Dear Diary... (cz)

8#

Když jsem dorazila domů, tak jsem ucítila vůni čerstvých palačinek. Otevřela jsem dveře do kuchyně. U stolu seděla mamka a ládovala se palačinky. Po tom hrozném týdnu jsem se na ni usmála. Nechtěla jsem být to nešťastné dítě, které prožívá strašné dětství bez rodičů.. Až v tuhle chvíli jsem si uvědomila, co opravdu mám. Rozběhla jsem se k mamce a objala ji..
,, Jsem tak šťastná, že už se na mě nezlobíš!" , usmála se mamka.

,, Jsem ráda, že tě mám." , prohodila jsem.

,, Od teď s tebou budu trávit více času!" , odtrhla jsem se od ní a vzala si palačinku.

A taky, že jsem s mamkou byla celý zbytek dne v nákupním centru.. Mamka dostala výplatu, a tak jsme šťastně utráceli... Zase jen a jen spolu!

Sobota (9:15)
Probudil mě jemný vánek pootevřeného okna, ihned mě napadlo, že mamka už je vzhůru. Poprvé za několik let jsem se cítila tak výjimečná. V noci se mi zdálo o Dannym.. asi jsem se do něj zamilova. Dnes jsem byla odhodlaná přijít se kouknout na... Co mi to vlastně říkal? Jsem v háji.
Vstala jsem z postele a zabalila se do chlupaté deky, která mi sahala až po kotníky. Bačkory mi jistily tu zbylou část těla..
Sprcha mi moc dobrý start do nového dne neumožnila, jelikož nám zase tekla místo teplé, studená, naopak jsem z toho šoku málem dostala infarkt.
Místo toho, abych si užívala té příjemné vody, tak jsem poskakovala zimou.
K snídani jsem dostala spálenou slaninu a místo velké pusy od mámi se mi dostalo zbytečného vynadání.

,, V noci jsem vůbec nemohla spát. Ten tvůj povedený pes mě vzbudil uprostřed noci s tím, že jsem měla loužičku přímo u hlavy. Když jsem potom konečně usla, tak si bojler řekl, že se ozve a nakonec mi na hlavu spadlo kus omítky... No prostě hrozná noc.." , hrbila se mamka nad pánvičkou , jako by spala ve stoje.
Nějak jsem to neřešila, protože jsem věděla, co se s mamkou děje po ránu.
Já jsem narozdíl od ní spala v poklidném souladu s Dannym, jenže jsem stále nevěděla, kam to mám vlastně přijít. A vůbec... Proč by mě můj učitel zval na rande?! To byla ta největší blbost, o které jsem kdy přemýšlela.. Třeba mě nezval na rande. Určitě! Co já vím.. Mohl mě třeba pozvat na nějaký koncert ,ale to by byla ještě větší nepravděpodobnost.

13:00
Po obědě jsem s Ester vyrazila ven. Ester je můj inteligentní pes, kterého určitě všichni znáte. Bylo takové vedro, že jsem přemýšlela, jestli byl dobrý nápad tahat Ester po centru města. Teď by se šikl bazén! Nakonec zvítězila náhodná myšlenka na téma: Někdo má chuť na zmrzku.
Je velmi těžké rozhodnout se mezi citrónem a pistácií, ale přeci jen pomalu vítězila pistácie, jenže čím více se řada lidí zkracovala, tím větší chuť jsem měla na osvěžující citrónovou.
Asi mě tak dobře neznáte, ale když jde o jídlo, tak si dám na výběru záležet.. Dnes jsem to ovšem nechala plavat a vychutnávala jsem si ty dva nekonečné kopečky obou příchutí.
Chuť té na vrchu připláclé pistácie se mi rozplývala na jazyku, dokud moje oči nespatřily to , co nikdy neměly.. Ve výloze cukrárny byl vystaven žlutý plakát ozdoben černými písmy: Dnes si divadlo na malé scéně dovolilo připravit představení pod názvem -->HVĚZDY ROKU<-- Bude se jednat o nově objevené zpěváky, jejichž cílem bude porazit své konkurenty a vyhrát!
Tenhle text nebyl jediný, který mě zaujal, protože bez Dannyho fotky bych se na ten plakát ani nekoukla. Ano, byl to Danny, nejsem slepá ani blbá. Bylo mi jasné, že chtěl Danny podporu. V pátek zpíval strašně krásně i jeho kytara zněla dokonale. To mi připomíná, že slovo ,, Dokonalý" nepoužívám nikdy, nikde a ani jsem až do teď tím slovem nikoho neobměnila.