FNAF- zaměstnanci vs animatronici: Jsou vážně takoví?

kapitola 18.

Pohled Chloé:

Sedím doma a koukám na televizi. Koukám na můj nejoblíbenější seriál, ale teď jsou reklamy. Otočila jsem se k oknu a podívala jsem se na zahradu. Právě něco proběhlo. Přitiskla jsem se k oknu a sledovala jsem zahradu, když najednou.. ,,Áaáá!" byl to Vincent a právě se 'přilepil' k oknu. Lekla jsem se, vykřikla jsem a spadla jsem na zem. Vincenta to zřejmě pobavilo, protože se začal smát, ale potom zase zabouchal na okno. Otevřela jsem okno a než jsem se stihla něco říct, Vincent prolezl dovnitř a sedl si na gauč. ,,Co tu chceš?" zeptala jsem se trochu rozčíleně, ale on se jen pousmál a řekl: ,,Jen jsem tě chtěl vidět.. no jo, fajn. Co víš o animatronicích? Nemůžou je ovládat duchové?" proč ho to napadlo? ,,No.. jsou 4 základní animatronici - ve dne atrakce pro děti, v noci noční můra. Myslí si, že jsme endo - skeletoni a chtějí nás nacpat do kostýmů. Nic jiného o nich nevím, proč tě to napadlo?" ,,Jen tak.. fajn. Hele, když mě o té oslavě odnesli, řekli: to je za ty děti! Nebo tak nějak.'' proč ho to napadlo právě teď?

Pohled Vincenta:

Zdálo se mi o tom, co se stalo na Jessičině oslavě. Ihned jsem se vzbudil. Bylo 14:00 a Violetta šla na policii do práce. Snědl jsem toast a začal jsem přemýšlet o animatronicích. Co když se mi chtějí ty děti pomstít? Mohl bych jít za Jeremym, ten ví o animatronicích hodně, ale.. Chloé! Vyrazil jsem tedy ke Chloé. Vybafl jsem na ni oknem, ona ihned spadla a vykřikla a já dostal záchvat smíchu. Potom otevřela okno a já hned prolezl k ní do domu. ,,Co tu chceš?" vypadala nakvašeně, tak jsem se jen pousmál a řekl jsem: ,,Jen jsem tě chtěl vidět..'' všiml jsem si jejího ironického pohledu, ,,no jo, fajn. Co víš o animatronicích? Nemůžou je ovládat duchové?'' co mě to napadlo? Proč jsem to tak řekl? ,,No.. jsou 4 základní animatronici - ve dne atrakce pro děti, v noci noční můra. Myslí si, že jsme endo - skeletoni a chtějí nás nacpat do kostýmů. Nic jiného nevím, proč tě to napadlo?" ,,Jen tak..'' Chloé se na mě podívala nevěřícným pohledem, tak jsem ji vysvětlil co se stalo.

Pohled Jessicy:

Seděla jsem doma, když mi najednou přišla SMSka od Jeremyho: ,,Ahoj, sejdeme se ve 3 u rybníka?" ihned jsem odepsala, že ano. Bylo 14:00, takže jsem měla hodinu. Připravila jsem se a potom jsem pomalým krokem vyšla. Když jsem přišla k rybníku, Jeremy tam už byl. Pozdravili jsme se a sedli jsme si na lavičku. ,,Proč jsi se chtěl sejít?" zeptala jsem se. ,,No.. víš, já jsem ti chtěl něco říct.. já.. já.. no.. já.. víš, já..'' potom se nadechl a řekl: ,,Miluji tě. Už od začátku.'' počkat.. on mě miluje? Zamyslela jsem se. Počkat, já ho také miluji! ,,Taky tě miluji.'' řekla jsem skoro šeptem a objala ho.

Pohled Jeremyho:

Byl jsem v práci v kanclu. Vedle mě seděla Jessica. Povídali jsme si, a já ji chtěl říct co k ní cítím, tak jsem řekl: ,,Jessico, já..'' chystal jsem ji to říct, když najednou do kanceláře vběhl Bonnie a Jessicu zabil. Ihned jsem zavřel oči, a když jsem je otevřel, ležel jsem v posteli celý zpocený. Díky bohu, byl to jen sen. Ale dnes ji to musím říct, než bude pozdě! Vzal jsem tedy mobil a napsal jsem: ,,Ahoj, sejdeme se ve 3 u rybníka?" čekal jsem na odpověď a.. ano! Napsala ano! Ihned jsem se oblékl a šel jsem k rybníku. Za chvíli dorazila i Jessica. Pozdravili jsme se a sedli jsme si na lavičku. ,,Proč jsi se chtěl sejít?" a sakra, jak to mám říct? ,,No.. víš, já jsem ti chtěl něco říct.. já.. já.. no.. já.. víš, já..'' klid, Jeremy, prostě to řekni nahlas co si myslíš řekl jsem si, nadechl jsem se a řekl: ,,Miluji tě. Už od začátku.'' vypadala překvapeně, ale po chvíli řekla: ,,Taky tě miluji.'' bezva! Nikdy jsem nebyl šťastnější! Potom mě objala. Nikdy jsem se necítil lépe!