SWEET but PSYCHO

4. kapitola

Rika LightDark:

Když jsem se ráno probudila bylo něco kolem 7 ráno. Podívala jsem se z okna a byla tam mlha že šlo vidět sotva tak na metr. Přešla jsem ke skříni a vzala si černé legíny a bílé tričko s mikinou a spodní prádlo.

Šla jsem do koupelny abych si dala sprchu a udělala ze sebe člověka. Největší práci mi dalo rozčesání mých vlasů dlouhých asi půl metru.

Došla jsem dolů kde už byl Jeff a Jane chystala snídani. Přišla jsem k ní.

"Nechceš pomoct?" zeptala jsem se Jane.

"Jo můžeš očistit ovoce a pak ho i nakrájet." řekla a já se hned pustila do své práce.

Po chvilce byla snídaně nachystaná a Jane zakřičela na Jeffa že už je hotová snídaně. Když došel konečně jsme se mohli pustit do jídla.

Po snídani jsem se nabídla že umiju nádobí.

"Riko po obědě asi kolem 2 k nám dojde návštěva tak pak spolu něco nachystáme k jídlu." řekla Jane a já přikývla.

K obědu jsme si udělali rýži na sladko. Po obědě jsem zase umila nádobí ať nemusí všechno dělat Jeff s Jane.

Byla 1 odpoledne a já s Jane jsme začali chystat občerstvení a Jeff se ujal úklidu obývacího pokoje.

Jeff the KILLER:

Mezitím co holky chystali jídlo já uklízel. Sice to nebyla moc velká zábava, ale co nadělám. Po pravdě se těším na výraz Riky až uvidí našeho hosta.

Byli přesně 2 hodiny, když se ozval zvonek 'Přesný jako hodinky.' řekl jsem si v duchu. Šel jsem tedy otevřít dveře.

"Rád tě zase vidím. Jaký si měl život?" zeptal jsem se.

"Taky tě rád vidím. A jo celkem to šlo. A co ty?"

"Jo taky to šlo. A máme nového člena rodiny."

"To je báječné. A jak se jmenuje?"

"Rika LightDark a po roce z ní bude DEATH LADY."odpověděl jsem.

"Pěkné jméno, ale je mi celkem dost povědomé. To je ta holka kterou jste 'unesli' a všude ji teď hledají!"

"To je teď jedno, možná jí na jeden den pustíme aby se mohla podívat a rozloučit s rodiči. Ale pojď dál přece nebudeš stát před dveřmi." řekl jsem a pustil našeho hosta dovnitř. Byla u nás i Jane aby se přivítala s našim hostem.

Rika LightDark:

Slyšela jsem Jeffa a někoho kdo mluvil jakoby přes masku.

"Riko! Pojď za námi!" křičela Jane z obýváku. A já jako poslušný pejsek poslechla a šla za nimi. Když jsem došla tyčila se nade mnou víc jak 3 metrová postava v černém obleku bez rysů v obličeji. Málem mi vypadli oči z důlků.

"Ahoj, já jsem-" nenechala jsem ho domluvit a skočila mu do řeči.

"Já vím, si SLENDERMAN. Já jsem Rika." řekla jsem a podala mu ruku a on ji přijal.

Nějakou dobu jsme jen tak blbli a povídali si než Jeff donesl můj deník. Hned jak jsem si toho jsem skočila po deníku, ale on uhnul.

"Vrať-mi-ten-deník!" křikla jsem s důrazem na každé slovo a cítila jak se má osobnost mění od základů. Všichni na mě čuměli až jim div nevypadli oči z důlků. Slendy se najednou objevil za mnou a já cítila tupou ránu na hlavě a spadla Slendymu do náruče.

Tak a je tu konec vážení. Jsem ráda že se vám tento příběh líbí a mám dotaz jestli chcete abych sem dala i nějakou jinou postavu klidně i z Creepypasty a nebo napište svou vlastní (jméno a charakter) do komentářů.

Zatím se loučím

Vaše Manakria :)