Život znuděné čtrnáctky

Kapitola XII.

Pondělí :
Ráno se mi (jak jsem říkala) nechtělo vstávat. Jak jinak. Bylo 8.27 a všichni byli po snídani. Holky mě nevzbudily.
Došla jsem si vyčistit zuby a učesat se.
Převlékla jsem se.
Tak trochu jsem se styděla jít dolů před celou třídu a před učitelku, jít se omluvit a poprosit o snídani.
Právě snídám a nebyl takový trapas jako jsem předpokládala.
Všichni byli venku a učitelka si jen něco dodělávala na notebooku. Přinesla mi rohlík a k tomu šunku se sýrem. Ohřála mi čaj.
Neoslazený.
Fuj.
Když jsem dosnídala a oblékla se, šla jsem ven za spolužáky. Holky ze mě měly srandu. Ach jo :D.
Po chvíli už nikdo neměl co dělat, a všichni se nudili. Jane a Ellen došly za učitelkou.
Učitelka vymyslela že půjdeme k ohništi a něco si zahrajeme.
Hráli jsme takovou hru, že jeden řekne větu, a ten další ji zopakuje,a ten další zopakuje ty dvě předešlé, a přidá k tomu svoji větu a vznikne z toho příběh.
Byla to celkem sranda.
Vymysleli jsme příběh o nějakým malým klukovi...
Pak už byl čas na dopolední svačinu.
Byl nějaký jogurt. Čokoládový. Mňam.
Po svačině jsme se koukali na film, učitelka nám pustila projektorem na zeď Fakju pane učiteli..
Byla to sranda.
Po filmu už byl čas na oběd. Měli jsme nějaké kuřecí stehno a k tomu bramborovou kaši.
Polévka byla nějaký vývar.
Celkem to ušlo.
Po obědě jsme měli hodinu polední klid. Ležely jsme s holkama na pokoji a povídaly si. Po chvíli jsem se zvedla a šla na záchod. I tam to byla větší zábava. Chtělo by to nějakého třídního šaška. Pořádného.
Ve dvě hodiny jsme se měli sejít před chatou. Šli jsme hrát vybíjenou. Hráli jsme alespoň něco. Jen povídání a ležení byli sami o sobě nuda. Byla jsem v teamu s Brunem, Andy a Ellen.
Vyhráli jsme.
Do večera jsme už nic zajímavého nedělali.
Když jsem usínala, přemýšlela jsem o mě a o Brunovi.
Usnula jsem.
Asi v jednu ráno nás přišla učitelka vzbudit se slovy : „Vstávejte, je bojovka! "
V tu chvíli jsem myslela že ji zabiju.
Převlékla jsem se do tepláků a trika. Přes to jsem si ještě vzala mikinu.
Byla jsem v polospánku.
Holky něco mumlaly ale já je nevnímala.
Když jsme sešly před chatu, už tam byla celá třída.
Chodili jsme po jednom.
Učitelka řekla že půjdeme podle abecedy. Uf. Ještě že jsem V půlce.
Ti, kteří měli ještě čas, učitelka nahnala do jídelny. Povídali jsme si a pili čaj.
Když mě učitelka zavolala ať jdu ven, projel mnou ten divný pocit.
Učitelka mi řekla: „Půjdeš támhle za tou svíčkou, " ukázala na ní, „ a podepíšeš se, a půjdeš po provázku. Dál si musíš poradit sama. "
Vyšla jsem. Šla jsem lesem, měla jsem sto chutí utíkat, ale i na to jsem se příliš bála. Když jsem se blížila ke světýlku, šla jsem okolo takového křoví. Myslela jsem si že tam někdo vybafne, ale nic. U svíčky jsem se podepsala, a vedle byla šipka z papíru a bylo tam napsáno : Jdi po provázku.
Rozhlédla jsem se okolo sebe a šla jsem. Asi po dvaceti metrech jsem myslela že umřu. Někdo tam byl v křoví. Ozval se odtamtud zvuk, jako když někdo brousí nůž.
Ignorovala jsem to, a šla dál. Najednou mi někdo zaťukal na rameno. Zavřela jsem oči a otočila se.
Kuchařka v černém obleku a měla nůž. Začala jsem ječet. Byl to skoro infarkt.
Pokračovala jsem v cestě dál.
Když provázek skončil, byla tam další svíčka. Měla jsem husí kůži. Trochu mi do obličeje zafoukal vítr a přeběhl mi mráz po zádech. Pod svíčkou byl přeložen papír na kterém stálo:
Měsíc dnes svítí ,
jdi za ním a následuj ho. Jdi 125 kroků za ním a hledej další indicie.
Trochu mě zamrazilo.
Šla jsem tedy 125 kroků směrem k Měsíci.
...devadesát osm
...stodvacetčtyři
...jsem tu.
Bylo tu jen dřevěné prkýnko.
Byla jsem uprostřed kukuřičného pole.
Na prkýnku stálo :
Vrať mě na své místo, a vyčkej pár chvil. Pak zaječ.
„Ááááááá."
Zaječela jsem do toho ticha.
Předemnou se vynořil neznámý muž a zařval.
Začala jsem ječet tak, že jsem ho ani neslyšela.
Když jsme oba zmlkli, řekl mi ať jdu po vyšlapané cestě až k závoře.
U závory nikdo nebyl.
Po chvíli jsem ještě kousek popošla, a bafla na mě celá třída. Lekla jsem se, a začala jsem se smát.
Pak už jsme došli do chaty, převlékly se a šly spát.
Dobrou.