Classmate ✔

5.kapitola

Monday:

S rodiči jsem se uvítala asi hodinu po tom, co jsem se tu objevila. Přivítala se se mnou dokonce i Jeny a její dokonalý Ted. Ne, že by se mi líbil, ale ona ho vždy vychválí, tak že si budete myslet, že Ted je nejbožejší člověk na této planetě. I když to tak není.

Po společném obědě, jsem se rozhodla, že se půjdu kouknout k domečku v lese. Do domečku, ve kterém jsem prožila své dospívání. Domeček, který se stal osudný několika věcem. Domeček, do kterého jsem chodila s ním. Domeček, který postavil jeho děda. Domeček, ve kterém jsem trávila čas s mým prvním klukem. Domeček, ve kterém jsem trávila čas s mou první pusou. Domeček, kde jsem přišla o své panenství s mou první pusou. Domeček, kde jsem trávila čas s Andym. S tím nejúžasnějším člověkem na planetě. Nejhezčí, nejmilejší a prostě nejlepší člověk na světě!

Odběhla jsem do pokoje a posbírala jsem čisté oblečky, taštičku s líčidly a vydala se do koupelny. Vešla jsem do koupelny. Sundala jsem si oblečky a vydala se do sprchového koutu. Zapnula jsem vodu a nastavila ji na správnou teplotu. Umyla jsem si vlasy a dál si užívala ten dokonalý pocit teplé vody jejíž kapky dopadaly na mé tělo. Vzala jsem si mycí houbičku, na kterou jsem nanesla můj oblíbený sprchový gel s vůní perníčku a pořádně se namydlila. Smyla jsem ze sebe sprchový gel a ještě chvíli jsem na sebe nechala padat horké kapky vody. Po nějaké době jsem vodu vypnula a sáhla jsem po ručníku, který ležel na komodě vedle sprchového koutu. Usušila jsem se. Když jsem byla suchá, tak jsem se vydala do svého pokoje, abych se oblékla a upravila. Vyndala jsem si z kufru černé skinny džíny s dírou na pravém koleni, o číslo větší bílé tílko s několika dírami a černou koženku. S líčením jsem to nepřeháněla. Nanesla jsem si pouze řasenku a na rty rudou rtěnku. Pleť mám dobrou, takže nemusím používat makeup. Sešla jsem do předsíně, kde jsem si nazula své kotníčkové černé boty a vzala kabelku. Do kabelky jsem si dala mobil, peněženku s pár drobnými a půl litrovou láhev vody. Zavolala jsem na do obýváku, že se jdu projít. Odpovědí mi bylo pouze nezaujaté zamručení. Uchechtla jsem se nad tím a vydala jsem se ven.

Šla jsem známou cestou okolo domu, ve kterém bydlí Andyho rodiče. Zvolnila jsem krok a pousmála jsem se. Pohled na tento dům mi připomněl spoustu krásných chvil. Měla jsem nutkání zazvonit. Už jsem se natahovala, že jsem měla ruku asi dva centimetry od zvonkového tlačítka. Bohužel jsem velký srab. Zachvátila mě panika. Měla jsem velký strach. Z čeho? Sama nevím. Čeho jsem se mohla bát? Minulosti? Andyho reakce až mě uvidí? Nebo snad něčeho jiného?

Naposled jsem pohlédla na onen dům, který obývala rodina Biersackova a vydala se cestou k našemu místu. K domečku..

----------------------------------

Příběh má nový cover!!

Evik xx

ily♥