School desk story ✓

/ 7 / Kryštof nebo Kris?

Moment...jak že jsem ho to oslovila? Krisi? Že by..? Ne, to je blbost. 

"Teda Kat. To bylo hodně libový!" řekla mi Em. Nechápavě jsem se na ni podívala, ale než jsem stihla cokoliv říct mluvila dál. 

"Nechápu jak jsi ho dokázala tak odrovnat. Já bych to nedala. Myslíš si, že si tě pamatuje?" Uchechtla jsem se a odpověděla jí: "no, podle toho co se stalo minulý úterý tak nepamatuje." Smutně jsem se na ni podívala a všimla si zmatení v její tváři. Pak mi to došlo. Ona tu vlastně nebyla. 

"Minulej tejden, jak jsi chyběla, jsem do něj omylem vrazila, když vycházel ze třídy. Ptal se mě jestli se známe a jak se jmenuju. A pak naštěstí zazvonilo," vysvětlovala jsem cestou do ateliéru, na naši další hodinu. 

"Aha, chudáčku," to bylo vše na co se zmohla, ale to už jsme seděli za stolem a učitelka vcházela se zvoněním do třídy. Tuhle hodinu miluju a ta učitelka je taky fajn. A shodou okolností i naše třídní. Dneska jsme měli povídací hodinu, ale já si stejně kreslila a jí to bylo jedno. Ostatní si vyřizovali svoje problémy se spolužáky a učitelka je se zájmem poslouchala. Pár minut před zvoněním jsem se koukla na svojí 40-ti minutovou práci a s výsledným návrhem jsem byla víc než spokojená. 

Moje maturitní šaty. S trochou štěstí.