The Marauders- 16ka na krku [hp,FF]

7. Pěkný trapas aneb "Je to moje sestra"

Celá Společenská místnost zela prázdnotou, jen čtyři páry nohou se kradly ven ze svého "uklizeného" pokoje. Čtyři osoby už byly už skoro u obrazu Buclaté dámy, když je zastavily dvě hnědá očka.

"Adele! Běž zpátky do postele." řekl jeden z nich nesmlouvavým hlasem.

"No tak, nemůžu si nechat utéct noční výlet, ať už jdete kam jdete." žadonila šeptem svého bratra. Chlapec se otočil na svého střapatho kamaráda, který na nic nečekal, vyndal plášť, přehodil ho přes dívku a hnědá očka pohltila tma.

"Fajn, ale za nic na světě nesundáš ten plášť. Je ti to jasné?" ujasnili si sourozenci a všichni se vydali vstříc hradu.

"Kam vlastně jdeme?" zeptala se jediná dívka a prolomila tím hrůzostrašné ticho.

"Do kabinetu profesora Křiklana." odpověděl jí Sirius a omylem do ní narazil. Dívka se pro jistotu na nic dalšího nevyptávala.

Potají se kradli přes chodby a schodiště a tu a tam se jeden z chlapců podíval do mapky, aby se přesvědčili, že se s nikým nesetkají. Když se dostali ke dveřím kabinetu, stačilo jedno Alohomora a oni se ocitly uvnitř.

"Krást by se nemělo." zkoušel je naposledy přesvědčit Remus.

"No tak, bude to sranda." přesvědčoval James kamaráda.

"Dobře, ale vemte jen to, co potřebujeme." svolil chlapec a vydal se k regálům s přísadami.

"Co vaříme?" zajímala se Adele a nechávala na sobě plášť.

"Přesněji: Co vaří Remus." konstatoval brýlatý chlapec.

"Zvětšovací lektvar." zodpověděl jmenovaný otázku.

Potom, co sebrali všechny potřebné přísady a vyslechli plno Remových narážek typu "Dračí kůži nepotřebujeme.", "Polož ten mikroskop!" nebo "Ztište to!", se vydali zpět k nebelvírské věži.

Když se cestou zpátky zastavili na rohu, aby se James podíval do mapky, tvář se mu zkřivila do vzrušeným úšklebkem.

"Míří sem primus s primuskou." zašeptal James a mimoděk šáhl do kapsy pro plášť.

"Tam se nás všech pět nevejde." řekla Adele mezitím, co si plášť sundávala.

"Ani nemusí." protestoval Remus a strkal své kamarády pod látku. Ti chtěli protestovat, ale přibližující se hlas jim to nedovolil.

"...ila jsem s ní a ona se tvářila divně. Myslím že..." zarazila se primuska na místě, když se setkala pohledem s nebelvírským prefektem.

"Co tu děláš?" zeptal se primus a rozhlížel se, jestli neuvidí někoho dalšího. "Pokud vím, tak dneska máme obejít hrad my."

"Víš, ne že bychom ti nevěřili," řekla dívka, "spíš nevěříme tvým kamarádům." dokončila a na tváři se jí objevil podezřívavý výraz.

"Já vlastně mířím na kolej, takže jestli mě chcete doprovodit." zeptal se chlapec rezevovaně a vydal se směrem k nebelvírské věži. Primusové se po sobě podívali a po nepatrném přikývnutí se urychleně vydali za ním.

Čtyři osoby krčící se v rohu místnosti si potichu oddychli, vylezli zpoza pláště a za neustálého nakukování do mapky se vydali na kolej.

To ráno bylo pro dívky krušnější než to předchozí. Lily, která se jediná vymotala z postele včas, se teď marně pokoušela probudit své kamarádky. Až když došlo na vodu, se i Caitlyn vyprostila z mokrých přikrývek a vydala se do koupelny.

Na snídani byli všichni zamlklejší než obvykle, jen záškodníci se zase vesele bavili i s neznámou dívkou vedle nich. Jedině světlovlasý chlapec byl bledší než obvykle a nepokoušel se skrývat svou únavu.

"Kdy je další úplněk?" ptal se Peter svého kamaráda, když si uvědomil jeho bledost.

"Zítra." dostalo se mu odpovědi od dívky sedící vedle něj a její bratr se zatvářil bolestivě.

"Všechno bude v pohodě, uvidíš." uklidňoval ho Sirius s plnou pusou vaflí.

"Ahoj Reme." ozvalo se jim po chvíli za zády a pak si k nim přisedla rusovláska. Všichni se na ni udiveně podívali a ona pokračovala: "Musíme sestavit kolejní služby. Jo a Pottere, řekni si, kdy chceš dělat famfrpálový nábor. Taky musíme sestavit kalendář a..."

"Uklidni se Lily, popozítří si k tomu sedneme a vymyslíme to, dobře?" uklidňoval ji Remus, ale kamarádka se nedala.

"Popozítří bude pozdě." protestovala.

"Já myslím, že popozítří je fajn." vložila se do toho Adele a nikomu neunikl pohled, kterým Lily dívku zpražila.

"Lily, momentálně toho mám strašně moc a nestíhám, ale popozítří si sedneme a domluvíme to, slibuju." upokojil obě dívky, které se měřili pobouřenými pohledy.

"A čeho máš moc?" zeptala se brunetka, která se objevila za Lily, "Možná jí?" pohodila hlavou směrem k Adele. Chlapec se zatvářil nadmíru nechápavě a podíval se po své setře, která se zvářila zrovna tak.

"Co tím myslíš?" zapojil se do rozhovoru Sirius, který se vzpamatoval jako první.

"Moc dobře víš, co tím myslím." odpověděla mu Caitlyn ostře a přeskakovala pohledem z Remuse na Adele.

"To ne." začal se smát James. Za chvíli se on i Sirius váleli pod stolem a svíjeli se smíchy. Peter a Adele se stěží pokoušeli smích zadržet.

"A to rodiče říkali, že jsme si podobní." řekla Adele, které se po tvářích kutálely slzy smíchu.

"Ty si opravdu myslíš, že já a ona...?" zeptal se chlapec, který si jako jediný zachoval vážnou tvář. Lily i Caitlyn s nechápavými pohledy kývly na znamení souhlasu.

"Myslíte tu holku, co je jeho sestra?" ujistil se Peter a ukazoval na Adele, která si teď utírala slzy. Obě dívky vyvalily oči a Caitlyn se zdržela jakýchkoliv kousavých poznámek. Pak se jim obě ztratily z dohledu a vyhledaly svou poslední kamarádku.

"Becky!" zastavila Lily kamarádku a Caitlyn pokračovala "Velmi dobrá zpráva pro tebe, dost trapná situace pro nás." zhodnotila situaci brunetka. Becky se na ně koukala s největší mírou nechápavosti a špetkou zvědavosti.

"Věc se má tak, že ta holka není Remova přítelkyně, ale jeho sestra." objasnila situaci rusovláska a v očích ji pobaveně zablýskalo, když sledovala kamarádčinu reakci. To ale jen do chvíle, než se jí za zády ozval chlapecký hlas.

"Nazdar Evansová." zavolal chlapec. No nazdar  pomyslela si dívka.