Musela jsem odjet dřív. Honza a Vláďa jse mě ptali jestli nechci k nim. Omluvila jsem se Honzovy že bych to nedokázala. Věděla jsem že kdybych tam byla že bych mu neodolala. Pochopil to. Tak jsem Vláďovi kývla. Tak mě odvezl k němu. Nebydlí tam sám. Bydlí s kamarádem Pájou alias Blazerem (blejzrem). Páju jsem neznala. Vláďa mi o něm vyprávěl. Podle toho co říkal Vláďa tak to je sympaťák. Koukala jsem zamýšleně z okna a vzpoměla jsi na jeden z nejhorších okamžiků mého života.
(⬅️⬅️Flashback)
Bylo mi deset let. Jeli jsme s tátou a mámou domů. Koukala jsem z okna. Najednou jse před námi objevil les. Koukala jsem a počítala každý strom. Najednou jsem tam viděla to co mi změnilo život. Byla tam vysoká větev. Dosáhl by na ní jen hodně vysoký muž. Na té větvi byl zavázaný provaz. Z toho vysela bunda. Z bundy kalhoty a z kalhot boty. Byl to oběšenec. Bylo pololetí. Najednou jsem nemohla mluvit. Začal jse mi svírat žaludek. Snažila jsem se to říct mamce. Na začátku to nešlo. Pak už ano. To už jsme byli skoro doma. Mamka mi to nevěřila, ale doma zavolala policii. Doma jsem jim i nakreslila jak to vypadalo. Nikomu kromě mé rodiny jsem to neřekla.
(To se mi opravdu stalo)
(⬅️⬅the end Flashback)
,,Fuj...!!! " řekla jsem dost hlasitě. Byli jsme už u jejich domu.
,, tpč tys mě vylekala," řekl takovým vyděšeným tónem.
,,Co se stalo?? " zeptal se. ,, Neřeš" rozkázala jsem. On tak udělal. Pořád sem myslela na tu věc a šáhla si na zápěstí. Sykla sem bolestí. Já na tu ránu zapoměla! Vláďa ke mě přišel. ,, V poho?? " zeptal se. Kladně jsem přikývla. U nich mi to namazal a odvázal obvazem. (Čim jiným 😂😂😂) Když to dělal zase jsem sykla. Strašně to bolelo. ,, Je mi to líto. Napadlo to mě a Honzu. Sorry" zamumlal . Neodpověděla jsem. Nebylo co. Už jsem jim hodněkrát řekla že už to je v pohodě. Vláďa mě chytl za tvář a políbil mě. Pak přidal i jazyk. Já spolupracovala. Jejžiši Ann!!! Vždyť Vláďu nemiluješ!!! Přestaň!! Zařvala jsem na sebe v duchu. Odtrhla jsem se. Cítila jsem se provinile. Začala jsem od Vláďi couvat a pak se po zdi sklouzla dolů. Začala jsem brečet. Dali jsme si pauzu ,ale i tak to byl
hrozný pocit. Vláďa mě radši nechal samotnou. Potřebovala jsem to
Líbí se vám tato kapitola? Řekněte.
ČTEŠ
Luck? Not quite... (CZ)
FanfictionNebude ti ubližovat. Nikdo." Řekl jsem a mrkl na ni. ,, Ubližuješ mi ty... Proč mi to neřekneš??" ,, nejde to..." Řekl jsem. Láska , flirt,nenávist, pokušení. Co se asi stane?
