Středa:
„Dobré ráno." vzbudila nás ráno slova naší učitelky. Měla jsem sto chutí něco po ní hodit. Chtělo se mi ještě spát. Vlastně ani nevím proč.
Když jsme se převlékly, učesaly se, a vydaly se na snídani, potkaly jsme Bruna. Šly jsme akorát okolo jeho pokoje který zamykal. Dala jsem mu dlaně přes oči, aby hádal kdo jsem.
„Veronika. " vykřikl Bruno.
„Jo. " odpověděla jsem šťastně, ale zároveň zklamaně, protože mě poznal.
Bruno začal odemykat pokoj. Divila jsem se, protože ještě před pár vteřinama ho zamykal.
„Půjdem chvilku do našeho pokoje. "
A popostrčil mě do pokoje. Holky mezitím odešly. Naštěstí.
Sedli jsme si na jeho postel a povídali si. Pak mi dal pusu a pár vteřin jsme se líbali. Já se ale vysmekla a řekla že je tak akorát čas na to, aby jsme se vydali na snídani. Vstala jsem, usmála se na něj a šla jsem. Bruno mě následoval. Ještě před snídaní, tak bylo vyhlášení včerejší "soutěže".
Byli jsme první, pak následovala Brunova a Janina skupina; The deads , a pak byla Ellenina skupina; Lovers of nature. Jak trapný název.
Do našeho celkového skóre se nám přidaly tři body.
Vedli jsme.
Ke snídani jsme měli toustový chleba s jahodovou marmeládou. Bylo to dobrý.
Když jsme dojedli, dostali jsme instrukce k dopolednímu programu.
Museli jsme vybrat " maskota" našeho týmu a dát ho do krabičky kterou jsme dostali.
Vzali jsme čtvrtku, načernili kus lihovkou, a vystříhli z toho tečku. Jako black dot.
Dál jsme se vydali na nějaké místo, nejméně kilometr od chaty. Šli jsme do lesa. Tam jsme museli maskota zakopat a dát jako poklad.
Pak jsme se vrátli zpátky do chaty pro papír, a počítali jsme si počet kroků k pokladu. Pak jsme napsali, jak hluboko poklad je. Nakonec jsme na to místo zapíchli větev a převázali mašlí.
Po obědě jsem byla u Bruna na pokoji. Byli jsme tam jen on a já. Kluci od něj z pokoje byli dole v jídelně, a hráli pokr, nebo co. Leželi jsme spolu na posteli a naše obličeje byly od sebe sotva deset centimetrů. Bruno mi položil ruku na bok, a hladil mě. Pak mi dal pusu a líbali jsme se. Po pár vteřinách, po tom co jsme se začali líbat, do pokoje vrazila učitelka. Trochu se zarazila, ale asi poznala že jsme se jen líbali, tak se jen nadechla, a nic neříkala.
„Co tady děláte?! " řekla nakonec.
„My.... Ehm, my, no... " nevěděla jsem co říct.
„Jen jsme se líbali. " dořekl mě Bruno.
Učitelka to asi pochopila, otočila se a zavřela dveře.
Začali jsme se oba smát. Nakonec jsme si jen povídali, a vyprávěli jsme si vtipné historky, co se nám staly.
Zvedla jsem se, a šla jsem na záchod.
Když jsem vešla do koupelny u kluků na pokoji, celkem mě to zarazilo. Takovej bordel snad neni možnej.
Když jsem se vyčůrala, zjistila jsem že na záchodě nemají ani toaleťák. Tak jsem řekla Brunovi, aby mi přinesl toaletní papír.
Když se Bruno vrátil, tak jsem se zasmála.
Po cestě, když jsem šla z koupelny, vybafl na mě Bruno, z pozarohu, a objal mě. A taky mi dal pusu na krk.
Miluju ten pocit.
Ale Bruna miluju ještě víc.
Odpoledne jsme měli volno. Kluci nečekaně pokračovali ve hrách v jídelně. Takže jsem byla s Brunem celé odpoledne. Prokecali jsme ho.
Večer jsme šli spát brzo.
Dobrou.
ČTEŠ
Život znuděné čtrnáctky
Novela JuvenilTahle knížka je o čtrnáctileté Veronice a jejich každodenních problémech teenagerů. Pojďte se nad nimi pobavit. :)