Láska nebo omyl.?

Druhý den

Když jsem se ráno vzbudila bylo už deset. Šla jsem se osprchovat a vyčistit zuby. Oblékla jsem si své oblíbené šaty. Dneska jsem chtěla být krásná, sice jsem nevěděla proč ani pro koho, ale to nevadí.
Dneska jsem měla volno, né že by mi to nějak vadilo hlídat sourozence. Malé děti mám moc ráda a mámě vždycky pomůžu.
Protože jsem měla v plánu jít se svojí nejlepší kamarádkou do města, seběhla jsem schody jak nejrychleji to šlo. V kuchyni nikdo nebyl tak jsem si řekla že jsou asi v obýváku. Nachystala jsem si snídani a šla si sednout do obýváku. Ale ani tam nikdo nebyl, překvapilo mě to. Teprve až když jsem šla do předsíně všimla jsem si malého lístečku a na něm bylo napsáno: "Ahoj Tess, šla jsem s děckama nakoupit a ještě se stavíme na hřišti, takže se uvidíme až přijdeš z města. Užijte si to tam, s pozdravem máma papa "
Už byl čas tak jsem rychle běžela do pokoje se ještě dochystat. S Aďou jsme měli sraz v jedenáct. Domluvili jsme se že si půjdeme koupit nové plavky na léto a ještě nějaké oblečení a buď to se stavíme někde na oběd a nebo ještě do nějaké kavárny. Kavárny já mám moc ráda. V městě mám jednu oblíbenou a když mám čas tak tam moc ráda zajdu.
Když jsme se s Aďou sešly, domluvili jsme se že se prvně půjdeme podívat na ty plavky. Vešli jsme tedy do prvního obchodu s plavkami a začali vybírat takové, které se nám líbili. A to bylo těžké protože všechny byly moc pěkné. Do kabinky jsem si jich vzala víc, ale ani jedny mi neseděli. Jedny byly moc velké nebo naopak malé.! To je jak naschvál. Protože Aďa si vzala dvoje a jedny ji sedly a taky ji moc slušely. Když zaplatila, šli jsme do dalšího obchodu, aby jsme vybrali taky nějaké plavky mě. Aďa mi pomáhala, protože už tak nějak zná můj styl a taky jaký by se mi mohly líbit. Jedny vybrala, ale já ji nevěřila že mi budou. Nečekala jsem to, ale byli mi a nejen že mi dobře seděli, ale dokonce jsem v nich aji dobře vypadala.
Když jsme měli obě plavky už koupené, tak už jsme jen tak chodily po obchodech a když se nám něco líbilo tak jsme si to koupily.
Už jsme dostali hlad tak jsme si koupily hranolky a ještě se prochazeli po městě.
Navrhla jsem Adi, že si můžeme jít sednout do kavárny a zrovna do té mé oblíbené. Když jsme přišli, sedli jsme si do zadní části v rohu. Ihned za námi přišla slečna a ptala se nás co si dáme, obě jsme si objednali čokoládu.
"Hele Adý musím ti něco říct.. " řekla jsem. "taky ti pak musím něco říct." řekla Aďa a usmála se.
"no včera jsem byla s děckama na hřišti a Anetka si tam začala hrát s jednou holčičkou, tak si říkám super tak má kamarádku, ale co je na tom ještě lepší.." odmlčela jsem se. "tak povídej" napomenula mě Aďa. "má bráchu.!" vylezlo ze mě. "no a.?! " řekla Aďa. Hned jsem si představila co si asi myslí: a co je na tom že má bráchu.?! Ty přece máš taky sourozence a taky bráchu. Musím jí to tedy vysvětlit. "no a on je tak krásnej.! Ten jeho úsměv, oči, vlasy proste všechno.!!" začala jsem. Ale Aďa mi prostě musela skočit do řeči. "takže ty takhle jo.? Včera ses s ním vyděla poprvé a už ses zamilovaná.? A kolik mu vůbec je.?" "no zamilovaná, nevím jestli se tomu tak dá říct... no je mu sedmnáct" odpověděla jsem jí. Ona jen zahvizdala a podívala se na mě tím jejím podezřívavím pohledem.
A já abych už odvratila pozornost: "ty jsi mi chtěla taky něco říct ne.? " "jojo chtěla... Hele no nevím jak začít..." řekla Aďa, ale poznala jsem na ni ze je nervózní. Radši jsem jí neskakala do řeči a jen jsem poslouchala. "no víš jak jsem ti říkala že jsem si teď hodně psala s tím klukem z tábora.? Se Sebastianem.?" přikývla jsem. "no tak, byli jsme spolu venku a tak, a pak se me zeptal jestli bych s ním nechtěla chodit. No a tak spolu chodíme. " já na ní hledela jen s otevřenou pusou. Sebastiana jsem si trochu pamatovala, na táboře jsme totiž byli spolu s Aďou.
Nakonec jsem jí odpověděla: "tak to je super. Hlavně, aby jsi byla šťastná. " odpověděla: "ano to jsem a až se Dáš dohromady s tím klukem z parku tak budeme chodit na dvojitý rande. Jak se vlastně jmenuje.? "
Zrovna jsem chtěla odpovědět, když v tom... ano byl to on.!! Stal ve dveřích kavárny.
Ada si všimla toho že delší dobu neodpovídám a že hledím ke dveřím. Otočila se, aby viděla na co tak koukám. Na něho, ale v tom už si nás nebo spíš mě všiml a už kracel k našemu stolu.
"ahoj Tess " řekl a usmál se. "ahoj" vykoktala jsem ze sebe. A zase ten jeho úsměv.! Jen tak jsem na něho hleděla, když v tom jsem si uvědomila že Aďa s Dejvem se vlastně neznají.
"jo promiň, Dejve to je Aďa... Aďo to je Dejv " dorekla jsem to a usmála se na něj. "Hele promiň už budu muset jít. Ale večer napíšu. " řekl Dejv naposledy se na mě usmál a odešel.
Aďa na mě: "tak toho musíš mít holka.! A viděla jsi jak na tebe koukal.? "
"no asi jo... spíš bych řekla že bylo asi hodně nápadný to jak jsem na něj čuměla já.!! " odpověděla jsem. "ne to je dobrý. Na tom ještě zapracujem. Ale už musíme jít. "
Zvedly jsme se a šly domů. Když jsem se loučila s Aďou. Řekla mi: "tak se měj. Dneska to bylo zase super. S nákupem jsem strašně spokojená. Jo a toho sexouše budeš mít.! Neboj zlato.!"
"jojo mě to dneska taky bavilo. No ten nákup, padly mi až stopadesaty plavky.!" jakmile jsem to dorekla začli jsme se smát. "tak ahoj Aďo a ještě si napíšem. " "papa Tess. "
Přišla jsem domů. "ahoj mami už jsem doma. "
"ahoj Tess. Tak co nákupy.? " ptala se máma.
"jo Dobrý. Koupila jsem si plavky a tričko. "
Máma si prohlížela mé nové věci a já se šla nahoru převlíknout. Když jsem sešla dolů, tak už jsem měla večeři na stole. Šunkafleky.
Po večeři jsem chtěla mámě pomoct s děckama, ale ona řekla že je zvládne uspat sama.
Tak jsem šla do pokoje, tam jsem si vzala ručník a pyžamo a šla se osprchovat do koupelny. Když už jsem byla hotová, lehla jsem si na postel a koukala se na mobil jestli nejsou nějaké nové zprávy. Ale žádné... říkal přeci ze večer napíše. No nic třeba ještě napíše. Času je ještě dost. Zapla jsem si tedy sluchátka a čekala až napíše. U toho čekání jsem, ale usla.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří se dostali až sem. Doufám že to alespoň někoho baví :D
Nejvíc bych chtěla poděkovat Ádi :) díky, které jsem se rozhodla že sem tento příběh dám :) proto jsem aji jednu postavu pojmenovala po ní :) děkuji Ady :)