SWEET but PSYCHO

15. kapitola

Rika LightDark:

Když jsem získala zpátky kontrolu nad svým tělem, tak jsem měla v ruce svůj telefon. Hned sjem se podívala do poznámek.

‚Když budeš něco potřebovat, jsem tu pro tebe a tvou ochranu. Jsem tvou součástí a nenechám tě zemřít. A co se týče toho co leží za tebou si nedělej starosti. Už tě nebude otravovat.

-DEATH Lady'

Byla jsem překvapená, ale zároveň jsem byla ráda, že tu se mnou byl někdo celou dobu.

„Všechno v pořádku?" zeptal se Jeff.

„Jo je. A mohla bych jít zítra za Slendym?" zeptala jsem se.

„Jo, ale půjdu s tebou." Odpověděl a usmál se. Já mu hned skočila kolem krku.

„Děkuji." A dala jsem mu letmou pusu na tvář. Trochu se začervenal já se usmála.

Jeff the KILLER:

Když mi dala pusu na tvář byl jsem šťastný jako blecha, ale když se usmála zjistil jsem, že jsem asi zrudl.

Vzal jsem ji za ruku a šli jsme domů kolem lesa, kde jsme se domluvili se Slendym, že zítra dojdeme. Byl rád, že tam bude mít společnost a Rika pomalu skákala radostí, jelikož si se Slendym docela dost rozuměla a byl pro ni něco jako starší bratr.

Pohled třetí osoby na budoucí oběti:

Tři kluci seděli v pokoji a hráli hru Slenderman a ani jednomu se nepovedlo ab posbírali všechny papírky, ale hra je dočista uchvátila. Jeden z těch kamarádů měl na rameni znamení od DEATH Lady, ale nějak mu nedocházelo co se stalo.

„Hele nepůjdeme zítra večer do lesa?" zeptal se jeden z kamarádů.

„A co tam chceš dělat?" zeptal se druhý.

„Hledat Slendermanovi papírky." Odpověděl první a usmál se na kamarády. Zbylí kamarádi se na sebe podívali, ale nakonec přikývli. „Takže zítra kolem 10 nebo 11 večer na kraji lesa."

„Dobře a radši si vezměte aspoň 2 baterky." Řekl kamarád se znamením.

Rika LightDark:

Domluvili jsme se se Slendym, že dojde na oběd a potom půjdeme já, Jeff a Slendy do lesa. Mamka z toho nebyla zrovna nadšená, ale nakonec svolila.

Ráno jsem vztala z postele a byla nadšená, že dojde Slendy. Byl jako můj starší bratr a taky jsem ho tak měla ráda.

Došla jsem dolů, kde všichni snídali, tak jsem se k nim přidala a pak umyla a uklidila všechno nádobí. S Jane jsme se pustili do přípravy oběda.

Kolem půl 12 došel Slendy, ale ještě se o něčem bavili s Jeffem a já s Jane dodělávali oběd.

Po obědě jsem zase vše uklidila a šla si nahoru pro kabát a dýku, kterou jsem si připla na lýtko, kde bylo i pouzdro na ni a mohly jsme vyrazit.

Když jsme došli do lesa, hráli jsme na schovku a procvičovali si boj na blízko beze zbraní. A musím říct, že jsem skoro porazila Jeffa, ale nachytala jsem na ten nejstarší tryk. Se Slendym byla sranda, tak jsme se domluvili, že u něho přespíme.

Bylo něco kolem půl 11 a Slendy se zničeho nic ošil.

„Co se děje?" zeptala jsem se.

„Někdo hraje mou hru. Budu muset jít." Omluvně se na nás podíval.