Arrogant protector [BTS FanFiction]

2h: Namjoon

Procházela jsem chodbou kolem pokojů a hledala milého leadera
"Namjoone!"
..
"Joone!"
..
"Namie! Joonie! Joojoo!"
Nikde nebyl tak jsem se rozhodla jít po schodech, třeba bude sedět na kameni..
"Ty hloupej i~ á, tu jsi" zasmála jsem se jen co jsem vyšlapala tu zabijáckou horu schodů a narazila do velmi.. mužného ~ohohó~ těla.
"Cože?" zvedl obočí Namjoon.
"Co? Tys něco říkal? Já jsem totiž nic neslyšela" rozhlídla jsem se kolem sebe.
"Kdo je u tebe hloupej?!" dal ruce v bok.
"Prosím? Co na mě zkoušíš? Tss" odfrkla jsem a rychle odkráčela za schodů aby mě nestihl chytit a svým mužným tělem mě ~úhuhů~ Ne teda eh.. prostě jsem radši utekla. Pak jsem si ale něco uvědomila, vyletěla jsem znova do schodů a vrhla se k pokoji, který jsem ještě nedávno tak pečlivě uklízela.
"TY HLOUPEJ IDIOTE!! Teď už mi je úplně jedno jestli mě svým mužným tělem- teda to jsem neřekla.. teď jsem se prokecla.. no to je jedno! Víš jak dlouho jsem se s tím uklízela?! Aagh!" zařvala jsem a málem při tom přišla o hlas. Namjoon jen vyjeveně stál a pak se nevinně uchechtnul.
".. CO TI NA TOM PŘIJDE VTIPNÝ?! Je super, že jsi se konečně ubytoval, ale bordel jsi tam dělat nemusel! Budeš to uklízet sám, já ti na to kašlu!" vyjekla jsem a zamířila znova ke schodům.
"Já to uklidím, neboj.." zamručel Namjoon.
"To si piš, že to uklidíš" sykla jsem
"A pohni, ať to máme za sebou"
"No to teda ne, já si to dneska hodlám pěkně užít" odporoval.
"Bože.. užívej si co chceš, jen si prosím pohni"

Došli jsme do obrovského obchodního centra, kam jinam, že. Namjoon mě zatáhl hned do prvního obchodu s pánským oblečením. Neříkám, že mi to nějak vadí, ale rozhodně bych byla radši kdyby mě zatáhl někam jinam. Nebo by mě jich mohlo zatáhnout někam jinam všech sedm. No ale zpět k tématu.
"Hele, slušelo by mi to?" otočil se na mě s volným černým svetrem.
"Eh.. jo"
"A tohle?" vytáhl zase odjinud černý volný tepláky.
"Jo jo.."
"A co toto?" vytáhl zase něco jinýho.
"Ano~" zabručela jsem a pomalu se vzdálila. Mezitím, co se vybíravý leader přehraboval v hromadě černých volných hader, já si našla svůj malý koutek u věšáku plnýho volných triček všech různých barev.
"Asi jsem se zamilovala" špitla jsem si pro sebe, když jsem vytáhla (f/c) tričko s dlouhým rukávem.
"Kradu" rozběhla jsem se i s tričkem k pokladně. Stoupla jsem si do fronty plné statných mužů.
"(y/n)? Víš, že tohle je obchod s pánským oblečením?" oběvil se za mnou jako duch Namjoon s nechápavým výrazem ve tváři.
"Nečekaně, když jsi mě sem dotáhl" ohrnula jsem nos.
"Ty máš bratra?" zeptal se.
"Kdo ví kde je mu konec.." pokrčila jsem rameny.
"A komu teda kupuješ to triko?" ukázal na kus hadru, který jsem držela v ruce.
"No jen ták.." začala jsem se nenápadně dívat kolem jako by nic.
"Ptám se komu, ne proč.." zakroutil očima.
"Ty žárlíš!" ukázala jsem na něho.
"Počkej co? Na koho bych měl žárlit?!" Namjoon se začal ospravedlňovat a málem mu spadlo všechno to oblečení z náruče.
"No na toho, komu kupuju to triko!"
"A proč bych měl žárlit? Vždyť tě skoro neznám"
"To.. jsem nedomyslela.." podrbala jsem se na hlavě
".. naah, to je jedno, prostě to kupuju sobě, tak klid.." přiznala jsem se a doufala, že se nebude dál vyptávat.
"Proč si kupuješ-"
"Protože pánský trika jsou pohodlný a už nemluv" zastavila jsem ho. Konečně na mě došla řada u pokladny.

Po nákupu oblečení jsme si sedli do kavárny a začali si povídat o.. vlastně o úplných hovadinách. Najednou přistoupila na pohled celkem stydlivá a roztomilá dívka
"Joonie?" podívala se na to nemehlo popíjející kávu. Namjoon se na ni podíval
"Chinie! Ahoj! Co tu děláš? Přisedni si!" posunul se rychle aby jí udělal místo.
"Eh?" byl jedniný zvuk, který jsem v tu chvíli stihla udělat. Dívka si přisedla.
"Jak se máš?" pokračoval Namjoon.
"Mám se dobře a přijela jsem do Soulu abych tu mohla pracovat jako módní návrhářka" usmála se.
"Eh?!" otočila jsem se jejím směrem.
"Wow! Já jsem teď leader hip-hopové skupiny, ale toho sis nejspíš všimla" zasmál se.
"EH?!" podívala jsem se na ně nechápavě.
"Oh, jo, promiň, tohle je (y/n), je to naše osobní ochranka" konečně si všimnul, že tu pořád jsem.
"Těší mě, já jsem Chin-sun" vstala a uklonila se.
"Taky mě těší" poklonu jsem oplatila.
"Chinie je moje bývalá spolužačka a taky nejlepší kamarádka" uculil se Namjoon. Rozhovor pokračoval.

Čas běžel a najednou bylo 10 minut před koncem našich společných dvou hodin. Namjoon se s Chin rozloučil, slíbil jí, že se někdy určitě staví omrknout její návrhy na oblečení, že jí ty návrhy pomůže zveřejnit a já nevím co ještě.
Konečně jsme se dostali do dormu a já jsem bez jakéhokoli rozloučení s Namjoonem šla hledat Hoseoka.. wow dneska se ještě nahledám..

__________________________
6little_unicorn6 jako Chin-sun