''Máme na chodbě mnicha!'' slyším za sebou vyjeknout Taeho. Pomalu a jistě jsem se otočila za sebe a podívala se na něho vražedným pohledem
''Máš něco..'' *odfoukla jsem si mokrej vlas z čela* ''.. proti mnichům?'' dořekla jsem ještě s vražednějším tónem. Tae zůstal stát vystrašeně na místě
''Ne.. p-promiň, já nevěděl.. t-ty jsi.. p-proč jsi tu jen.. t-tak?'' konečně se vykoktal a pusa mu zůstala otevřená.
''Nechala jsem si oblečení v pokoji.. omylem..'' odpověděla jsem hlubším hlasem.
''Ah.. tak já t-teda.. půjdu.'' Taehyung se ještě s otevřenou pusou otočil a pomalým krokem si to namířil do jídelny.. stále s otevřenou pusou.. jop. 'Mimozemšťan ještě neviděl holku která má kolem sebe ovinutou jen osušku a na hlavě ručník.. je divnej.' ohlídla jsem se ještě za sebe, ale už tam nebyl. V pokoji jsem se převlíkla, osušila vlasy a svázala si je do culíku. 'To mi připomíná, že mě vlastně ještě bez culíku neviděli.. náh, doufám, že to nebude jak s brýlema..' zvedla jsem obočí
''Omagáš ona není odtud! Ablabla!'' nasadila jsem svůj super pisklavej hlas určenej pro imitování slabších vrstev a začala kolem mávat rukama. Konečně jsem vylezla z pokoje a doloudala se do jídelny.''Proč tu ještě nikdo není?'' ptám se celkem naštvaně a zasedám ke stolu.
''Nějak jsem je nestihl všechny vzbudit, Taehyung mi pomáhá v kuchyni a Namjoon ještě upravuje song. Mohla bys prosím?'' Jin na mě udělal psí oči. Já se podívala na Namjoona, pak na Taeho a nakonec na Jina.
''Pokud si chlapci budou stěžovat na můj styl buzení, automaticky to svádím na tebe.'' vstala jsem ze židle a odcházím.
''Díky!'' křičí za mnou ještě Jin.
''Jah jah.''Potichu jsem otevřela dveře všech třech pokojů -
1. dveře: (Jin) + Suga
2. dveře: Jimin + Jungkook
3. dveře: Hoseok + (Taehyung)
(Namjoon údajně nemá pokoj od doby, co každou noc píše tam nahoře ve výklenku na tom tvrdým křesle)
''Nah, něco jsem si zapomněla..'' otočila jsem se a vrátila se do kuchyně.
''To bylo rychlý.. a tichý.'' zvedl obočí Namjoon, ani se neodvrátil od sešitu a píše dál.
''Teprve bude.. a tichý ani omylem, jen jsem si zapomněla velmi potřebnou součást mého budícího systému.'' odpověděla jsem a hned jsem sáhla po dvou velkých poklicích.
''Myslím, že v kuchyni to stejně potřebovat nebudete.'' obrátila jsem se ještě na Jina a pokračuji v chůzi. On a Tae tam jen stojí a civí, Tae si navíc zacpal uši.
Došla jsem k pokojům, chvíli jsem tam ještě stála a promýšlela svou unikátní budící řeč. Pak jsem začala třískat poklicema a pochodovala jsem od prvních ke třetím dveřím, tam a zpět a pořád dokola.
''SLACKERS GET UP!''
''Moje uši!'' zakřičel rozespale Hoseok a přimáčkl si polštář k hlavě.
''Ještě chvilku..'' zaskuhral Jimin.
''Aeghr~'' dodal Kookie. A Suga? Ten se neobtěžoval ani se zvukem, vstal postele zavřel dveře a znovu padl do peřin.
''Aha, Mr Yoongi první na řadě!'' zahulákala jsem. Rozrazila jsem dveře, nakráčela dovnitř a začala znova mlátit pokicema
''YOONGI SLINTÁ ZE SPANÍ!''
''Cože?'' podívá se na mě napůl rozespale a napůl vyděšeně.
''NO NE! A ČTE YAOI MANGU!''
''To není pravda!'' začíná se vzpamatovávat. Z ostatních pokojů jsem slyšela smích a nejvíc se smála parta v kuchyni.
''YOONGI GOT NO SWAG! JIMIN GOT NO JAMS! JUNGKOOK GOT NO ABS! HOSEOK GOT NO BRAIN!'' pokračovala jsem ze Sugova pokoje dál po chodbě. Už slyším jak se ti tři v kuchyni válí po zemi a smíchem nemůžou dýchat, naopak ostatní pokoje ztichly.
''Kdo chce být další na řadě?!'' křičím z chodby. V tu ránu se trojce Jimin, Jungkook, Hoseok seběhla u mě a vytvořila rovnou řadu, Suga se dobelhal poslední s dekou na zádech. Jedinej tam stál v řadě zkroucenej, ostatní byli narovnaní jak vojáci.
''To bylo pěkně hnusný.'' zabručel.
''Yoongi! Narovnat, nemrmlat!'' okřikla jsem ho. Ten hned ztichl a narovnal se.
''Tak! Doprava otočit!'' křikla jsem a všichni se naráz otočili.
''A pochod směr jídelna! Levá, pravá, levá, pravá..'' všichni šli úplně synchonizovaně v řadě do jídelny. Hned jak je uviděl Namjoon začal se smát ještě víc, u Jina a Taeho to už víc ani nešlo.
''No dobrý, tak jsme se zasmáli, teď jdeme jíst, mám hlad.'' řekla jsem a sedla si ke stolu.
''Ty ses ani neusmála..'' zamrmlal znovu Yoongi.
''Nekušni a žer.'' řekla jsem a nacpala do sebe první palačinku.
''Mrs PokerFace.'' řekl Namjoon jen co se uklidnil.
''Ja ja, beruhigen und essen.'' odpověděla jsem.
''Kolik jazyků vůbec ovládáš? To není možný..'' zeptal se nechápavě Hobi.
''Moc..'' odpověděla jsem mu s vážným obličejem.
''A řekneš nám něco?'' Tae na mě udělal psí oči.
''Řikám..'' odsekla jsem.
''Ale všema, který znáš, prosím..'' podíval se na mě ještě víc roztomileji.
''Možná někdy začnu nadávat francouzsky, pokud mě k tomu vyprovokujete. A to nebude za dlouho..'' oddechla jsem si a pokračovala v jídle.
ČTEŠ
Arrogant protector [BTS FanFiction]
FanfictionVe svých osmnácti letech se Backie přestěhovala z Česka do Koreje a stala se členkou tamějšího 'policejního sboru'. Po třech měsících chytání zločinců však dostala lepší pracovní nabídku. Na to, jak ji práce překvapila, se zachovala celkem arogantně...