Arrogant protector [BTS FanFiction]

Studió~

Podívala jsem se na kalendář umístěný na stěně u vchodu do jídelny a pak se otočila na BTS povalující se.. všude kolem
''Víte, že volno máte až od zítřka?'' opírám se o zeď. Všichni se na mě podívali.
''No.. asi, asi jo.'' řekl s tázavým pohledem Hobi.
''No já jen, že za deset minut máte být ve studiu.'' dořekla jsem klidně, otočila se a odkráčela směr můj úžasný pokoj.
''Cože?!'' vykřikli snad všichni a až do mého pokoje bylo slyšet jak se všichni začali sbírat a chystat.
''To nemůžeme za žádnou cenu stihnout!'' vykřikl Jin.
''Když si pohneme, tak to třeba stihneme..'' řekl Namjoon vstávaje z křesla.
''Ano.. říká ten nejvíc rozvláčnělej.''  houkl z předsíně Yoongi.
''Ha ha!'' křikl ironicky Namjoon.
 Já jsem si vzala pár svých potřebných věcí včetně mobilu a klíčků od auta a jdu v klidu zpět do předsíně za ostatními. Yoongi se na mě podíval, pak se otočil k Namjoonovi, položil mu ruku na rameno a se zcela vážným obličejem se mu omluvil
''Promiň, nejrozvláčnější je tu Backie..''
''No dovol? Takhle urážet svoji nadřízenou. Že já tě na koncertě hodím do davu hladových faninek?!'' začala jsem Yoongimu vyhrožovat.
''To si zkusíš a skončíš bez práce..'' zívl si a nasedl do auta.
''A ty bez oblečení.'' pokrčila jsem rameny a nasedla taky.
''Nechci nic říkat-''
''Tak neříkej.'' skočila jsem Jinovi do řeči.
''.. argh, ale máme už jen pět minut..'' dořekl Jin a probodl mě očima.
''Náh, celých pět minut? Tak to můžu jet klidně pomalu.'' protáhla jsem se a nastartovala motor. Všichni se na mě podívali s jako-vážně? pohledem. 

Za ty čtyři minuty jízdy se nedělo nic moc.. někteří jedinci si jen mohli vyřvat duši, jiní zase vyhrožovali, že už se mnou nikdy nejedou, ale pff. Jin, Suga a Namjoon, ti jediní byli v klidu. No a pak je tu Jimin, ten si to užíval jak na horské dráze.
''Myslím, že budu zvracet.'' řekl Hobi, když jsme vešli do studia.
''Hele nedělej, zas tak rychle jsem nejela.'' umlčela jsem ho a hodila sebou do křesla v rohu místnosti
''Aish! Křesla jsou zlo! Měli by na ně začít psát cedulky s nápisem Neskákejte na mě, pokud na záchodě chcete ještě sedět.'' zařvala jsem bolestně po pádu do tvrdého křesla. Všichni se otočili mým směrem a začali se smát. Podívala jsem se na ně vražedným pohledem, pak jsem ale koutkem oka zpozorovala osobu navíc. Bang, jen tam stál ve dveřích a civěl na nás s otevřenou pusou. Podívala jsem se na něho a lehce se uklonila na pozdrav. Ostatní si ho všimli taky a uklonili se
''Anyohaseyo.'' 
''Co se stalo?'' zeptal se Bang, když se konečně rozkoukal.
''Jak co se stalo?'' ptá se zmateně Kookie.
''Nejsme všichni?!'' zhrozil se Jin.
''Mám něco s oblečením?!'' začal se Namjoon zkoumat v zrcadle.
''Eh?..'' dodala jsem.
''Tak to ne, takhle včas jste nikdy nepřišli, rychle vyklopte co chcete.'' řekl Bang. Chvíli jsem se na něho udiveně dívala a pak jsem se začala smát
''Tak takhle mě dlouho nikdo nedostal.'' dodala jsem. Bang se na mě nechápavě podíval.
''Jsme tu včas díky mě, v tom případě bych mohla dostat přidáno, ne?'' ušklíbla jsem se.
''Tak to zase dostalo mě.'' zatlemil se Si-hyuk a pokračoval
''Dobře tedy, přišel jsem vám říct, že dnes budete zase trénovat sami, takže se nebudete flákat. Backie vás snad pohlídá.''
''Toť má práce.'' rozvalila jsem se na křesle.
''Mám moc práce, zatím.'' mávl Bang rukou a odešel.
''Zdálo se mi to, nebo se předtím Backie smála?'' podíval se na mě Kookie.
''Ano zdálo, jen jsem štěkala.'' řekla jsem ironicky.
''Taky jste měli tak úžasnej pocit u srdíčka jako já, když se smála?'' podíval se Tae na ostatní.
''Ty taky?'' podíval se na Taeho Jimin.
''No dobrý, neprobírejte svoje srdíčka či můj smích a běžte trénovat..'' řekla jsem už otráveně.
''Já jsem ten pocit měl taky.'' zvedl ruku Namjoon. Všichni se na něho vyděšeně podívali.
''No co? Beztak to cítili všichni~'' sykl ještě.
''Tak dost! Do práce, hned!'' okřikla jsem je.
''Ale-''
*hnusně jsem se na Taeho podívala a ten už nevydal ani hlásku*

-------- Po nějakým tom trénování --------

''Dejme si pauzu, mám hlad.'' zasténal Tae a vysíleně padl k zemi.
''Dobrý nápad, už je skoro dvanáct.'' přikývl Jin.
''Objednáme něco?'' zeptal se Namjoon.
''Budeme muset, v lednici už nic není.'' řekl Jin.
''Ve skříni u lednice je ještě balíček chipsů takže-''
''Není..'' přerušila jsem Hobiho.
''Jakto?!'' vykřikl.
''Takto..'' řekla jsem a zašustila poloprázdným pytlíkem.
''Né~'' Hobi se sesunul k zemi ''.. v tom případě chci pizzu..'' hned zase vstal.
''Já chci kimbap!'' křikl Kookie.
''Já taky!'' přidali se Tae s Jiminem.
''Dobře, je tu někdo, kdo nechce kimbap?'' zeptal se Jin s mobilem v ruce. Přihlásili jsme se jen já s Hoseokem.
''Tak vám dvoum pizzu.'' kývl Jin a začal vytáčet číslo na mobilu.
''Tak to teda ne! S tebou se o pizzu dělit nebudu, snědla jsi mi chipsy!'' ukázal na mě Hobi.
''Stejně byly hnusný.. a navíc celou pizzu sám nesníš, nejsi Jin.'' argumentovala jsem. Jin se na mě uraženě podíval.
''TY BARBARE!'' zařval Hobi ''Jak můžeš říct něco takovýho o Doritos?!''
Jin se ještě uraženěji podíval na Hoseoka.
''Nááh, hádky s podřízenými nebyly ve smlouvě.'' zívla jsem si.

_________________________
To be continued..