''Je tahle práce lépe placená, než tvoje minulá?'' přerušil Tae ticho u jídla.
''Jop, proč?'' odpověděla jsem a kousla do pizzy.
''Takže kdyby tahle práce nebyla tak dobře placená, tak bys s ní nezačala?'' pokračoval Tae.
''Asi, ne..'' pokrčila jsem rameny a dožvýkala sousto.
''Oh..'' pokračoval Tae trochu smutněji v jídle.
''.. možná bych toho časem začala litovat, kdybych to nepřijala.'' řekla jsem když jsem se na něho podívala.
''Určitě bys litovala.'' ozval se Yoongi.
''Abych později nelitovala, že jsem to vůbec přijala..'' podívala jsem se na něho.
''Co jsi vůbec dělala před tím, než jsi přijala tuhle práci?'' zeptal se Namjoon.
''Sbírala odpadky..'' začala jsem si z nich dělat srandu. Namjoon se praštil do čela.
''Docela se k tomu hodíš.'' zašklebil se Yoongi.
''Mám v tom celkem praxi, chceš prozkoumat popelnici?'' zeptala jsem se ho se stejným úšklebkem. Namjoon se začal tlemit do facepalmu a pak nás přerušil
''Teď vážně, co jsi dělala?''
''To je tajný.'' zvedla jsem obočí a dál si z nich dělala srandu.
''Co je tajnýho na sbírání odpadků?'' zeptal se zmateně Taehyung. V tu chvíli se začali tlemit všichni.
''To že tě můžu kdykoli hodit do popelnice za Yoongim.'' řekla jsem jak vypravěč hororového příběhu. Tae zůstal vyděšeně civět.
''Tak co znamená sedmé oddělení?'' pokračoval Namjoon. V tu chvíli jsem zvážněla
''To jsi slyšel kde?'' podívala jsem se na něho vážně.
''Včera, když jsi odcházela po našem prvním setkání.. Zvedla jsi mobil a řekla něco jako 'Sedmé oddělení, nějaké potíže?' a odešla jsi.'' řekl. Pak jsem si to uvědomila, jasně, že jsem se prozradila já.
''Ajo..'' nasadila jsem svůj běžný obličej
''Neumíš mě imitovat.'' dodala jsem a pokračovala v jídle.
''Hele, pořád jsi nám neřekla o té práci.'' podíval se na mě Hobi.
''Prosím, nikomu to neřekneme, ať to bylo cokoli.'' Kookie na mě udělal psí oči.
''Jasně, že to nikomu neřeknete.'' podívala jsem se na něho otráveně.
''Tak?'' naklonil se ke mě Jimin aby dobře slyšel, stejně jako udělali ostatní. Nadechla jsem se, nikdo ani nedutal, všichni čekali co ze mě vypadne
''Potřebuju na záchod, ta pizza byla odpornější, než ty chipsy..'' řekla jsem nakonec, vstala jsem a chystala jsem se odejít.
''Tak to ne, já tu čekám na svou odpověď!'' řekl hlasitě Namjoon, vstal, šel ke mě, chytl mě za zápěstí, ale to neměl dělat. Ten měsíc speciálního výcviku a dva měsíce občasných tréninků ze mě udělaly silnou osobu s výborným postřehem, takže je pro mě těžké nechat si cokoli líbit. Ruku, kterou mi chytl, jsem mu obtočila kolem pasu (vypadalo to trochu jako by si držel břicho v křečích), vzala jsem jeho druhou ruku a chytla ho s ní silou za jeho zátylek, takže měl potřebu se ohnout, protože z tohohle, dámy a pánové, bolí záda jak čert. Všechno se odehrálo tak rychle a všichni na mě zírali jak na vraha. Rychle jsem si uvědomila co jsem udělala a hned jsem Namjoona pustila
''Takhle mě už nikdy nepřekvapuj..'' řekla jsem a odkráčela směr koupelna
''V pohodě?'' otočila jsem se ještě ještě u dveří.
''Uh, jo, dobrý.'' podíval se na mě trochu zmateně Namjoon. Kývla jsem hlavou a odešla.Sotva jsem vylezla z koupelny, narazila do mě týpka.
''Co zkoušíš?'' zamumlala jsem. Týpka si mě zhnuseně prohlídla a hlubokým hlasem zopakovala
''Co zkoušíš?'' a zašklebila se. Chvilku jsme se na sebe potichu dívaly a pak jsme se začaly smát
''Tak to bylo dobrý.'' řekla jsem.
''Já vím, jsem úžasná.'' smála se dál.
''Backie'' podala jsem jí ruku.
''Nana'' potřásla si se mnou
''Jsi tu nová? ještě jsem tě tu neviděla.'' zeptala se.
''No, jo, jsem tu druhej den.'' pokrčila jsem rameny.
''Říkala jsem si, že jsi se tu najednou tak objevila.'' zvedla obočí
''Jakou funkci zastupuješ?'' zeptala se ještě.
''Eh, já? Já zastupuji hodně funkcí.. třeba osobní ochranka, řidič, budík, google a ták..''
Nana se zasmála
''Takže ta nová ochranka, já jsem hlavní maskérka a kostimérka.''
''Pf.. radši být maskérkou než osobní maminou.'' řekla jsem nevděčně.
''Myslím, že můžeš být ráda, že jsi k nim takhle blízko. No nic, mám ještě fůru práce s těma idiotama tam vzadu, měj se!'' řekla a odkráčela.
''Zatím.'' odpověděla jsem a zamířila zpět do studia.
''PERVERZÁCI!'' slyšela jsem za sebou ještě vykřiknout Nanu.
''Hmm, je celkem fajn.'' řekla jsem si. 'Wtf, co to se mnou je?!' chytla jsem se za hlavu, ale nakonec jsem vešla dovnitř.Kluci po jídle zase trénovali. Když jsem vešla jen se na mě podívali a pokračovali. Po zbytek trénováni jsem tam seděla a nudila se. Chvilku jsem si hrála s mobilem, chvilku poslouchala hudbu, dokonce jsem přemýšlela nad tím, že si začnu kreslit, pak jsem si zase řekla, že ne, že jsem na to až moc dobrá v kreslení, mohli by se zase vtírat a být udivení z toho jak jsem úžasná.
''Nah, never mind.'' řekla jsem si a vytáhla bloček a tužku s gumou. Sice jsem dlouho nekreslila protože jsem na to neměla čas, ale stejně jsem měla blok plnej různých kreseb jelikož do něj kreslím už od svých patnácti let.
Nalistovala jsem si čistou stránku a začala čmárat. Čára sem, čára tam.
''Co je tohle za pokemona?!'' pozastavila jsem se nad svou kresbou
''Sakra! Měl to být strom! Jen obyčejnej strom..'' praštila jsem se do čela, zavřela blok a strčila ho hluboko do tašky
''Příště si s sebou vezmu puzzle..'' řekla jsem si a zase se rozvalila na křesle.
''Nudíš se?'' přišel ke mě Namjoon.
''Nečekala jsem, že to ještě někdy řeknu, ale jo, nudím se jak prase.. a nejhorší je, že na to nejsem zvyklá.'' zvedla jsem obočí.
''Uvidíme, jak se budeš nudit po těch dvou dnech volna, až budeme zase plnit náš plán pro duben.'' uchechtl se
''Každopádně pokud se budeš nudit, můžeš chodit tam do té místnosti..'' ukázal na dveře skoro v rohu studia ''.. je tam počítač, tak se snad zabavíš.'' dodal.
''Ták to beru!'' vstala jsem a urychleně si to namířila ke krajním dveřím, zatáhla jsem za kliku, ale bylo zamčeno. Otočila jsem se pomalu na Namjoona a s vražedným pohledem jsem na něho sykla
''Otevři..''
Ten se zatlemil, ale rychle mi otevřel. Vešli jsme dovnitř, on mi ukázal, co všechno můžu dělat, jak to můžu dělat a.. fui to byl hnusnej dvojsmysl.
''Díky, vím jak se používá počítač. Kdybych nebyla tak aktivní a kdyby mě vzali na školu, tak jsem profesionální gamerka.'' řekla jsem a už jsem se snažila Namjoona vyhnat.
''Jo já už jdu, klid..'' vzdal se a už si to míří ke dveřím.
''Ah, Namjoone?'' zavolala jsem na něho ještě.
''No?'' otočil se mezi dveřma.
''Promiň za to předtím, to je tak, když pracuješ tři měsíce pro policii a.. tak.'' vyklopila jsem ze sebe. Namjoon se na mě překvapeně podíval..
_______________________
To be continued..
ČTEŠ
Arrogant protector [BTS FanFiction]
FanficVe svých osmnácti letech se Backie přestěhovala z Česka do Koreje a stala se členkou tamějšího 'policejního sboru'. Po třech měsících chytání zločinců však dostala lepší pracovní nabídku. Na to, jak ji práce překvapila, se zachovala celkem arogantně...