Harryho číslo jsem si zablokoval.
Už je to pět dní. Pět dní bez psaní s ním. Bylo mi hrozně, ale aspoň jsem se mohl věnovat svému pravému kamarádovi.
Liamovi.Ten den se choval jako hovado a pak v noci psal, že to není on, že to nepsal a že mě miluje. Tak ubohý.
Tak moc to všechno bolelo, ale jemu to muselo být jedno.
Z přemýšlení mě vyrušilo ťukání. To bude Liam. Psali jsme si s ním a on mi psal, že tu bude kolem hodiny.
Liam byl jediný kamarád, který mi se vším pomáhal. Miloval jsem ho jako bratra.
Zrovna jsem se koukal na nějaký horor. Celkem jsem se bál.
Horory.
Uh zrovna má slabá stránka, ale teď mi při nich bylo celkem dobře.
Cítil jsem se sám. Sám a prázdný. Ta láska co mě naplnila z ničeho nic zmizela.
Zmizela a já jí slepě hledal.Vstal jsem ze sedačky a vystřelil jsem ke dveřím.
Hned jsem je otevřel a zhroutil jsem se na zem.