Láska nebo omyl.?

Víkend

Včera večer jsem šla spát brzy, protože jsem byla unavená, ale i tak jsem si ráno pospala. Probudila jsem když začal Honzík křičet. Vstala jsem, protáhla se a šla do koupelny se vysprchovat a vyčistit si zuby. Když jsem se vrátila přistoupila jsem k oknu rozhrnula záclonu, otevřela okno a a nadechla se čerstvého jarního vzduchu.
Chvíli jsem si sedla a přemýšlela jsem o životě. Pak mi ale začalo kručet v břiše a tak jsem se převlékla a šla dolů na snídani.
Máma byla v kuchyni a už vařila oběd, Honzík ležel v postýlce a už byl v klidu a Anetka se koukala na pohádky v televizi.
Nachystala jsem si ovesné vločky s mlékem a šla si sednout za Anetkou. Když jsem si za ní přisedla radostně zakřičela: "Tess.!!" a objala mě. Já ji taky objala a odpověděla ji: "ahoj jak se máš.? A jak ses vyspala.?" když Honzík uslyšel můj hlas začal trochu plakat. Přiběhla jsem k němu vyndala ho z postýlky a začala ho chovat, mezi tím jsem poslouchala Anetku, která mi odpovídala na mou otázku. Máma něco volala z kuchyně, ale protože jsem jí vůbec nerozuměla, šla jsem za ní. "mami říkala jsi něco.? " zeptala jsem se když jsem přišla do kuchyně. "ano chtěla, tady máš mléko a nakrm Honzu." a podala mi láhev s ohřátým mlékem. Za normálních okolností bych jí řekla že jsem ještě nesnídala a ať si ho nakrmí sama, ale viděla jsem jak je máma unavená. Tak jsem radši nic neříkala a šla jsem si sednout i s Honzíkem do obýváku. Když jsme se s Honzíkem najedli, položila jsem ho do postýlky a já šla do svého pokoje. Potřebovala jsem dodělat projekt do školy.!
Když už byl čas oběda sešla jsem dolů, abych mámě pomohla nachytat talíře a příbory. U oběda máma vipadala hodně vyčerpaně. "mami něco mě napadlo. " řekla jsem. Máma nic neříkala a jen mě poslouchala co že mě zase vyleze. "co kdybych vzala děcka na hřiště a ty by sis mohla odpočinout.? " máma nejprve nesouhlasila, ale nenechala se dlouho přemlouvat. Máma mi nachystala Anetku a Honzíka a mohli jsme vyrazit. Když jsme vycházeli řekla jsem mamce "hlavně si lehni.! Ne že budeš uklízet a to nádobí já umyju až přijdeme. Ty si teď lehni a spi. My se jdeme projít, stavíme se i na hřišti a pak kolem čtvrté budeme doma." máma kývla a řekla: "dobře. A né že budeš zlobit Any.!" podívala se do kočárku a řekla: " a ty taky nezlob.!" i když Honzík už usínal. Rozloučili jsme se a už jsme šli směrem hřiště.
Na hřišti jsem si sedla na lavičku a koukala na Anetku, která okamžitě běžela na sklůzavku.
Byla tam i nějaká holčička, která se začala s Anetkou hnedka bavit. Celou dobu si spolu hráli a smáli se všemu, jakoby byli nerozlučné kamarádky už nějakou dobu.
Najednou za mnou přišel nějaký kluk. "Muhu si přisednout.? " já jen odpověděla: "ano" a usmála jsem se. "vypadá to že se naše sestry dobře baví. Ehm no promiň, zapomněl jsem se představit.! Já jsem Dejv. A ty.?" a podíval se na mě těma krásnýma očima.!! Znali jsme se tak dvě minuty a já jsem byla zamilovaná až po uši.!! Odpověděla jsem: "já jsem Tess" řekla jsem jen tohle, protože jsem nevěděla co bych měla víc říct nebo na co se ho zeptat.!! Ale o to nebyla nouze, protože sotva jsem to dopověděla, už se mě ptal: " a to je tvůj bráška.? " odpověděla jsem že ano a přitom jsem se podívala do kočárku jestli ještě spinká, měla jsem štěstí spinkal jako dudek. Pak jsem se podívala, kde je Anet. Ta si hrála s kamarádkou na písku a obě vypadali spokojeně. Toho si všiml Dejv a neodpustil si poznámku: "starostlivá sestra co.?" a já na to: "no to asi ano" a zase jsem se usmála. On se na mě taky usmál. "Ježiši.!!! On má tak krásnej úsměv a jak se směje.!" Řekla jsem si v duchu.! Byla jsem z něho úplně mimo... doufám že to nešlo poznat nebo jestli jsem někdy nenechala otevřenou pusu.
Zrovna jsem se ho chtěla zeptat odkud jsou, když v tom začal Honzík plakat. "a sakra" řekla jsem si zase v duchu.!!
"Šššš.." začala jsem ho utěšovat a pohupovat s kočárkem. Podívala jsem se na mobil a pochopila proč pláče. Doba krmení.!
"promiň, ale mi už budeme muset jít. Honzík potřebuje dát najíst." řekla jsem. Dejv hned na to: "jo to je vpohodě. My by jsme měli jít taky." a zase se tak krásně usmál.!! "jo a kdy se zase uvidíme.? " zeptal se. "no to já nevím" odpověděla jsem. "tak mi dej svůj facebook a já ti napíšu." navrhl. Já mu facebook bez problému nahlásila, protože jsem se s ním chtěla zase vidět.!!
Rozloučili jsme se a my se vraceli domů.
Když jsme došli domů, máma ještě spala. Já se jí ani nedivím, když musela celou noc vstávat k Honzíkovi. Nachystala jsem Anet večeři a Honzíka jsem taky nakrmila a převlékla do pyžámka. Pak jsem ho odnesla do postýlky a pustila hrací sovičku, která ho vždycky uspí. A nakonec Anetka. Když jsem za ní přišla měla už snězeno, pomohla jsem jí se převlíct do pyžama. Honem utíkala do postýlky, protože jsem jí slíbila že jí přečtu pohádku.!
Jakmile jsem dočetla pohádku o Krtkovi, tak už spala. Šla jsem ještě omrknout Honzíka a mámu, oba spali. Tedy všichni spali, kromě mě.! Jo a pokud si zrovna teď říkáte, kde je táta tak ten odjel na služební cestu, takže to tady všechno zůstalo na mámu. A protože nerada vidím, jak to někdy nezvládá sama nebo nestíhá, tak jí ráda pomůžu.
Jdu si taky lehnout. Lehnu si a pustím si do sluchátek hudbu. Dívám se co za den přibylo na facebooku, nějaké zprávy a upozornění. Přečtu si zprávy a až pak se dívám na upozornění. "jee Dejv.!! Žádost o přátelství " nečekala jsem ze si mě přidá hned jak přijde domů.
Potvrdila jsem to. Facebook mi jen oznámil... od teď jste s Dejvem přátelé. Já se usmála a myslela jsem na dnešek. Jak jsme se seznámili, že za mnou přišel a jak jsme si povídali. Vzpomněla jsem si na ty jeho oči a úsměv.!
Když v tom mi zabzučel mobil. "co to.?!" lekla jsem se.
Zpráva, někdo mi napsal.
DEJV.!!!