Vždy před ní celá ztuhnu, nevím co dělat a jsem nervóznější než kdy předtím. Skutečně by mě zajímalo, jak to má ona. Tak strašně se liší od ostatních a nikdy nikdo netuší, co by se jí právě mohlo honit hlavou.
Opatrně a pomalým krokem ke mně přešla, načež se sklonila a zadívala se mi do očí.
,,Jak jsi na tom?'' Zeptala se tiše.
,,Upřímně, nic moc.'' Vzlykla jsem a odvrátila pohled.
Popotáhla jsem, rychle jsem si setřela slzy a zadívala se do země. Byla jsem vážně vyděšená. Bůh ví, co by se stalo, kdyby nepřišla.
Ona se sklonila ještě blíže k mému obličeji a jednou dlaní mi odhrnula neposedné vlasy z tváře. Druhou mi vzala za ramínko od podprsenky a narovnala mi ho. Nad jejím dotykem jsem se celá ošila a polil mě studený pot.
,,No tak, setři si ty slzy a vzchop se. Zapomeň na to, co se stalo a pojď se bavit.'' Pověděla, načež mi podala ruku, aby mi pomohla vstát.
Já jsem se na ní dívala jako na zjevení a strnula v pohybu. Nebyla jsem schopná slova, byla jsem touto osobou naplno omámená. Ona se tiše ušklíbla, sama mě vzala za ramena a vytáhla mě zpět na nohy.
,,Pojď.'' Pobídla mě a popadla mě za zápěstí, které mi před tím ten muž tak silně drtil.
,,Au!'' Sykla jsem bolestně a stáhla ho k sobě.
Začala jsem si mnout zraněné místo a ona ho vložila opět do dlaně, tentokrát však s něhou.
,,Udělal ti něco?'' Optala se, když mi ho kontrolovala.
Jen jsem záporně zakroutila hlavou.
,,Jen mi ho opravdu pevně tiskl. Mimochodem, děkuji ti.'' S letmým pousmáním jsem se jí odhodlala podívat opět do očí.
,,To nestojí za řeč.'' Věnovala mi poslední z jejích pohledů a odešla pryč.
Já si oddychla a okamžitě jsem si stiskla zápěstí, které mi ten chlap násilně svíral. Z toho nejspíš bude pěkná modřina, pomyslela jsem si. Jen mi nejde do hlavy, proč mi pomohla, když mě v lásce určitě nemá a je to dost očividné. Avšak přišlo mi, že na malou chvíli mi úsměv opětovala, když odcházela. Sice jen mírně, ale opětovala mi ho a mě to neskutečně moc potěšilo.
U zrcadla jsem si bleskově zkontrolovala tvář, otřela si kapesníčky opuchlé a rozmazané oči a vyšla z koupelny.
Když jsem došla k našemu boxu, sedla jsem si opět vedle Soo Jung, která na mě házela velmi zvláštní pohledy. Musela jsem se nad tím uchechtnout. Většina lidí od nás buď předvádí své taneční umění na parketu, odešli k baru něco vypít a nebo v neposlední řadě někoho sbalit.
Amber zrovna patří k těm, co tu zůstali. Nemohla jsem se na ní ani podívat, zato ona s tím zřejmě nemá žádný problém. Ani jednou jsem se na ní nepodívala, avšak i přesto cítím její pohled, jak mě pomalu propaluje, nad čímž jsem frustrovaně zavrčela. Byl čas na dalšího panáka, jinak bych se z toho zbláznila.
,,Soo Jung, pojď se mnou prosím.'' Navázala jsem prosebný pohled na svou kamarádku a vyčkávala.
,,Jasně.'' Mrkla na mě a ihned mě následovala.
,,Promiň, že tě pořád otravuji. Já jen to tam už nevydržím.'' Povzdychla jsem si, když jsme šli směrem k baru.
,,V pořádku, prosím tě.'' Zasmála se.
,,Stejně jsem si s tebou chtěla promluvit. Co se to tam stalo? V koupelně.'' Vyzvídala a mě polil studený pot nad tou vzpomínkou, která se mi z mysli očividně jen tak nevytratí.
,,Zachránila mě. Nejde mi to do hlavy, v jednu chvíli se na mě dívá jakoby mě chtěla zabít a v druhou bude zachraňovat holky v nesnázích? Jsem v ní ztracená, nemám z toho dobrý pocit.'' Konstatovala jsem se smíšenými pocity, když jsme se prodíraly davem.
Soo Jung se jen uchechtla a vzala mě za ruku, abych se jí náhodou neztratila z dohledu.
,,Myslíš, že bychom tě nechali jít v tomhle stavu samotnou? Jsi blázen.'' Opět se zasmála.
,,Spíš jde o to, že jsme vyloženě chtěli, aby někdo za tebou šel, báli jsme se. A tenhle klub není úplně nevinný.'' Jakmile to dořekla, podívala jsem se na ní s povytaženým obočím.
,,Amber se zvedla jako první a odešla za tebou.'' Spíše zašeptala a já se zakuckala.
,,Cože?'' Nevěřícně jsem na ní zírala a nevěřila vlastním uším.
Proč by to dělala kvůli někomu jako jsem já?
,,Slyšela jsi. Bylo na ní vidět, že tušila, jakoby něco nebylo v pořádku.'' Mrkla a zastavila se u baru, kde mi objednala dalšího panáka soju.
Já jí vložila peníze do rukou a dál raději nevyzvídala.
Dalo nám zabrat se dostat zpět k boxu, jelikož nám lidé neustále blokovali cestu. Spíš jsem se divila, že jsem to nevylila, ještě s tou mojí šikovností.
Povzdychla jsem si udýchaně, když jsem si sedla. Pousmála jsem se na Soo Jung, která se posadila okamžitě vedle mě a po chvíli navázala konverzaci s nějakým chlapcem, jehož jméno mi je neznámé.
Já uchopila panáka do mých roztřesených dlaní a ťukla si s ostatními. Všichni naráz jsme to do sebe kopli a zachvěli se nad hořkou chutí. Já se zasmála a podívala se kolem sebe.
Všichni se baví, hudba je dokonalá, všechno bez jediné chybičky. Povídala jsem si s ostatními, bavila se a asi tak dva panáky jsem do sebe ještě určitě nalila. Sama jsem se divila, jak jsem se rozjela. S ostatními jsem mluvila naprosto v pohodě. Nevím sice, jestli to bylo skutečně mnou, nebo ze mně mluvil alkohol, ale každopádně jsem byla šťastná.
Tak moc jsem se zapřemýšlela, že jsem ani nevnímala lidi, co tu se mnou seděli a vtom mě něčí ruka popadla za loket a táhla mě směrem k parketu. Podívala jsem se na dotyčnou osobu a byla to samozřejmě Soo Jung.
Já se usmála jako anděl a ona se jen tiše chechtala. Pustila mě, když jsme se ocitli tam, kde to nejvíc žilo a následně se začala kroutit do rytmu velmi hlasité hudby. Já si byla na chvíli trochu nejistá a chtěla zpátky, ale nakonec jsem to byla přeci jen já, kdo to všechno překonal.
Hodila jsem sebou a začala se různě vrtět. Po chvíli to šlo samo od sebe. Vlnila jsem svými boky a najednou jako by to ve mně všechno vyhaslo. Všechen stres byl pryč. Trochu se mi motala hlava i nohy, ale nezacházelo to do extrémů. Úplně jsem zapomněla na otce, na školu a na všechno zlé. Doslova na všechno.
Po chvíli se k nám přidali i ostatní a začali to rozjíždět jedna báseň. Byla jsem tak neskutečně šťastná. Ani ve snu by mě nenapadlo, že tohle někdy zažiji. Se Soo Jung jsme tančily spolu, chytaly se za ruce a dělaly spolu absolutní blbosti.
Bylo to kouzelné, tahle noc byla kouzelná.
ČTEŠ
Lost in her mind [CZ]
FanfictionDívky z naprosto odlišné společnosti lidí, kterým se z ničeho nic spletou jejich osudy, záhadně a nekontrolovatelně dohromady. Kdo by ovšem čekal, že jednou by se musely setkat ať už to chtějí, nebo nechtějí. Tak či onak, ne nadarmo se říká, že prot...