Nakonec jsem zjistila, že jsem dojela do vzdáleného města k nevlastní sestřenici Elle, která mě znala dost na to, aby se nevyptávala a prostě mě ubytovala. Je o několik let starší, ale rozumí mi. Je jí asi 25, ale už má dítě. Nic jsem celej den nejedla, ani nepila, takže mi bylo malátno, plus jsem měla pořezané ruce z těch střepů, ale nezajímalo mě to. Celou dobu jsem se snažila na něj nemyslet, ale když jsem usínala, přemohlo mě to a já propukla v dusivej pláč, který probudil i Ellu. Přiběhla celá vystresovaná a tak jsem jí řekla, co se stalo. Řekla mi: „Zlatíčko, muži tě zklamou ještě mnohokrát. Musíš se s tim naučit žít a neprožívat to tolik." „Ale to je pravá láska, já a Jace jsme pro sebe určeni, takže..." „Já vím, že je to těžký, ale časem to přebolí. A třeba se k sobě vrátíte, uvidíš." „Ale co když je opravdu konec?" „Tak tady pro tebe vždy budu." Slíbila. „Budete spolu, neboj." Chystala se vstát, ale vzala jsem jí za ruku s jasným signálem, a tak si lehla ke mě a v jejím objetí jsem usnula trhaným spánkem.
Ráno jsem našla na stolku u postele lístek s textem: ,Měli jsme s Tomasem plán na Disneyland, který nešel zrušit. Mrzí mě, že to vyšlo na tvoji návštěvu. Vracíme se za 3 týdny. Zůstaň tu jak dlouho budeš chtít. Omlouvám se, že jsem se nemohla roloučit. S Jacem držím palce. Ella' V tu chvíli mi bylo do breku dvojnásob. Na den ročního výročí s pravou láskou, jsem sama 5oo kilometrů daleko od domova. Můj iPhone se vybil, takže nevim jestli se mi Jace nebo rodiče pokoušeli volat. Rodiče. Rodiče! Uvědomila jsem si, že ani rodiče, ani Ang, ani Nicky, prostě nikdo neví, kde jsem. A nemůžu jim zavolat, ale ani jsem nechtěla. Musela jsem se vrátit. Tak jsem nasedla na bus a jela domu. Kdyby nebyly kolony, byla bych doma brzo, jenže v koloně měl náš autobus nehodu. Nic vážnýho se mi nestalo, ale musela jsem zase do nemocnice s lehkým otřesem mozku a museli si mě vyzvednout dospělí, proto jsem z automatu zavolala rodičům a oni řekli, že jako obvykle nemají čas. Takže jsem volala Angie, protože Mike už je dospělej. Strašně se divila, jak jsem se ocitla v nemocnici, atd. Vyslechla mě ohledně Jace a slíbila, že pro mě někoho pošle. Po 5 hodinách strávených v posteli, v bílé místnosti, do dveří vrazil Jace. Oněměla jsem a zbledla snad ještě víc, než už jsem byla. „Co tady kurva děláš?!" Vykřikla jsem zoufale. Klidně ke mě došel, vsunul mi ruku pod záda a kolena a beze slov mě vzal do náručí. Ve výtahu jsem se mu konečně vysmekla zakymácela se a udržovala jsem si od něj co největší odstup, jak jen to výtah a moje zamotaná hlava dovolovala. „Neopovažuj se mě ani dotknout!" Zasyčela jsem na něj. „Cas, já ti to vysvětlim. Neni to tak, jak myslíš. Vysvětlim ti to, až dojedeme domu. " Zadrmolil. „Vysvětlíš mi to hned nebo s tebou nikam nejdu!" „Fajn. Včera si mě překvapila tim ranním telefonátem. Přišla za mnou Denis, že musíme něco probrat. Začala mi vykládat, jak skvělej jsme byli pár, a jak jí chybim. Něco mi nabídka a jelikož jsem byl nadrženej a tys tam nebyla, souhlasil jsem." „Nabídla ti vyspat se s ní?!" Přerušila jsem ho. „Ne se s ní vyspat. Začít s ní znovu chodit. Myslel jsem, že se to nedozvíš. Chtěl jsem si s ní jen užít." Řekne smutně. „Nechtěl jsem ti ublížit." Vykřikne zoufale. Napadlo mě, že to zní stejně jako: Když jsem tě podvedl, ale jen jednou, znamená to, že jsem tě vlastně nepodvedl? A na to odpověď: Když jsem pravačka a bouchnu tě levačkou, tak jsem tě vlastně nebouchla? Natáhl se ke mně, ale zrovna se otevřely dveře výtahu, takže jsem rychle vyběhla. Křičel na mě, ať počkám.
