Dear Diary... (cz)

#5

Středa:
No chápeš to deníčku?... Vypadá to jako klouzačka do propasti plná lží. Nemůžu uvěřit, že mi máma lhala o Fredovi... Ona mi neřekla, že tam jedem 'hlavně' kvůli němu. Naopak říkala, že tam jedeme kvůli nemocné babičce, přitom o to ji vůbec nešlo.

14:00
Domluvila jsem si s Andy sraz u bazénu, jelikož jsem nehodlala celé středeční odpoledne prosedět doma.
Bylo takové horko, že si Ester vytrhala skoro všechny chlupy na těle.. Úplně jsem ji litovala, jak chudinka běhala po chodbě a snažila se najít nejlepší místo ve stínu, kde by strávila zbytek dne. Měla jsem takové malé nutkání vzít ji s sebou, jenže mě překonal rozum , který rozumně pravil: ,,Pes v bazénu? To je jako kdyby si vzala babičku na skákací hrad... Psa by sice napadlo plavat, což je od babičky rozdílné, jenže babička by na tom skákadle narozdíl od psa nevyvedla žádnou lumpárnu!" .... Ježiš! To zní jako kdybych si dobírala mou nemocnou babičku. Radši už o tom pomlčím.

,, Promiň Ester...", naklonila jsem se k ní.

,, Psi do bazénu nesmí a nedělaj, že mě neslyšíš." , upřímně jsem se zadivala do těch jejích psích očí.
Ona mi na náznak lítosti přejela celou tvář jazykem, který měla celý od slin... Proč psi nemůžou lásku projevovat nějak jinak??

Bylo mi jí líto, i přes to, že jsem kvůli ní musela aplikovat čistou dezinfekci na svůj poněkud páchnoucí ksicht.

14:30
Kráčela jsem si směrem k bazénu.. Táhla mě k němu touha po nekonečném chladu z celodenní procházky "po poušti". A Protože bylo ve mně tolik emocí, citů a všech mocných sraček *z prominutím , tak jsem měla hodně odvahy říct Andy o tom náhlém odjezdu k moři, kde strávím asi čtvrtinu svého nešťastného života....!

15:00
Andy moji zprávu vzala s vtipem. Asi si myslela, že si z ní jen střím. Možná jsem ji před pár měsíci neměla říkat o tom, že máma otěhotněla. Ale kdyby se to opravdu stalo, tak bych nejspíš koukala s otevřenou pusou i já. A nebo jsem ji neměla před týdnem říkat o té plané jedničce z matiky? Několikrát jsem ji pak vysvětlovala, jak mi to bylo líto, i když jsem z té trojky nakonec byla překvapená i já.
A nebo...

,, Vážně už ti na to neskočím.......", přerušila mě Andy z přemýšlení.

,, To je jako obvykle , kdy mi říkáš, jak už zítra stoprocentně ten autobus stihneš. Ha ha... Ještě se to nestalo!" , smála se.

No jo, na tenhle slib jsem zapomněla a taky na spoustu jiných.

,, Každému se občas stane, že zaspí. A od kdy mi nevěříš? Jsme přece nejlepší kámošky.." , smutně jsem vydechla.

Andy zvedla obočí směrem k mým očím.

Bylo mi jasný, že mi nevěří, ale jelikož jsem si nechtěla kazit středu, tak jsem protestansky mlčela.

O několik odmlčených minut později:

Andy napadlo, koupit si nanuk... Problém byl v tom, že jsme všechny své peníze zaplatili za hoďku v bazénu. Tak se Andy pro jistotu naštvala a zmizela mi z dohledu.
Až když jsem uslyšela její hlas, který mluvil na Toma Lawkena. Fešáka z prváku, tak mě napadlo místo slova "prostitutka" , jen kratší slovo: zlodějka.
Andy si obmotala svůj blonďatý vlas kolem svého prstu, usmála se a šlo to jako po másle.
Když jsem odvrátila svůj přítomný zrak od Tomova mužného šarmu a Andiiny výslovně nevřelého chování, tak jsem se úzkomyslně otočila k obřímu bazénu plného čistou, osvěžující, krásnou a chlorovanou vodou. Napadla mě jen tři slova: skoč. do. něj.