Arrogant protector [BTS FanFiction]

2h: JungKook

''Ani to nezkoušej..'' zamumlala jsem s mojí dlaní v Kookově obličeji.
''Ale noták.. to měla být pusa na probuzení. Chtěl jsem ti ji dát jen na čelo.'' řekl smutně.
''A nakonec budeš chtít jen dvojčata, ne?'' sedla jsem si a protáhla se. Kookie se jen zakřenil a vstal
''Tak honem! Plýtváš mi moje dvě hodiny!''
''A ty plýtváš otravností.'' vstala jsem a zalezla do koupelny.
''To bylo pěkně hnusný!'' křikl na mě a šel se připravit a naše společné dvě hodinky.

---

''Mám hlad.'' řekla jsem otráveně, když jme se zastavili před malou restaurací na rohu.
''Proto jsme tu.'' šťouchl mě Kookie do ramene.
''Holky se nemlátí.'' žduchla jsem do něho a vešla dovnitř.
''Ty nejseš holka.''
''Promiň, máš pravdu, já jsem karamelová okurka. Proto se mě nebojíš, jako ostatních holek.'' shodila jsem z ramen svoji tenkou koženou bundu a sedla si.
''Já se nebojím holek!'' argumentoval.
''Ne, vůbec.'' zavrtěla jsem ironicky hlavou.
''Pff.. přemýšlím, jestli mám klukům říkat, aby tě za žádnou cenu nebrali do nóbl restaurací, nebo je mám nechat v tom.'' zvedl Kook zamyšleně obočí.
''Začínáš být jako moje máma.'' prohodila jsem.
''To je taky tak krásná?'' podíval se na mě s arogantním úšklebkem.
''Právě, že vůbec. Je hloupá a ještě k tomu zlá.'' úšklebek jsem mu oplatila.
''Vždyť je to tvoje máma, takhle o ní nemluv.''
''To je v pohodě, jak mluví ona o mě, tak mluvím já o ní.'' mávla jsem rukou a pustila se do právě přinesených lívanců.
''Dobře, nebudeme rozebírat tvojí mámu u snídaně.'' řekl a dal se taky do jídla.
''Skvělej nápad, radši budeme rozebírat tu snídani.'' řekla jsem s plnou pusou. 

---

''Nah.. Co máš v plánu teď?'' zeptala jsem se ho, když jsme po snídani dorazili zpět do dormu.
''Jo, no.. eh.. co mám teď v plánu?'' chytl se Kook za hlavu.
''Nejseš ještě moc mladej, abys byl sklerotik?'' zvedla jsem obočí, skočila na sedačku a pustila televizi.
''No.. problém je spíš v tom, že jsem si nic nenaplánoval.'' zasmál se nevině. V té chvíli jsem se plácla do čela.
''Nemlať se do hlavy, budeš hloupá.'' zjevil se za mnou Namjoon.
''Pozdě, už se stalo.. obojí.'' dala jsem si nohy na stůl.
''Máme ještě hodinu a čtvrt, třeba něco vymyslím u televize.'' řekl Kookie a sedl si za mnou.
''To jsi vážně nic nevymyslel?'' ptá se Namjoon.
''Nestarej se.. a vůbec, padej, tohle jsou moje dvě hodiny!'' hodil po něm Kookie polštář.
''Jo, padej, tohle jsou jeho dvě hodiny..'' řekla jsem aniž bych nějak vnímala o čem se bavili.
''Jó, vždyť už jdu.'' zvedl Namjoon ruce a vzdávajíc se odešel.

''Nezajdeme do kina?'' zeptal se najednou Kookie.
''Málo času.'' odpověděla jsem a dál koukala na televizi.
''A co.. obchody?'' zkoušel to dál.
''Nerada nakupuju.'' znova jsem ho odpálkovala.
''Heh, tak to se ti Namjoonovy dvě hodiny asi líbit nebudou.'' zasmál se.
''Neboj, pečlivě se na to připravím. Přece se celý dvě hodiny nebudu nudit.'' poplácala jsem Kooka na rameni. Ten se jen usmál.
''A tak nechceš se jít jen tak projít?'' podíval se na mě znova.
''Tak dobře.'' vypla jsem televizi a vstala.

Zbylé půl hodiny jsme se jen procházeli a skoro celou procházku mlčeli. Už bylo skoro deset a my se vrátili zpět do dormu.
''Mám pocit, že to rozdělení nebylo k ničemu.'' zvedla jsem obočí.
''Náhodou to bylo celkem dobrý, něco jsem se o tobě dozvěděl a to mi stačí.'' usmál se na mě Kook.
''A co?'' zeptala jsem se ho udiveně.
''To si nechám pro sebe.'' uculil se a utekl do svého pokoje.
''Ty seš parchant!'' zakřičela jsem na něho, ale pak jsem ho nechala a šla jsem hledat Taehyunga.

_____________________________                    
Omlouvám se za delší neaktivitu                           
a taky za to, že se ta neaktivita
bude opakovat častěji a častěji.   ( Věnováno věrné čtenářce ^^  )
         miane~                                                                                          

_Backie_