1.kapitola

2.1K 136 0
                                    

* o pět let později *

,,Monday pospěš!" křikl na mě zespoda Orlando.

,,Jo vždyť už jdu!" zavolala jsem na zpět a vzala jsem si kabelku, do které jsem ještě hodila peněženku, klíče a mobil.

Sešla jsem dolů a vyšla před bytovku, ve které bydlím a rozešla jsem se směrem k mému nejlepšímu kamarádovi. Orlando byl opřený o své bílé audi a6. Nervózně klepal pravou nohou o asfalt. Lupal si klouby na prstech. Jen co jsem to zahlédla, se mi obličej zkřivil do znechucené grimasy. Zahlídl můj obličej a zasmál se. Věděl, že to nemám ráda a proto si kluby lupal často. Smál se mi. No uvidíme, kdo se bude smát naposled, až ve stáří neudrží ani skleničku, jak se mu budou klepat ruce.

Nastoupili jsme do jeho auta a vydali se směrem k letišti. Bojím se, že mě Orlando zaveze někam jinam, protože nechce, abych odletěla, i když ví, že se za dva týdny vrátím. Nabízela jsem mu, že může letět se mnou. Aspoň bych si tam nepřipadala, tak osamocená. Vím, že tam budu mít rodinu, ale nemám tam žádné přátele. Budu sedět v mém starém pokoji na zadku a čučet do blba, místo toho, abych si užívala domácí texaské párty.

,,Nechceš si to ještě rozmyslet?" ozval se Orlando, sedící za volantem.

,,Ne, dlouho jsem je neviděla a k tomu Jena se bude vdávat. Neodpustila by mi, kdybych se tam neukázala. Přece jen je to moje sestra," odpověděla jsem mu. Popravdě, myslím si, že Jeně by vůbec nevadilo, kdybych se ndostavila na její den D. Od doby co jsem se začala bavit s Andym, mě nemusela. Když nemusela, nemluvila se mnou. Když nemusela, nebyla se mnou v jednom pokoji. Když nemusela, nekoukla se na mě. Byla jsem pro ní odpad. Její kamarádi, které si často zvala domů se mi posmívali, říkali si o mně různé blbosti. Zkrátka a jednoduše mě pomlouvali a možná by i šikanovali, kdyby je nezastavil můj straší bratr Weny. Jsem strašně ráda, že Wenyho mám. On jediný mě držel nad vodou a pomáhal mi. Samozřejmě Andy taky, ale s tím jsem nebyla v noci, kdy na mě padali ty nejhorší depky. Nikdy mě, ale nikdo nedohnal k tomu, abych se začala řezat. Nechtěla jsem si ničit své tělo jizvami a k tomu jsem slabé povahy a pohled na krev mi nedělá dobře.

,,Když myslíš.." povzdychl si Orlando. Ani nevím jak jsme se spolu seznámili. Nejspíš na nějaké House Party, chvíli potom co jsem se do LA nastěhovala.

Ani jsem se nenadála a auto zastavovalo na letištním parkovišti. Orlando chytl mou dlaň do své a pousmál se na mě. Zkusila jsem se také pousmát, ale ač jsem si to nechtěla přiznat, byla jsem nervózní. Přede jen jsem se s mými rodiči a sourozenci neviděla tři roky. Tedy od doby co jsem se odstěhovala do L.A.. Někdy jsme si volali přes Skype, ale to není ono. Jsem zvědavá, jestli mě tam uvítají v dobrém či mě hned pošlou zpátky do Los Angeles.


-------------------------------------------------

Díly budou většinou takto krátké.

Doufám, že se vám díl líbil a jste s tímto příběhem spokojeni i když je to teprve první kapitola. :)

Evik xxx

ILY! ♥

PS: Tento díl jsem si předepsala 30.10.2015 a neuvěříte co za písničky jsem si pouštěla! :D Jelikož miluji Vánoce a vánoční nálada na mě padá v období okolo mých narozenin, tak jsem si pouštěla koledy. Ano, čtete správně. Na konci října jsem si pouštěla koledy! :D

Co vy, už se také těšíte na Vánoce? :)

Classmate ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat