LLH [loui loves hazza-L.s.]

87.

'Milý Nialle,
moc jsem tě miloval, jen jsem ti něco zatajil.
Nialle, já se opil a podvedl tě, v tom baru. Nedokážu s tím žít, jsem opravdu jen blbý hovado.
Vždy jsem si říkal, jak dokonalý náš vztah bude, ale ono hovno, kvůli mě. Hádal jsem se s tebou poslední dobou kvůli maličkostem, což mě dost bolí.
Bolí mě nejvíc to, že jsem tě jednou i uhodil.
Nezasloužím si tě Nialle, moc mě to mrzí.
Chtěl jsem s tebou rodinu, ale kvůli mě nemůžeme mít ani ten vztah, vyspal jsem se s jiným. Vyspal jsem se se Zaynem, promiň.
Jak teď asi chápeš, je to rozchod pro tebe, ale konec pro mě, miloval jsem tě Nialle a to moc. 
                               Tvůj Liam'

Mladý brunet dopsal svůj dopis a zapil to vodkou, která ho pálila v rozkousaném rtu.

Tiše sykl a dopil celou flašku.

Vstal od stolu a odešel k autu, které odemkl a nasedl do něj, jeho hlavou probíháli myšlenky na bolest.

Ne na takovou bolest, jako právě způsobí svému Niallímu.

Brunet otevřel stisknutím tlačítka garáž a vyjel z ní, ihned se zase zavřela a on koukl před sebe na silnici, kterou ani nerozpoznal, jak je široká.

V jeho krvi hrál dost silný alkohol, ale jemu to opět způsobilo jen bolest.

Šlápl na plyn.

"Promiň"