School desk story ✓

/ 19 / DJ?

PÁTEK, konečně. Kryštofa jsem dlouho neviděla. Říkal sice, že nebude mít čas, ale vypadá to, že ani nechodí do školy. Nevadí, neměla bych na něm být tak závislá. Aspoň jsem se mohla učit na maturitu. 

Před dvěma týdny si mě ani nevšiml. Zvláštní. Zhruba ve stejnou dobu jsem 'poznala' Krise. Zvonek mě vytrhl z přemýšlení a já se vydala ke skříňkám. Cestou mě ale přepadla Emily a začala do mě něco hučet. 

"Cože? Em mluv normálně," řekla jsem podrážděně, jelikož už jsem mohla být přezutá a mířila bych ven ze školy. 

"Říkám, že nejdeš domů. Musíme jít na schůzku výboru!" Bože! Debilní výbor. No jo, co se dá dělat. Zatímco mě Em táhla chodbou do třídy, kde se máme hádat s Natálií, já jsem se snažila něco vymyslet, aby učitelka neměla kecy. Viděla jsem vysokého černovlasého kluka, co jde směrem k nám. Kryštof? Ne to je blbost. 

"Kathrin! Počkej!" zakřičel někdo. Em zastavila a to už u nás byl zdroj křiku. Ano, byl to Kryštof. "Copak?" Kouknul mi do očí a řekl. 

"Kam jdeš? Mám pro tebe překvapení,"řekl smutně. 

"Kat, musíme jít!" sykla Em. 

"Moment, prosím," otočila jsem se na Em. 

"Musím na schůzi výboru. Přijď za půl hodiny. Osvobodíš mě," mrkla jsem na něj. 

"Výbor? To bych od tebe nečekal." 

"Je to za trest. A vlastně tak trochu kvůli tobě, takže mi to dlužíš!" zasmála jsem se. On se nechápavě podíval, ale asi usoudil že se zeptá potom. 

"Mám pro tebe nápad. Nepotřebuješ DJ-e?" Spadla mi čelist. 

"To bys udělal?" Jen kývl. Moje kamarádka asi usoudila, že je to konec naší konverzace a tak mě táhla dál ke třídě. Jen jsem se omluvně podívala na Kryštofa a zamávala mu. 

"Promiň," šeptla jsem směrem k Em a rozeběhla jsem se ke třídě, abych ji rozesmála. Do třídy jsme vešly udýchané a ihned se na nás připevnil zlostný pohled Natálie.