The Marauders- 16ka na krku [hp,FF]

22. Prášky na bolest

Sirius seděl zničeně v chodbě opřený o jednu z masivních kamenných stěn.
"Čau bráško." zamumlal, když se nad ním zjevila postava jeho mladšího bratra.
"Neměl bys být na hodině?" zeptal se Regulus, když se opatrně svezl vedle bratra.
"Mohl bych se tě zeptat na to samé." odvětil Sirius a stále očima hypnotizoval zeď před sebou.
"Jak je na tom?"
"Já nevím." zamračil se chlapec, "Před hodinou ho vzali k Mungovi. Nikdo se mi od té doby neozval. Proč by to také dělali? Nejsem rodina."
"Víš co?" zeptal se Regulus a jejich pohledy se snad poprvé za celou konverzaci střetly, "když jsi utekl, byl jsem na tebe hrozně naštvaný, zuřil jsem."
"Proč?" zeptal se Sirius.
"Štvalo mě, že jsi mě tam nechal napospas rodičům. To jsem si myslel prvně. Ale pak jsem si uvědomil, že nehledě na to, jak moc si to snažím nepřipustit, jsem byl nejvíc naštvaný, že jsi mě nevzal sebou." zamračil se chlapec nespouštěje oči ze svého bratra.
"Byl jsem hrozný bratr." poznamenal
Sirius a druhý chlapec souhlasně přikývl.
"Byl jsi hrozný bratr, ale zároveň jediný, s kým se dalo v té rodině mluvit." přiznal Regulus.
"Tak doufej, že se tohle nedozví matka nebo otec." zasmál se Sirius a poplácal ho po zádech.
"Líbí se ti." promluvil najednou mladší z chlapců, "Líbí se ti Caitlyn."
Sirius se opět zasmál: "Líbí se mi spousta holek, to dokazuje moje kniha slávy."
"Takže ty si fakt zapisuješ informace o každé holce, s kterou jsi spal?" zeptal se Regulus s pohledem plným znechucení.
"Si piš, bráško. Kdybys potřeboval zjistit něco o nějaké holce, stačí říct." mrknul chlapec vděčný za chvilku rozptýlení od úmorného čekání.
"Myslím, že se bez toho obejdu." ujistil ho Regulus, "Ale víš jak to s Caitlyn myslím."
"Víš, co si myslím já? Že ses do Caitlyn zaláskoval a snažíš se to svést na mě, aby ses necítil špatně z možného odmítnutí." řekl Sirius a z bratrovi rudé tváře vyčetl, že uhádl správně.
Regulus chtěl ještě něco namítnout. To už ale nestihl, protože se rozezněl zvonek. Oba chlapci jako na povel vyskočili a bez jakéhokoliv rozloučení se vydali každý jiným směrem.

"Reme?" zašeptala Lily, která si na tuhle hodinu sedla s hnědovlasým chlapcem, aby ho mohla, i když by si to sama nikdy nepřiznala, vyslýchat.
"Lily?" zašeptal na oplátku on.
"Nějaké zprávy o Jamesovi?" zeptala se a chlapec na ní vykulil oči.
"Ano, vím, že jsem právě Potterovi řekla jménem, už to nikdy neudělám a zůstane to mezi námi, rozumíš?" řekla Lily výhružně. Když však viděla chlapcův pobavený výraz, zarazila se. "Reme, prosím. Kdyby to zjistil, měla bych ze života peklo. Myslím, větší peklo než mám teď."
"Lily, víš, že tohle bych nikdy neudělal, že jo?" pousmál se chlapec, ale pak zvážněl, "O Jamesovi jsem nic neslyšel od chvíle, kdy ho odvezli. Prý byl otrávený. Chci zajít po vyučování do knihovny, najít něco o tom zvířeti, co vás napadlo, půjdeš se mnou?"
Dívka kývla na znamení souhlasu a otočila se na Caitlyn, která si teď zamyšleně prohrávala s kalamářem.
"Jdeš po vyučování do knihovny?"
"Nemůžu, máme trénink famfrpálu." odvětila dívka.
"Počkej, vy budete mít trénink, i když tu není Potter?" zeptala se Lily překvapeně.
"Myslím, že by byl mnohem víc naštvaný, kdybychom ten trénink odvolali, navíc kvůli němu. Teoreticky jsem místokapitánka." dodala dívka.
"A prakticky?"
"Byl vždycky 'místokapitán' Sirius. Nemyslím si, že by mě někdo poslouchal bez něj." zamyslela se Caitlyn, "Budu ho muset na ten trénink dokopat."
"Tak to ti přeji hodně štěstí, budeš ho potřebovat." zašeptal Remus.

"Adele!" zavolala Caitlyn,
mezitím, co naháněla dívku na chodbě plné studentů.
"Ehm...Ty jsi... Caitlyn. Nemám pravdu? Promiň, jména mi moc nejdou." zamračila se Adele, když se s brunetkou střetla.
Caitlyn se usmála a kývla.
"Potřebuji od tebe laskavost. Přemluvíš Blacka, aby dnes šel na trénink?"
"Proč by měl poslechnout zrovna mě?" zeptala se Adele nechápavě.
"Protože to z nějakého důvodu dělá! Neposlouchá rodiče, neposlouchá učitele, neposlouchá spolužáky. Ale když dojde na tebe, Jamese, nebo Remuse? Z nějakého pro mě naprosto nepochopitelného důvodu vás obvykle poslechne, nebo při nejmenším vyslechne"

Když se Adele dostala z vyučování našla Siriuse na stejném místě, kde ho před pár hodinami nechali. Snad tu celou tu dobu neseděl, řekla si a posadila se vedle něho. Bylo to vlastně docela příjemné, sedět na té studené zemi a na chvíli zapomenout na realitu.
Pak se zhluboka nadechla: "Que pensez-vous que tu fais?"
Sirius se na ni pomalu otočil a po nějaké chvíli odpověděl: "Víš, že ani nevím."
Ne, že by někdy nějak zářil ve francouzštině, pro něj byla ústřední spíš španělština, ale nějaké základy pochytil.
"Musíš něco dělat, Siriusi, nebo tu shniješ zaživa." vyjela na něj dívka.
"Tak zaprvé, nevím, jestli je fyzicky možné shnít zaživa a za druhé, nezní to zas tak špatně..."
V tu chvíli vpadli do chodby manželé Potterovi.
"Siriusi, jsi v pořádku?" řekla paní Potterová a vzal chlapcovu tvář do dlaní.
"Já ano, co James?" odpověděl chlapec a bleskově vstal.
Pan Potter se zamyslel: "Bude lepší, když se podíváš sám."

Za chvíli už všichni stáli v jednom z nemocničních pokojů. A James? Ten vypadal až neuvěřitelně zdravě.
"Zítra mě prý pustí." hlásil s úsměvem už když Sirius vstoupil a vysloužil si za to od něj pohlavek.
"Víš, jak jsem se o tebe bál?"
James se sladce usmál: "Nebudeš mi to věřit, ale já jsem se o sebe taky dost bál."
Další pohlavek.
"Doufám, že je to těma práškama, jinak přísahám, že tě zabiju." procedil Sirius, ale musel si přiznat, že se mu ulevilo a nevadilo mu ani, že ho nenechali v nemocnici přespat, protože po pár momentech, kdy se ho James pokusil pokousat nebo políbit, byl rád, že může počkat, až Jamesovi odezní prášky na bolest.
A tak když večer lehl do postele, mohl v klidu usnout. Ale byl jeden v mála šesťáků, kteří mohli ten večer usnout.
Caitlyn nemohla přestat myslet na Siriuse a na tu chvíli, kdy se málem políbili. Lily na Jamese a na to, jak ji chránil. Becky na Remuse a jeho tajemství a Remus na blížící se úplněk.

Ahojky, tady je zase něco kratšího. Na další kapitolu mám poměrně zvláštní nápad. Pokusím se ji publikovat co nejdříve, protože pokud to vyjde podle představ, tak by to mohlo být docela zajímavé...
Užijte si čtení ❤❤❤