.

Nějakou dobu žila s Arwen u její babičky Galadriel v Lórienu. Po jejich návratu do Roklinky se Arwen seznámila s Aragornem, potomkem králů Isildura a Elendila. Aragorn se do ní okamžitě zamiloval a přestože se svou lásku snažil tajit, Elrond ji brzy odhalil a prohlásil, že svou dceru nedá za ženu nikomu menšímu, než králi Gondoru a Arnoru v jejich původních hranicích.

Aragorn pak opustil Roklinku a s Arwen se znovu setkal až po 30 letech v Lórienu. Tam Arwen opětovala Aragornovu lásku a jejich osud tak byl rozhodnut - Aragorn bude celý život bojovat proti Sauronovi, aby získal zpět královský titul a vysloužil si tak Arweninu ruku.

I přes to, že Ireth nikdy nepoznala své pravé rodiče, věděla, že ji oba milovali a zařídili, aby o ní bylo dobře postaráno. Pan Elrond ji se svými syny a dcerou přijali do rodiny a byli na ní vždy hodní a spravedliví.

Občas navštěvovala svého děda Círdana v Šedých přístavech a také u něj chvilku žila. Jednou jí věnoval překrásný náhrdelník, který patřil její matce. Aredhel ho dostala od Lólindira na znamení jejich nesmrtelné lásky a než odpluli, dala ho Círdanovi, který ho měl předat jejich dceři. Byla to její jediná památka na matku, a proto ho neustále nosila na krku.

Také se Círdana ptala na svůj původ a osud s ním spojený, ale jeho odpověď nebyla jednoznačná:

„Tví rodiče by na tebe byli pyšní. Jsi stejně krásná, jako tvá matka, a statečná po svém otci. Tvůj život nebyl nikdy jednoduchý a připravil si pro tebe ještě mnoho zkoušek. Teď je jen na tobě, zda uspěješ a naplníš svůj osud."

Jako potomek Velekrále Noldor, Gil-galada, měla také Ireth dostat zpět elfský prsten Narya. Ten měl u sebe stále Gandalf, který však věděl, že ještě nenastal ten správný čas.

To se ale mělo brzy změnit...