SWEET but PSYCHO

18. kapitola

Chci vás jen upozornit, aby jste se nedivili takovým časovým posunům ;)řekněme, že v této kapitole bude léto :D

Jeff the KILLER:

Když jsme došli domů, Slendy šel odnést Riku do jejího pokoje a já jí tam jen odnesl věci a pak šel zase ven.

‚Celkem by mě zajímalo, kdo to byl.' říkal jsem si sám pro sebe v hlavě.

‚Tak se jí pak zeptej.' ozvalo se moje svědomí.

‚Ale co když mi to nebude chtít říct, nechci jí narušovat soukromí.' odpověděl jsem.

‚To pusť z hlavy. Každému se uleví, když se někomu svěří.' a tímto skončil můj vnitřní rozhovor a já s ještě chvíli toulal po lese.

Po asi hodině jsem se rozhodl jít domů, jelikož se už stmívalo a byla už i celkem zima.

Když jsem došel domů tak jsem si šel pro sušenky, které jsem si pečlivě schoval (i já si schovávám sušenky a po pravdě není nad domácí sušenky :3).

Další den:

Probudil jsem se docela brzo, tak jsem šel zkontrolovat Riku. Ta spala, tak jsem si ještě lehl k ní (jo možná začíná z mého pohledu takové to trapné love story, ale ještě bude sranda :D).

Rika LightDark:

Ležela jsem na něčem měkkém a cítila, jak z něčeho vyzařuje teplo. Otevřela jsem oči a viděla jsem (zatím) čistě bílou mikinu a havraní vlasy. Usmála jsem se sama pro sebe a pokusila se vstát tak abych ho neproudila, ale to bych musela mít z pekla štěstí. Jelikož jsem ho tak trochu omylem probudila.

„Kam jdeš?" zeptal se tím svým rozespalým hlasem.

„Převléct se." Odpověděla jsem mu a usmála se. Popadla jsem svoje věci a šla se do koupelny převléct. Když jsem se vrátila do pokoje byl tam pořád Jeff a koukal se nějak zamyšleně na zeď.

„Děje se něco?" zeptala jsem se ho. Trhl sebou jako by se probral z tranzu a podíval se na mě.

„Já......jen.....můžu se tě na něco zeptat?" zeptal se.

„Jasně, že jo." Odpověděla jsem mu a usmála se.

„Kdo byl ten muž u toho rybníka s tím psem?" zeptal se a já sebou trhla. „Jestli nechceš nemusíš odpovídat." Dodal a já jen zakroutila hlavou.

„Řeknu ti to, ale zároveň i Slendymu venku." Odpověděla jsem a odešla pozdravit mamku.

Jeff the KILLER:

Viděl jsem, že se jí odpovídat moc nechce a hlavně i to jak sebou trhla. Ale její odpověď mě celkem překvapila. Ale neřešil jsem to a šel pozdravit Slendyho, který u nás přespal.

„Ahoj Slendy." Pozdravil jsem.

„Ahoj Jeffe. Děje se něco?" zeptal se mě Slendy.

„Ne nic. Co by se mělo dít?" zeptal jsem se a zakřenil se.

„Že si pomalu jako tělo bez duše." Odpověděl mi.

„Aha. No každopádně Rika nám řekne, kdo to byl u toho rybníka." Řekl jsem a šel do kuchyně pro něco k jídlu.

Tam už něco kuchtila Jane a Rika jí pomáhala.

„Co tu kuchtíte děvčata?" zeptal jsem se.

„No přece palačinky a já ještě dělám bábovku. Doufám, že vám nevadí ořechy?" Odpověděla mi Rika, usmála se a dál si hleděla práce.