VAMPÍŘI

KAPITOLA 22

Dorazila jsem k domu ve dvě hodiny v noci. Odemkla jsem dveře a všude bylo zamčeno. Shu tady v domě byl, jenom nevím kde přesně je. Rozsvítila jsem světla a šla nahoru. Napadlo mě, že bych se měla Shuovi omluvit, za to co jsme mu řekla. Sice bych to asi neměla dělat, ale svědomí mě hryzalo společně s pocitem viny.

Otevřela jsem dveře do pokoje pro hosty, teď jeho pokoje, a spadla mi brada. V posteli ležel Shu a Jess, oba svlečení a společně se objímali. Potichu jsem zavřela dveře a šla do svého pokoje. Sice z ní nejspíš nesál krev, ale vyspat se s ní nemusel. Převlékla jsem se a šla si udělat něco k jídlu. Udělala jsem si chleba s nutelou a sedla si na gauč. Nevím proč, ale před očima se mi mihly obrazy Shua na různých místech Japonska.

„Ty už jsi zpátky?" ozval se za mnou hlas Shua.

„Už asi hodinu. Co ty a Jess?"

„Není špatná. Asi jsem jí podcenil," ten debil.

„Kvůli tobě nebyla ve škole. Pokud si s ní chceš něco začít, tak jí nech chodit do školy a na brigádu. Určitě má spoustu času v jinou dobu."

„Má, ale to tady jsi ty, takže se tolik nenudím. A navíc je to jenom dočasně."

„O čem to zase mluvíš?" on je příšerný člověk. To snad ani není možné. „Myslíš, že Jess je na jednou použití? Ta se odkopnout nedá."

„Uvidíme. Ještě bude prosit, aby už mohla odejít," měla jsem chuť mu něco udělat, ale umím se ovládat. Neukážu mu svojí slabinu. Zkusíme to trochu jinak. „Omlouvám se, neměla jsem na tebe tak křičet. Omlouvám se."

„Nic se nestalo," sedl si vedle mě a přitáhl k sobě blíž. „Několik dní už to zadržuji," odhrnul mi rozpuštěné vlasy z krku a zakousl se. „Víš, jak dlouho jsem už neměl krev? A ta tvoje je ta nejlepší. Žádná se jí nevyrovná," zase se zakousl a užíval si tu chuť krve.

„Za chvíli budu muset jít do práce a nechci tady omdlít z nedostatku krve. Takže mě, prosím, pusť, ano?"

„Ty jsi vážně otravná. Ale hned jak se vrátíš, budeme pokračovat," skousl mi ušní lalůček. On si to nejspíš vážně užívá.

V šatně jsem se převlékla do uniformy pro zaměstnance restaurace a vydala se na směnu. Užívala jsem si obsluhování. Usmívala jsem se a podávala snídani všem, kteří k nám zavítali. Čtyři hodiny uběhly jako voda a pak už jenom hodina v kanceláři a můžu domů. Za posledních několik měsíců mají v účetnictví takový zmatek, že na tom budu dělat hodně dlouho.

Už bylo na čase, aby mi skončila směna. Byla jsem ráda za práci a moje vlastní kancelář byla skvělá, ale ty zmatky a chyby v součtech jsou fakt příšerný. Docela by mě zajímalo, kdo byl zatím, co jsem byla pryč účetní.

Šla jsem domů a doufala, že už Jess odešla. Ne že bych jí nerada viděla, ale nechci, aby byla v přítomnosti Shua. Obzvlášť pokud po tom, co se s ní vyspal. A už vůbec nechci, aby se napil její krve nebo jí psychicky nebo fyzicky týral. Je to přece moje nejlepší kamarádka.